V areálu ulic 17. listopadu a Šmeralova tak poroste ovoce, které jedli naši předkové a v supermarketech je kupující už nenajdou.

„Lidé si za několik let mohou natrhat moruše, oskeruše, mišpule či hrušky, jablka, třešně a višně dnes již téměř neznámých odrůd ovocných dřevin. Chceme, aby studenti netrhali pouze ovoce poznání před katedrou a v laboratoři, ale také na ulici ve městě,“ vysvětlila filozofii akce místopředsedkyně studentské komory Akademického senátu přírodovědců Pavla Dudková.

Studenti chtějí poukázat na to, že ovocné stromy patří do města stejně jako na vesnici a zároveň upozornit na postupné mizení starých odrůd z krajiny i zahrad.

Do projektu se zapojila i Střední škola logistiky a chemie a Střední škola zemědělská z Olomouce.

„Kdysi byly takové stromy v krajině běžně, naši předkové je sázely, protože to bylo prospěšné. Na ovocných stromech odedávna sídlí i pěvci, mají řadu funkcí,“ uvedl Vojtěch Bělař, učitel olomoucké Střední zemědělské školy.

Vysvětlil, že například oskeruše je jeřáb, kterému dozrávají velké plody.

„Je to jakoby malá hruštička, která je sladká, většinou se používá pro kvas na pálenku. Rakytník řešetlákový, je velmi prospěšný, má snad ze všech ovocných dřevin nejvyšší obsah vitamínu C. Je trpký, kyselejší než citron a je velmi dobrý při ochucování čaje,“ řekl učitel a doplnil, že plody rakytníku se dají sehnat jako džem.

„Ale jako plod ne. Jsou poměrně křehké, drobné, špatně se s nimi manipuluje. V čerstvém stavu se nedají moc přepravovat.“

Dřín je zase dřevinou, která se běžně zavařovala a připomínala švestku.

„Dříny tu také asi před sto, sto padesáti lety byly, ale vytratily se. Rostou na okrajích lesů, ale lidé je už neznají,“ informoval.

To třeba jadernička moravská je krajová odrůda jabloně, která je typická spíš pro Moravu než Čechy. Je to drobné jablíčko, velmi typicky medově voní. Často se používá do různých ovocných kvasů na pálenky.

Olomoučané ochutnají nepoznané

Lidé procházející areálem za Přírodovědeckou fakultou, tak budou mít za nějakou dobu možnost poznat všechny chutě nově vysázených ovocných stromů.

„Mohou ochutnat něco, co ještě nikdy neochutnali. Jen většina lidí je zvyklá, že když uvidí něco pestrého, oranžové nebo červené barvy, tak mají strach že to je jedovaté. Pokud to neznají, tak se toho většinou bojí,“ doplnil.

Projekt UniversiTREE má i výchovně vzdělávací charakter, součástí byla i přednáška o významu ovocných stromů v krajině, vedená pomologem Stanislavem Bočkem z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Projekt se koná pod záštitou děkana Přírodovědecké fakulty Juraje Ševčíka. Aktivita byla podpořena z programu Make a Connection/Připoj se, společného programu Nadace rozvoje občanské společnosti a společnosti Nokia.