Do klání, které vyhlásila Moravská vysoká škola Olomouc, se přihlásilo 160 studentů z jednadvaceti středních škol Olomouckého kraje. Věnovali se jednomu z pěti témat, odborná porota pak v každé kategorii vybrala tři (v jednom případě dva) nejlepší eseje a jejich autory ocenila.

Deník vám představuje vítězné práce. Zde jsou nejlepší eseje z na téma Budoucnost mladých v Olomouckém kraji.

Vítězné eseje k kategorie Budoucnost mladých v Olomouckém kraji najdete ZDE.

PŘEHLED SOUTĚŽNÍCH TÉMAT:

1. Budoucnost mladých v Olomouckém kraji (garant Olomoucký kraj)

2. Role našeho kraje v Evropě (garant OK4EU, OK4Inovace)

3. Hospodářský rozvoj kraje (garant MVŠO, OK4Inovace)

4. Využití informačních a komunikačních technologií pro rozvoj kraje (garant TESCO SW)

5. Energetická soběstačnost – perspektiva Olomouckého kraje? (garant Schneider Electric, Czech Green Building Council)

Esejistické klání uspořádala Moravská vysoká škola Olomouc, garantem soutěže je sdružení OK4Inovace a jedním z mediálních partnerů je také Deník. Záštitu nad soutěží převzal hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. Studenti soutěžili o exkurzi do sídla společnosti Schneider Electric v Paříži, čtečky knih, mobilní telefony, fotoaparáty, odbornou exkurzi do Prahy, stipendia ke studiu na MVŠO ve výši 30 tisíc korun a další ceny.

Role našeho kraje v Evropě

1. místo Přemysl Král, Lenka Rýznarová, Václav Crhonek
Gymnázium Uničov

Evropa. Kontinent o rozloze 10 180 000 km2čítá 50 nezávislých států. Každý z nich se jistě dělí na kraje, nebo alespoň oblasti. Jakou roli může hrát v nejstarším světadílu malý kousek civilizace v jeho srdci? Kolik Evropanů má vůbec povědomí o něčem takovém, jako je náš Olomoucký kraj?

Není jednoduché esejisticky se zamyslet nad problémem, který se jím nezdá být. Téma „Role našeho kraje v Evropě" nás nenabádá k řešení žádného problému. Vyzývá nás pouze k osvětlení současné situace a právě po tomto osvětlení nám před očima roste problém, jenž byl doposud přehlížený. Protřeli jsem si tak oči a s jasným úsudkem a čistou hlavou jsme se jali řešit situaci, která je dle výsledků alarmující.

Mezi námi Evropany

Podle výsledků průzkumu, prováděného studenty Gymnázia Uničov v Laichingenu ve Spolkové republice Německo, zná polohu a centra České republiky každý pátý dotazovaný. Každý desátý pak zná alespoň přibližnou polohu našich největších měst. Kde se nachází a co vůbec je „Olomoucký kraj" nevěděl nikdo.

Situace Olomouckého kraje v Evropě není valná. Dá se vlastně říct, že není vůbec žádná. Jak by také mohla. Řada cizinců, ač ze sousedních států dodnes neví, že z Československa už zbyla jenom půlka. Dokazuje to například příběh Lenky (18), studentky Gymnázia:„Minulý týden jsem navštívila Chorvatsko. Do řeči jsem se dala s německy mluvícím mužem, který se mě zeptal, odkud jsem. Odpověděla jsem, že z České republiky. Chvilka nechápavého ticha. Po dvouminutovce mlčení se rozpomněl, že kdysi existovalo nějaké Československo. Dlouhou exkurzí do české národní historie jsem mu osvětlila, že Československo je rozděleno na dvě poloviny a když jsem zjistila, že pán je Rakušan – tedy soused, nezkoušela jsem ani podotknout, že jsem z Olomouckého kraje. Stejně by nevěděl, o co se jedná."Problém je na světě a je zřejmější, než se může zdát.

