Chvílemi to dokonce vypadá, že mezi oběma tábory zuří válka.

Martin Rulík z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci „Snažím se stát na straně barikády, která kanál odsuzuje. Nejen z toho pohledu, že jsem hydrobiolog a ekolog, ono se totiž ukazuje, že stavba by nebyla ani ekonomicky přínosná," poukazuje docent Martin Rulík z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a předseda České limnologické společnosti, která se zabývá výzkumem kontinentálních vod.

Co vám na D-O-L vadí nejvíce? Co si vybavíte jako největší minus, pokud by se měl skutečně realizovat?
Jedná se o kanál, který má jít napříč krajinou. Vzpomínám si na dobu, kdy se stavělo Gabčíkovo – osmnáctimetrové hráze, obrovský kanál – umím si představit, že to budeme mít tady na Hané. Něco tak obrovského. Hovoříme o kanálové variantě D-O-L, tedy bočním, paralelním kanálu k řece Moravě, který bude mít šířku padesát, šedesát metrů, hloubku tři, čtyři metry.

Pominu-li obrovský zásah do krajiny, není umělý kanál spíše šetrnější variantou, než splavnění samotné řeky? Hrubý zásah do její morfologie, jejího vodního režimu?
Je otázka, co z toho je horší. Říční varianta by znamenala naprostou degradaci vlastního toku. Když si ale představíme, že vedle toku někdo postaví říční kanál, který bude zahlouben, dojde k narušení komunikace řeky s podzemní vodou v okolní krajině. A kanál bude navíc také potřebovat vodu!

Architekti projektu ji chtějí čerpat z Dunaje…
Odtud na padesátimetrový, čtyři metry hluboký kanál budeme tahat vodu z Dunaje? Kdo to bude platit? Nereálné.

Klikněte pro zvětšení. Grafika DENÍK/Jan Lakomý

Trasa kanálu D-O-L

Dopad na zásoby podzemní vody

Jak by stavba kanálu změnila vodní režim? Jaký by byl dopad na podzemní vodu?
Kanál má být částečně na řeku napojen a odvádět vodu z řeky, takže bude chybět dotace vody z řeky do krajiny. Sníží se hladina v řece. Dá se očekávat dopad na zásoby velmi kvalitní podzemní vody na Olomoucku.

Propagátoři naopak tvrdí, že kanál bude zdrojem vody v krajině..
Počítá se s výstavbou zdrží, zdymadel, umělých nádrží, které budou dotovat vodu do kanálu v době sucha. To je považováno za zdroj vody pro krajinu. Jim (zastáncům D-O-L) nejde o to, jak udržet vodu v současné krajině, zvyšovat její retenční schopnost a bránit nadměrnému odtoku vody. Kde vodu vezmou? Odpovědi jsou, že z Dunaje.

Vidíme aktuální stav, jak jsou nízké průtoky ve vodních tocích na Olomoucku. To průplav spíše ještě zhorší?
Jakékoliv prohloubení řeky, její narovnání, vyspádování, to všechno vede k tomu, že voda z krajiny mizí ještě rychleji. Jakýkoliv kanál, který bude vyspádovaný bude znamenat to, že voda odteče z krajiny. Kanál ji tady nezdrží. Naopak.

Němce spojení s Děčínem nezajímá

Zaujal mě argument prospěšnosti D-O-L v rámci protipovodňové ochrany. Neměli bychom se bát spíše opaku?
Možná lokálně. Pokud ale někde rychle odvedeme vodu, ona nám hrkne jinam. V tomto směru je cestou práce v krajině, různé retenční poldry, které povodňovou vlnu zdrží a rozlijí vodu do krajiny. Kanál nebo rozšíření řeky bude znamenat pouze to, že řeka rychle odteče z krajiny a odteče někam níže.

D-O-L má mít dvě větve. Zaznamenala jsem, že od té, která má vést přes Olomoucko do Čech a napojit Moravu na Labe, se upouští. Nemá podporu v Německu.
Technicky by to byla nejobtížnější část, překonávali bychom velkou nadmořskou výšku rozvodí, šlo by o nejdražší úsek. To je jedna věc. Druhou je fakt, že německá strana nikdy neuvažovala, že by Labe využívala pro dopravu. Propojení Hamburku s Děčínem není pro Němce zajímavé. Mají jiné vodní cesty.

Tím by se ovšem D-O-L stal méně zajímavý pro ty, kteří by mohli lodní dopravu využívat.
Ano, například holding Vítkovice spoléhal na to, že měl spojení na Hamburk. My ovšem ani jistě nevíme, zda je zájem polské strany o severo-jižní větev koridoru.

Otevřená cesta pro agresivní druhy 

Připustíme-li, že v Evropě padne shoda a budou na koridor peníze. Ale co dál? Kdo bude kanál provozovat? Povodí Moravy a Povodí Odry? Nebudeme všichni provoz dotovat, protože nebude o pomalou přepravu zájem? Pokud přeprava nebude stát kvůli nedostatku vody.. Jaká je návaznost na další infrastrukturu? Do přístavu v Přerově budou muset kamiony nějak dojet..
Jsme ekologové a hydrobiologové, ovšem i nám v plánech chybí, co se bude dít poté, až se kanál postaví. Je hezké, že nám 85 procent nákladů na kanál případně zaplatí Evropská unie, ale spousta podniků na Moravě se vyjádřila, že nemá o lodní přepravu zájem. Je to pomalé. Kdo bude kanál provozovat? Kdo zaplatí napojení na železnice, silnice? Povodí se děsí toho, že na ně spadne péče o další stovky kilometrů kanálu. Kde bude voda? V roce 2040 budou průtoky našich řek o třetinu možná o polovinu nižší. Budeme rádi za nějakou vodu, která tady bude. Podívejme se dnes do koryta Moravy, kde je sotva půl metru vody..

Z ekologického pohledu by škody byly zřejmě velké. Ztráty na nivních biotopech by byly asi obrovské. Dá se tato újma spočítat? V čem jako hydrobiolog vidíte největší riziko?
Velký problém vidím v možné invazi nepůvodních druhů využívajících právě dopravních cest. Jde o velmi agresivní druhy, které se na nové lokalitě masivně rozmnoží a začnou ohrožovat domácí populace. V současnosti je těchto nepůvodních druhů v České republice, zejména její západní části, přes padesát. Většina přišla Labem. Na Moravě můžeme mít ještě větší problémy, pokud bychom postavili koridor D-O-L. Kanál má dále procházet oblastmi, které zahrnují v rámci České republiky největší diverzitu mokřadů a lužních lesů. A ekologická újma v těchto oblastech lužních lesů byla ohodnocena na 16 miliard korun.

Studie má smysl, i za 25 milionů 

Aby bylo možné rozhodnout, zda stavět, nebo ne, je potřeba mít na stole takzvanou studii proveditelnosti. Má stát snad 25 milionů korun… Nejsou to vyhozené peníze?
Jsou názory, že se studie stopne. Ale jsem toho názoru, že to není dobrá cesta. Studie je podmínkou toho, aby Evropská unie uvolnila peníze, ale hlavně řekne, zda je to celé nesmyslné, neekonomické atd. Nebo naopak. Závěr, fundovaný závěr, po desítkách let debat o tom, zda kanál, ano nebo ne, potřebujeme mít na stole. Jednou pro vždy závazně vědět, jak to s vodním koridorem vidíme.

A mlčky budete doufat, že závěr bude negativní…
Ano. To uvidíme zhruba za dva roky, po které se na ní bude pracovat. Rozhodně to nebudou vyhozené peníze.