Exstarosta Sedlák: Za mým odvoláním je zimní stadion

„Nejhorší ráno bylo 3. ledna. Bylo to úterý a pamatuji si na to přesně. Večer, den předtím, jsem dostal smsku, jestli vím o tom, že bude odvolaný starosta a místostarosta. Překvapilo mě to. Těsně před Vánocemi jsem seděl u sebe v kanceláři s většinou rady a mírně jsme slavili moje narozeniny. Vůbec jsem nečekal, že něco takového se připravuje nebo chystá,“ popisuje v rozhovoru pro Olomoucký deník šternberský exstarosta Jaromír Sedlák (ODS).

I když popisujete poměrně dramatické okolnosti, středeční jednání zastupitelstva bylo klidné…
Věděl jsem, jakým způsobem se bude zasedání ubírat, scénář byl nějakým způsobem nastavený. Jednoduché nebyly tři týdny předtím.

Jak jste na SMS zprávu reagoval?
Začal jsem zjišťovat informace. Nabralo to rychlý spád, chtěl jsem se bavit s předsedou ODS, co o tom ví. Mluvil jsem s některými zastupiteli, snažil jsem se zjistit důvody, proč se to stalo, nikdo mi nebyl ochotný nic říct. Říkali mi však, to je věc strany, vyřiďte si to sami. Zásadní důvod mi nikdo neřekl. Z hlediska pracovního, v radě, zastupitelstvu, nebyl ani jeden zásadní problém, ani jeden bod na zasedání zastupitelstva nebyl o tom, abych podal demisi. Pátral jsem po tom, některé důvody mi pak byly zmíněny v rámci koalice, která se při tajném hlasování většinově vyjádřila, že by bylo vhodné, abych z hlediska udržení koalice odstoupil.

A ty důvody?
Například jsem se dozvěděl, že jsem měl více lobovat u různých stranických struktur za dotace. Tomu jsem se pousmál. Ve výčtu dotací jsme získali průměrně asi sto pětatřicet milionů na rok, což je něco víc než daňové příjmy, to jsme opravdu nedopadli špatně. Jakékoli leštění kliky by způsobilo to, že bych byl někomu zavázaný a to jsem nikomu v politice být nechtěl. Myslím si, že to není správné.

Mezi řečí vytáhli synův čin

Sdělili vám nějakou zásadní příčinu?
Zásadní problém, který si myslím, že za mým odvoláním je, a ony se ty důvody časem ukážou, je zimní stadion. Nemůžu se stále srovnat s tím, že jej někdo bezúplatně dostal a my jsme se snažili provoz dotovat, aby zařízení fungovalo. Dospělo to do fáze, kdy jsem chtěl, aby byly všechny veřejné peníze jasně vykázané podle smlouvy, to mi nemůže nikdo vyčítat. Podle mě jde o zástupný problém.
Zamrzela mě však jedna věc, a to, když mi bylo mezi řečí sděleno, že na jednom jednání, kterého jsem se neúčastnil, padla věta „Však my jsme nezapomněli na Tomáše.“ Před pěti lety udělal, co udělal (syn Jaromíra Sedláka Tomáš, maskovaný a s maketou pistole v ruce, přepadl 17. září 2007 velkoobchod ve Šternberku. pozn. red.). Koncem dubna mu končí podmínka. Jestliže někdo ze zastupitelů tímto způsobem hodnotí mou práci a vytahuje to po pěti letech, říkám si, že to je dost velká podpásovka. To byla jedna z věcí, která mě velmi mrzela.

Ohledně ledové plochy se teď rozběhla další jednání. Co podle vás se stadionem bude?
Myslím si, že bude snaha jej koupit. Byl bych hrozně rád, kdyby tady zimní stadion fungoval, ale musí začít pracovat na úplně jiné bázi, musí to být ekonomické, průhledné, musí tam být hodně dětí. Když byla nedávno schůzka ohledně toho, kolik dětí by se vrátilo zpátky, nebylo jich ani padesát. Myslím si, že je třeba zvažovat zásadní věci týkající se finančního plánu. V první řadě musíme vyřešit pracovní místa v průmyslové zóně a podnikatelském inkubátoru. Pak navazují mateřské školky a Městská kulturní zařízení. A jestli budeme schopni nějakým způsobem sehnat peníze, pak řešíme i zimní stadion, byť si myslím, že to je obrovský závazek. Dovedu si představit, že kdyby nám někdo tak dva tři roky zpět nabídl zimní stadion bezúplatně, tak se ty nejzákladnější problematické věci už odstranily a stadion by už nějakou dobu fungoval, postupně by se to dávalo dohromady. Ale v tuto chvíli zaplatit nějakých sedm milionů korun, když je město nemá, je neuvážené. Mohl by to být velký problém.