Je zvláštní, že se náš kraj nedostal do povědomí široké mezinárodní veřejnosti. Olomoucký kraj je přitom regionem, který svou rozmanitostí dokáže uspokojit i toho nejnáročnějšího návštěvníka. Kraj s široko daleko nejvyhledávanějším poutním místem – Svatým Kopečkem, Orlojem a Olomouckými tvarůžky. Ve středověku i novověku centrum katolické víry na Moravě neláká turisty natolik, nakolik by bylo záhodno. Místo, kde se odedávna scházeli kněží, biskupové i obyčejní věřící k modlitbám, zůstalo místem poutním, nikoli však výletním. Poutníci ze všech koutů světa se v barokním chrámu Navštívení Panny Marie schází, by jej uctili modlitbou, ale běžné turisty potkáte stěží. Natolik neláká ani přilehlá zoologická zahrada, která zde vyrostla již v roce 1956. Nebudeme si nic nalhávat, naše zoo nemá parametry například zoo v pražské Tróji, nebo Zoo Lešná. Vyhledávanější lokalitou se zdá být centrum kraje – Olomouc. Orloj a barokní Sloup Nejsvětější Trojice tak alespoň kosmeticky upravuje podroušené renomé našeho kraje. Podle průzkumů Českého statistického úřadu Olomouc každoročně navštíví kolem milionu turistů. Zbytek kraje na tom tak valně není. Jakou roli tedy může mít v Evropě kraj, o kterém se neví?

Problémem může být nedostatečná propagace míst, které alespoň dle mého, stojí za zhlédnutí. Nedokážeme prodat věci, na které můžeme být pyšní a naopak jsme jako země nechvalně známí krádežemi a korupcí. Ale to už je ta naše povaha nešťastně česká. Malověrní, opouštějíce stojící loď, přetrhávají vazby s krajem, ve kterém vyrůstali a rodáci odcházejí hledat štěstí jinam. Řešením by rozhodně mohl být pobídkový program, spočívající v akcích jako muzejní dny nebo hanácké slavnosti a lepších podmínek pro turisty, na který bychom nalákali výletníky nejen z Čech, ale i zbytku Evropy a vrátili tak kraji takový cestovní ruch, jaký si rozhodně zaslouží a hlavně rozšířili mezinárodní vědomí pojmem „Olomoucký kraj". Kraj je rovněž protkán sítí cyklostezek a tak připraven na tolik oblíbenou cykloturistiku. Větší propagace a reklama na úrodnou Hanou, kraj tvarůžků a přírodní krásy Pomoraví, by rozhodně přišly vhod, neb být krajem Evropany nepoznaným není naším cílem. Proto volám po propagaci a větší snaze, ať celá Evropa zjistí, kolik krás může nabídnout i tento kus země!

Politika – Role/NeRole

Každý kraj, ať je sebemenší, měl by mít v Evropě svou roli. Avšak je čiré bláznovství domnívat se, že tomu tak skutečně je. Malý kraj, a to nejen z České republiky, nikterak neovlivní politické dění v Evropě. Neovlivníme volby, poslance a ani nové reformy a nařízení, která se na nás z Bruselu valí a jako lavina, zasypávající kotlinu sněhem. Nařízení a bruselské „novoty" zavalují nás – obyčejné lidi, kterých se tato nařízení tak bezprostředně týkají.

Malý kraj ze země v srdci Evropy nemůže ovlivnit celou Evropskou Unii, ale bylo by pošetilé toužit po něčem takovém. Rolí krajů, okresů, nebo nově NUTS 3 jednotek není dosáhnout vlivu a vůdčího postavení, ba naopak. Měly by se semknout a společně pomoct Evropě k lepším zítřkům. Budoucnost je v rukou mladých a proto je potřeba investovat do kvalitnějšího vzdělání, výměnných pobytů a studijních stipendií a tím také rozšířit povědomí o naší kultuře.

Hezky se poslouchající slova vždycky musí vystřídat i kritika. Kritika, je-li oprávněná a namířena proti problému, je vždycky přitažlivá svojí myšlenkou. Ta naše je namířena proti podřízenosti.

