Majitel domu s tím ale podle svých slov nemůže nic dělat.

Lidé ze sousedství stále pamatují, že Dělnický dům byl centrem tamního společenského života.

„Dole bývala hospoda a nahoře se tančilo, pořádaly se tam plesy, promítaly se filmy a třeba Svaz žen tam pořádal různé akce pro ostatní," zavzpomínala obyvatelka Černovíra Marie Fialová.

Kulturní sešlosti se přestaly pořádat v osmdesátých letech a hospoda byla otevřená naposledy před více než deseti lety.

Dům ale chátrá už přes třicet let a místní často naléhají na komisi městské části, aby se situace okolo Dělňáku, jak stavení říkají, začala konečně řešit.

„Pamatuji si, že ta budova nebyla nikdy v extra dobrém stavu. Jenže to, jak vypadá nyní, je už příliš," řekl Jindřich Hovadík, jeden ze zdejších a spoluautor knihy 750. výročí Černovíra.

Komise už před rokem podala žádost na stavební odbor městského magistrátu, aby se stav chátrajícího domu vyřešil.

„Z města nám přišla odpověď, že dům je dobře zabezpečený proti zneužití nevítanými osobami a že stavba nikoho neohrožuje. Hlavní ale je, že nemovitost patří soukromému vlastníkovi. Takže s tím nic nenaděláme. To může jen majitel," řekl předseda komise městské části Černovír Zdeněk Blaťák.

Majitel: Brzdí mě ministerstvo

Majitelem Dělnického domu je už tři roky podnikatel Milan Husička. Budovu koupil v dražbě s jasným úmyslem, co by chtěl v jejích prostorách mít, ale doteď se nic nezměnilo.

„Koupil jsem to před třemi lety a odložil jsem si peníze na rekonstrukci a na další investice. Rok a půl už mě brzdí z ministerstva spravedlnosti tak, že s Dělnickým domem nemůžu dělat nic," podotkl Husička.

O dalších podrobnostech tlaků ze strany státu nechtěl vlastník mluvit.

Nový majitel měl se stavbou úmysly, které by se Černovírským líbily.

Plánoval klub, hostinec i zázemí

Husička při koupi plánoval Dělnický dům zrekonstruovat k jeho původnímu účelu.

Údajně by tam byl hudební klub s hostincem a v druhém patře multifunkční místnost pro kulturní zázemí. To by se shodovalo s nápady místních na využití Dělnického domu.

Někteří obyvatelé si totiž stěžují na nedostatek společenských prostor.

„Od té doby, co Dělňák nefunguje, se scházíme jen v sokolovně, ale o tu se dělíme s mladými a jejich diskotékami a občas máme malé konflikty ohledně úklidu po akcích. Opravdu by se hodilo nějaké další místo, kde bychom se mohli scházet. Ať už my starší, nebo mladí," řekla obyvatelka Černovíra Marie Fialová.

Historie Dělnického domu v Černovíře
Dělnický dům převážně svépomocí postavila černovírská Dělnická tělovýchovná jednota v roce 1934.

Po válce se sloučily tělovýchovy a dům tak připadl Československé obci sokolské, v padesátých letech pak TJ Slovanu Černovír. 

V poválečné době se zde odehrával čilý společenský život, kde dokonce jednou vystupoval tehdy ještě ne tolik známý Karel Plíhal.

V polovině osmdesátých let měl dům špatný technický stav. Slovan neměl na opravy peníze a prodal Dělnický dům Restauracím a jídelnám, které tu měly hospodu ve spodním patře.

Po zániku podniku vlastnily hospodské zařízení jiné subjekty. Po ničivé povodni v roce 1997, která spodní patro vytopila až ke stropu, restaurace fungovala ještě v roce 2002.

Od té doby dům chátral a před třemi lety jej v dražbě koupil Milan Husička.

Ondřej Šulík