Nepřekvapil vás při zasedání zastupitelstva moment vaší volby do Rady města? Funkci jste získal těsným rozdílem hlasů, jedenáct ku deseti.
Koalice se před zastupitelstvem dohodla, že budeme hlasovat veřejně, tak se hlasovalo i o mě, koncem října roku 2010. Zarazilo mě, že se to teď změnilo na tajné hlasování. V tu chvíli jsem cítil, že nějaké dohody neplatí, protože na koalici bylo dohodnuto i to, že členy do nižších funkcí než je starosta a místostarosta si budou navrhovat strany jmenovitě. Tušil jsem, že to bude snaha odstranit mě i z Rady města. Dlouho jsem zvažoval, jestli v ní budu a na žádost Stanislava Orsága jsem řekl ano, mám nějaké zkušenosti a chci je předávat.

Atmosféra na radnici by se dale krájet

Překvapil vás výsledek?
Ano. Počítal jsem, kdo jak hlasoval, a bylo jasné, že nehlasovala celá koalice. Myslím si, že je to problém, ke kterému bychom se měli vrátit. Jestliže někomu tak vadím, chci vědět proč. Pak nebudu mít problém pracovat v zastupitelstvu jako řadový člen. Ale to jsou věci, které se neřeší tajným hlasováním a podkopáváním židlí, falešnými úsměvy. Obdržel jsem jedenáct hlasů a myslím si, že jsem dostal nějaké i z řad opozice, což mě překvapilo.

Dal jste hlas sám sobě?
Dal.

Je to standardní?
Nevím, jestli to je standardní, ale když se hlasovalo v říjnu 2010, tak jsem ruku taky zvedl. Je pravda, že když jsem se bavil se Stanislavem Orságem, proč bylo v případě jeho volby dvacet obálek, říkal, že si hlas nedal. Jestliže si však spočítáme dvacet jedna obálek u místostarosty Oborného a dvacet jedna obálek u radního Zemánka, ti si ty hlasy taky dali. Při volbě jsem o tom ani nepřemýšlel, vždycky jsem to takto dělal a nepřemýšlel nad nějakou změnou. Možná by do budoucnosti bylo lepší, kdyby lidé o sobě nehlasovali. Je to věc na zamyšlenou.

Nenapadlo vás, že byste o svůj post ještě bojoval?
Začal jsem nad tím přemýšlet až ve středu. Předtím jsem se rozhodl, že budu absolutně respektovat dohodu koalice a chtěl bych, aby z této krize vzešla silnější. Po středečním tajném hlasování a mých jedenácti hlasech jsem si říkal „Tak tys chtěl, aby koalice posílila, ale ona neposílila.“ Dle mého názoru, kdyby se řeklo dobře, Sedlák neodstoupí, bude se o něm hlasovat tajně, možná bych těch jedenáct hlasů dostal stejně jako ve volbě na radního. Ale nebylo to mojí prioritou. V tu chvíli mi šlo o to, že mám za sebe slušného, pracovitého, výborného adepta, který vnese na radnici klid, protože tři předcházející týdny tam byla atmosféra, co by se dala krájet.

Orság pro mne byl adept č. 1

Od středy jste už bývalým starostou, kam budou vaše kroky z radnice směřovat?
Na stole mám hodně úkolů. Zbývá mi ještě šest dnů staré dovolené, budu si ji chtít vybrat, tak abych k 1. únoru nastoupil zpět do základní školy, kde jsem dříve působil, na post ředitele. Mrzí mě, že budu ve škole trochu rušivý element, byť s tím počítala, že se někdy vrátím. Budou se muset měnit rozvrhy, úvazky, budeme si předávat některé věci a nastanou také organizační změny.

Funkci starosty jste věnoval pět a čtvrt roku svého života, už jste ten čas rekapituloval?
Vzpomínám si, když jsem přišel v roce 2006 na tuto židli, měl jsem čistý počítač, stůl, půl roku jsem se rozkoukával, rok jsme dělali žádosti o dotace. Myslím, že se město na určitou dobu zastavilo, a to bych nechtěl. Vždy, když jsem přemýšlel o svém konci ve funkci, hledal jsem za sebe vhodnou náhradu. Stanislav Orság, byť je mladý, podle mě takovou náhradou je. Práci na radnici dobře zná, je to inteligentní, pracovitý, komunikativní, slušný typ a pro mě to byl vždycky adept číslo jedna. Že funkci převzal tak brzy, to je jiná věc, ale neuráží mě to a chtěl bych mu být nápomocný.
Nezapomenu nikdy na funkci starosty z pohledu setkání s paní Maciuchovou, Jordánovou, arcibiskupem Graubnerem, s prezidentským párem nebo třeba Davidem Krejčím. Nezapomenu na to, když jsem dělal svatby, vítání občánků. Všichni usměvaví, někdy plačící děti, které mě rušily při proslovu, ale jsou to všechno moc krásné věci, na které budu vzpomínat celý život.