Nejstarší hranický viadukt přitom možná čeká i slavná budoucnost. Město jej totiž hodlá propagovat jako jednu z místních turistických atrakcí.

„Zprávy o možném bourání viaduktu jsme dostali zhruba před třemi lety. V první chvíli jsme si říkali, že nejlepší bude jako město viadukt odkoupit, abychom se zkusili je nějak zachránit,“ uvedl hranický starosta Miroslav Wildner.

Viadukt však zůstal Českým drahám, a ty začaly znovu kvůli opět uvažovat o jeho zboření. Důvodů bylo několik. Po dokončení železničního koridoru přestal být tento viadukt používán k železniční přepravě, navíc kvůli pronikající vlhkosti mostní kontrukce chátrala a z oblouků začaly vypadávat cihly.

Do hry znovu vstoupilo město, které aby unikátní objekt zachránilo, požádalo o jeho zařazení mezi státem chráněné památky. Loni na podzim pak začala první etapa jejich rekonstrukce, která byla včera slavnostně zakončena.

„Našim úkolem bylo zabránit dalšímu chátrání konstrukce viaduktu. Tu jsme celou zaizolovali, takže by do viaduktů už dále neměla pronikat vlhkost, která narušovala cihlové klenby. Kromě toho jsme vyměnili zídky, zábradlí a římsy, tak aby vzhled viaduktů odpovídal jejich historické podobě,ů sdělil Oldřich Nezhyba z firmy IDS, která opravu prováděla.

Podle jeho slov by měla následovat další etapa rekonstrukce, a to oprava samotných oblouků.

Podle hranického starosty má teď město s památkou velké plány.

„Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o unikátní objekt, chceme jej využít k turistické propagaci Hranic. Chceme využít i toho, že v blízkosti jsou další podobné památky, a to jezernický viadukt a tunel ve Slavíči,“ sdělil Miroslav Wildner.

O unikátnosti této stavby je přesvědčen i Oldřich Nezhyba.

„To že viadukt vydržel 160 let svědčí o šikovnosti našich předků. Takové mosty jako je tento se už nikdy stavět nebudou, protože jsou příliš nákladné, Není na to čas, ani lidi. V současné době se například podobné most stavějí s životností vypočítanou na sto let,“ podotkl Nezhyba.

Viadukty v Hranicích

Železniční viadukty na Hranicku vznikaly postupně. Jako první byl postaven viadukt se zděnými klenbami mezi léty 1844 – 1847 na tehdejší Severní dráze císaře Ferdinanda. Cílem bylo překonat mělká široká údolí u Jezernice a u Hranic. Tehdy také vznikl dnes nepoužívaný tunel ve Slavíči.

Viadukty pro druhou kolej vznikly až v 70. letech 19. století, třetí stavěli italští zajatci za 1. světové války. Dokončeny byly až po válce. Hranické viadukty mají délku přes 400 metrů.

V rámci výstavby koridoru nebyl nejstarší viadukt opraven a začalo hrozit vypadávání zdiva z klenby. Viadukty patří k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě.