Hlavní část terénního bádání je téměř u konce a úsek náměstí u Jupiterovy kašny má již nový povrch. Archeologové budou přestavbu náměstí doprovázet až do konce.

Archeolog Národního památkového ústavu Richard Zatloukal společně s dalšími pětatřiceti pracovníky začali s průzkumem vloni na podzim.

Do dnešního dne seznam nálezů sčítá například kolem sto třiceti lidských koster či zbytky dvou staveb z období románského a gotiky, které patří k nálezům většího významu.

Kolemjdoucí mohou torza staveb vidět u Neptunovy kašny.

„V části od Panské ulice k Hornímu náměstí se nacházelo velké pohřebiště, kam se pohřbívalo od 11. století. Nejmladší ostatky lze datovat do první poloviny století třináctého. Dominantní je 12. století," upřesnil archeolog Zatloukal.

Pozůstatky po gotické kapli svaté Markéty (na snímku část půdorysu stavby blíže ke kašně) a torzo románské stavby, která se překrývá s kaplí.

Pozůstatky po gotické kapli svaté Markéty (na snímku část půdorysu stavby blíže ke kašně) a torzo románské stavby, která se překrývá s kaplí.Foto: NPÚ/Richard Zatloukal

Na začátku týdne se ve výkopu, kde se pracuje na trafostanici, objevily další lidské ostatky.

„Zde jsme našli již kolem patnácti koster. Objevili jsme zde také jediný dvojhrob v této lokalitě. Leželi v něm dva dospělí jedinci, kteří mají velmi robustní kosti. Celkově se na celém území našlo kolem sto třiceti koster," vypočítal Zatloukal.

Archeologický průzkum na Dolním náměstí v Olomouci:kosterní křesťanský dvojhrob

Dvojhrob na Dolním náměstí. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Žárové hroby staré 3000 let

V úseku od Panské ulici k Mariánskému sloupu pracovníci odkryli předměty, které potvrzují, že zde fungovalo tržiště.

„Šlo o velký počet mincí, závaží, ramínka vah, ale také přezky, nože, vykládané střenky nožů, odřezky kůže, podešve. Určitě zde byl i trh s dobytkem. Narazili jsme totiž na organické odpady v podobě ohrazených hnojníků," vyjmenoval archeolog s tím, že na základě některých nalezených kusů lze určit i řemesla, kterými se předkové na Dolním náměstí živili.

„Byli zde ševci, pasíři, nebo třeba kovotepci. Předměty z kovu se uchovali ve výborném stavu. Byly totiž bez přístupu vzduchu v jílovité vrstvě. Za týden od vykopání by zcela zrezivěly. Všechny nalezené předměty se však každý den odvezli ke konzervátorce," popsal archeolog.

Archeologický průzkum na Dolním náměstí v Olomouci

Lidské ostatky zase přesunuli k antropologům do Ostravy, kde je budou odborníci dále zkoumat.

V části u Mariánského sloupu se našly i takzvané žárové hroby, které jsou nejstaršími objevy pod povrchem náměstí.

„Jednalo se o šest uren, které pocházejí z období popelnicových polí, a to z doby 1200 let před naším letopočtem," zmínil Zatloukal.

Archeologický průzkum na Dolním náměstí v Olomouci

Stavba pokračuje do roku 2013, archeologové s ní

Archeologové, kteří se místy dostali i ke třem metrům pod povrch, narazili ve stejné lokalitě také na dlažbu a systém odvodnění ze 14. století.

„Dvě kanalizační stoky byly kamenné, dvě dřevěné. Měly za úkol odvézt dešťovou vodu," popsal Zatloukal.

Podle jeho slov se nyní veškerá aktivita zaměřuje právě na část u morového sloupu, tak aby byla hotová ještě na podzim letošního roku.

„Stavbu budeme provázet i nadále, a to když se bude dělat obvodová komunikace. V této fázi půjdeme do úrovně takzvané stavební pláně, tedy mínus sto deset centimetrů," uzavřel archeolog.

Dolní náměstí bude po rekonstrukci předlážděné, bude mít nové osvětlení, zeleň, jiná bude i koncepce parkování. Proměna vyjde radnici na 116 milionů korun. Vše by mělo být hotové na začátku roku 2013.

Dosavadní nálezy na Dolním náměstí:

• pohřebiště s odhalenými zhruba 130 lidskými kostrami z období od 11. do první poloviny 13. století, mladohradištní ob­dobí
• část kaple svaté Markéty, 15. století, období gotiky
• část románské stavby, přelom 12. a 13. století
• dlažba a systém odvodnění a kanalizace ze 14. století, dvě kamenné a dvě dřevěné kanalizační stoky odvádějící vodu směrem k Lafayettově ulici
• nože, střenky nožů, mince, závaží, ramínka vah, odznaky, přezky, knižní kování, lebka koně, hnojníky,

nejstarší nález:

• 6 uren ze žárových hrobů, 1200 let př. n. l., období popelnicových polí, kultura lužická

nejmladší:

• současná dlažba, 20. století

nejhlubší průzkum se dělal ve 2,5 až 3 metrech pod povrchem, kdy se kopalo až na geologické podloží