Centrum zvedlo i „odměny“ za darované spermie, a to z pěti set na tisíc korun. Dárců přesto ubývá.

Podle vedoucího lékaře centra Jiřího Dostála přijdou ročně darovat spermie na tři desítky mužů a vajíčka zhruba desítka žen. „Počet se snižuje. Lidé o dárcovství nemají zájem,“ řekl Dostál.

Navíc skutečnými dárci, kteří úspěšně projdou všemi testy, se stanou maximálně dva až tři muži z deseti.

„Většina žen sice uspěje a provedeme stimulovaný cyklus s odběrem vajíček, bohužel se ale stává, že v průběhu vyšetření před darováním samy otěhotní, nebo si to rozmyslí a cyklů s darovanými vajíčky je nakonec ročně jen pět,“ doplnila embryoložka centra Jana Březinová.

Centrum má v současné době čtyři až pět dárkyň na dvě desítky žen, které bez jejich pomoci mít dítě nemohou. „To nestačí. Mohou čekat až dva roky,“ uvedl Dostál.

Centrum proto veřejnost oslovuje v inzerátech. „Za omezení, která jim dárcovství přinese, obdrží ženy finanční kompenzaci patnáct tisíc korun. Muži tisíc korun,“ dodal vedoucí centra Dostál.

Dárkyně je totiž třeba stimulovat, stejně jako ženy, které jdou na umělé oplodnění. Musí vysadit antikoncepci a dávat pozor, aby sama v průběhu cyklu neotěhotněla.

V případě mužů je zájem hlavně z řad studentů. I přes nabízenou kompenzaci však není dostatečný. Odběry spermií k mražení se mohou uskutečnit i dvakrát týdně. „Mezi odběry by měla být pauza okolo dvou až tří dnů,“ uvedl.

Mikromanipulační techniky, které se v posledních letech využívají, umožňují použití i velmi malého počtu spermií k početí biologického potomka.

„Proto poklesl počet léčebných cyklů s použitím darovaných spermií. Přesto je v některých případech použití darovaných spermií jedinou možností,“ popisuje Březinová.

Dárcovství komplikuje i nezbytnost absolutní anonymity. Když si sama pacientka, jež potřebuje darované vajíčko, přivede kamarádky, které jí chtějí podpořit a darovat svá vajíčka, nemohou jí lékaři odebrané buňky dát.

„Z důvodu zachování principu anonymity mohou být použity jen pro někoho třetího, a my se pak rychle snažíme sehnat dárkyni pro danou pacientku,“ objasňuje embryoložka.

Na Centrum asistované reprodukce FNO se vloni obrátilo na čtyři sta párů, které podstoupily léčbu neplodnosti.

„Klasickou metodu mimotělního oplození jsme použili u dvou set padesáti z nich a byli jsme úspěšní v polovině případů. Při přenosu zmražených embryí byla úspěšnost přes sedmadvacet procent. Toho si velmi vážím, protože to je výsledek, jehož některá pracoviště dosahují při přenosu takzvaných čerstvých embryí,“ komentoval Dostál.