Hospoda U Dášenky: Jsme klasickou pivnicí
Olomouc – Byla to jedna z prvních větších pivnic, které se po éře socialismu začínaly v Olomouci nesměle klubat na svět. Přespolní, kteří poprvé sejdou po schodech do prostorného sklepení hospody U Dášeňky, se shánějí po sličné servírce Dáše marně. Název má totiž inspiraci v legendárním čapkovském foxteriérovi.
Karel Páral
Diskutovat (0) 7.2.2010 7:43
V polovině devadesátých let se první majitel hospody Ladislav Zahradníček rozhodl proměnit sklep v rohovém domě na Masarykově třídě u řeky Moravy v restauraci.
Vybral si prostory, ve kterých byly kdysi sklady, pak se v nich vyráběly ptačí klece a po revoluci v podzemí nějaký čas fungovala opravna ledniček.
„Nehrajeme si na žádnou noblesní restauraci, jsme spíše klasickou pivnicí,“ připouští nynější hostinský Jan Takáč, který původně pracoval v hospodě jako brigádník a teď ji už deset let sám provozuje.
Skutečně, klientela hospody už od počátku neprahla po vybraných způsobech. Aperitivem jí byl třeba panák zelené a předkrmem topinka s česnekem. Spontánně však vytvářela živou atmosféru, která měla svého jedinečného ducha.
Mnozí ještě dnes vzpomínají na časy, kdy studentské stravenky stály třináct korun a na vrátnici kolejí se stály fronty u telefonního automatu.
Tou dobou se hostincem každé pondělí rozléhaly tóny studentských kytar a po strunách houslí přejížděly smyčce rychlostí úměrnou počtu rychle se střídajících nápojů i studentek tančících na stole. Poloha hospody u nedalekých studentských ubytoven se zkrátka nezapřela.
V létě sedmadevadesátého roku, kdy se studenti rozjeli na prázdniny, vystřídal studentský živel úkaz pro hospodu mnohem ničivější – do sklepa vtrhla ničivá stoletá voda.
Začátkem dalšího semestru už ale byla hospoda opět v provozu. Bytelné dřevěné stoly s lavicemi, kterými je hospoda vybavená dodnes, povodeň přečkaly bez újmy.
S příchodem nového milénia došlo i k proměně tváře restaurace – mezi stoly se objevily přepážky a přibyla místnost věnovaná šipkařům.
Turnaje v šipkách se staly neodmyslitelnou součástí hospody. Přibyla také letní krytá zahrádka, kde se dají přečkat přeháňky i bouřky.
Dobu placení za útratu může ten, kdo má ještě žízeň, rychle přetavit v nový večírek – stačí se jen přesunout o pár metrů vedle do přiléhajícího baru, který tepe životem až do rána.
„Dášeňka“ letos slaví patnáct let. Přesto může jednomu připadat, že funguje mnohem déle. Ostatně u psů se počítá věk trošku jinak.
Foxteriér na logu hospody opravdu poněkud zestárl. Věrní návštěvníci hostince však mají stále jistotu, že na ně při příchodu nezačne štěkat, ale přátelsky zavrtí ohonem.
-4°C
-2°C
