Hektarové výnosy z chmelnic osázených Žateckým poloraným červeňákem se ve Velké Bystřici pohybují kolem 1,4 tuny. „Je to obvyklý průměr. Podle rozborů prvních odebraných vzorků to vypadá, že obsah tzv. alfahořkých látek tentokrát naopak bude podprůměrný. Po dočesání červeňáku přejdeme plynule na sklizeň pozdějších hybridních odrůd chmele. V minulosti jsme většinou mívali dvoutýdenní přestávku, letos už ale bude dostatečně zralý,“ řekl jednatel společnosti Agrospol Zdeněk Kolman.

V minulosti bystřičtí zemědělci potřebovali desítky brigádníků k tomu, aby sklizeň chmele včas zvládli. „Obvykle u nás kromě stálých zaměstnanců pracovalo kolem sedmdesáti lidí. Teď však máme moderní traktory, které samy chmel odstřihávají, takže většinu brigádníků ušetříme. Letos nám jich stačí pětadvacet, už několik let k nám jezdí vysokoškoláci z Ostravska,“ dodal Kolman.

Na česačkách však pracují také čerství maturanti. Dvacetiletá Kristýna Šebestová z Bruntálu přijela na chmelovou brigádu do Velké Bystřice už podruhé. „Loni jsem si tady vydělala slušné peníze, letos bych měla mít za tři týdny přes deset tisíc korun. Na dvanáctihodinové směny jsme si už zvykli. Noční jsou lepší, protože při těch ranních do nás celý den pálí sluníčko. Pivo si dám ráda, ale nesmí ho být moc,“ přiznala Kristýna, která bude na Univerzitě Palackého v Olomouci od září studovat češtinu a němčinu.

S brigádou a zdejší zánovní ubytovnou je spokojená také devatenáctiletá Hana Križaničová z Huzové u Šternberka. „Na chmelu jsem poprvé, ale určitě sem za rok přijedu znovu. Jsou tady moc fajn lidi. Za vydělané peníze si koupím oblečení, část si odložím na nový přenosný počítač. Budu ho potřebovat do školy, od září nastupuji na ekonomickou žurnalistiku do Ostravy,“ poznamenala Hanka.