Byla to jen nutná sebeobrana, nechtěla jsem ho zabít. Těmito slovy se ve středu u Krajského soudu v Olomouci hájila třiasedmdesátiletá Jiřina Petřeková z Velkých Karlovic na Vsetínsku obžalovaná z vraždy svého sedmasedmdesá­tiletého manžela. Netajila se tím, že jejich manželství od samého začátku provázely hádky a konflikty. Denně se údajně těšila do práce, protože jedině tam měla od manžela klid.

V den, kdy na svého muže zaútočila kuchyňským nožem jí opět nadával a urážel ji. Prý proto, že mu záměrně ukryla léky a on je nemohl najít. Později si seniorka všimla, že je manžel má v sáčku na židli a sedí na nich.

Přestala až ve chvíli, kdy muž zůstal bezvládně ležet na podlaze. U Krajského soudu v Olomouci se vražda začala projednávat ve středu. Seniorce hrozí až osmnáct let vězení.

Tloukl mě pěstí, já ho bodala nožem

„Řekla jsem mu, že je blázen a patří do blázince. Naštval se a udeřil mě židlí do hlavy až mi tekla krev. Chtěl mě tou židlí praštit znovu, dostala jsem strach o život. Tloukl mě pak pěstí do hlavy a já ho bodala nožem, kterým jsem jen chvilku předtím krájela maso pro psa," vzpomněla na dramatické dopoledne Petřeková.

Ve chvíli, kdy muž zůstal po více než dvaceti bodných a řezných ranách bezvládně ležet na zemi, přivolala záchrannou službu a policii. U soudu přiznala, že se v době útoku obávala o holý život.

„Muž byl mnohem silnější než já, mohl mě uškrtit. Je mi líto, že mě nezabil on. Mohla jsem mít konečně klid. V našem domě je teď takový klid, nikdy tam takové božské ticho nebylo," poznamenala seniorka.

Děda byl despota, shodli se vnuci

Na tom, že ji muž dlouhá léta týral, se u soudu shodli všichni předvolaní svědci. Dospělá dcera popisovala, že matka trpěla po celé manželství.

„Je mi to moc líto, takto jejich soužití skončit nemělo. Pro matku je to ale svým způsobem vysvobození. Neznám nikoho, kdo by si prožil to, co ona," řekla žena středního věku. Její bratr vzpomínal, jak otec neustále vyvolával hádky a pak házel po matce různé předměty.

„Rozbíjel nádobí, kuchyň, dokonce vyhodil z okna televizi. Hned po vojně jsem se odstěhoval, abych měl od něj konečně pokoj," přiznal prošedivělý muž.

O tom, že klidu si seniorka neužila ani na stáří mluvili její dospělí vnuci, kteří s prarodiči bydleli v jednom domě.

„Děda byl despota, vyvolával hádky. Když se nemohl vybít na nás, protože jsme odjeli do práce, nadával celý den babičce. Házel po ní hrnce a jednou dokonce těžký skleněný popelník," řekl mladík.

Podobně u soudu vypovídali také sousedi z vesnice. Petřeková k nim občas po domácích hádkách utekla, někdy u nich také kvůli obavám z manžela přenocovala. Za vraždu manžela jí teď hrozí až osmnáct let vězení, rozsudek padne zřejmě už ve čtvrtek.