Ať chcete, nebo ne, náš kraj je podřízen. Podřízen systému, podřízen vládě, podřízen Unii a běžný člověk je tak chtě nechtě obětí byrokracie a vyhlášek ztěžujících život. Touha po větší samostatnosti, je-li špatně formulována, může znít naivně. V určitém směru je nadmíru povrchní domnívat se, že je náš kraj současným systémem nějak svazován. Ale na druhou stranu…

Podle současných stanov náš kraj nemá na Evropské politické scéně ani pramalé zastoupení a hlavně pravomoci, nepočítáme – li europoslance a 1. hejtmana Olomouckého kraje Jana Březinu, který pochází právě odsud. Europoslanci se v Bruselu rvou o lepší postavení a budoucnost České republiky a ne za rozvoj jednotlivých krajů. To, jakou má náš kraj roli v Evropě, tak můžeme celkem bez potíží odtajnit.

Úloha nejen Olomouckého, ale i dalších krajů České republiky je vlastně vesměs stejná. Našim úkolem a tou „rolí", kterou se od začátku našeho eseje zabýváme, je vlastně snaha. Prostá snaha udržet krok s ostatními kraji Česka, a hlavně se zbytkem Evropy. Naučit se rychlému přizpůsobení novým vyhláškám a evropským reformám, které se na nás z Bruselu valí a snažit se využívat všech výhod, které nám mnohými lidmi zatracovaná Evropská unie nabízí. Rozvíjet se jak po stránce hospodářské, tak po stránce kulturní. Budovat parky, hřiště a školy a snažit se o všestranný rozvoj našeho kusu Evropy. Pokračovat v úsilí, které vkládáme do zvelebování kraje a nepřestat se snažit, to je role našeho kraje v Evropě. Naší úlohou je starat se o kus území, kterému tak hrdě říkáme Haná.

2. místo Šárka Apoleníková, Barbora Štulajterová, Kristýna Machalíková
Gymnázium Kojetín

V roce 2004 vstoupila Česká republika na základě referenda do společenství států zvaného Evropská unie. Z tohoto rozhodnutí plynou pro občany, školy, firmy, instituce i Olomoucký kraj jisté povinnosti, nařízení a pravidla, ale i četné výhody a možnosti růstu a rozvoje.

Olomoucký kraj je domovem mnoha různým odvětvím průmyslu, různým firmám a institucím, spoustě středních i vysokých škol a také druhé nejstarší univerzity České republiky, Univerzity Palackého. Na základě toho je tento kraj rozkládající se na severu Moravy jistě pevně zapsán do povědomí každého gramotného Čecha, ale otázkou zůstává, kdo z obyvatel Evropské unie ví, na kterém území leží Jeseníky, odkud pochází oblíbené tvarůžky, co vyrábí firma Olma nebo co se může zpracovávat v přerovské Precheze.

Má tedy Olomoucký kraj vůbec nějaké postavení v rámci EU? Ano, je to jeden z mnoha krajů malé země v srdci Evropy. Může se s tímto postavením aktivně zapojovat do chodu a řízení Evropské unie byť jen na poli hospodářském? Ne.

Je pravdou, že Olomoucký kraj je domovem institucím, které by to mohly změnit. Například na poli zahraničního obchodu bychom měli zmínit alespoň některé firmy působící v Olomouckém kraji, které zásobují svými produkty nejen Českou republiku, ale mají své místo také v celoevropském měřítku. Mezi tyto firmy určitě patří například Adriana Litovel,  jejíž větší část produkce je určena pro zahraničí. Mezi další důležité firmy Olomouckého kraje určitě patří společnost PRECHEZA a.s. Je to podnik chemického průmyslu, který sídlí v městě Přerov a aktivně působí ve Svazu chemického průmyslu ČR. Hlavními produkty firmy jsou titanová běloba, železité pigmenty, kyselina sírová a sádrovec.

Asi největší díl popularity patří společnosti A.W. s.r.o., která se zaměřuje na výrobu a prodej Olomouckých tvarůžků. Tento exkluzivní produkt je jediným v celé Evropě a určitě si zaslouží pozornost. Zcela unikátní a nenapodobitelné chuti se dosahuje působením přírodních podmínek zeměpisné oblasti Haná, na biologických procesech zrání se uplatňují mikroklimatické podmínky tohoto regionu.

Pro zviditelnění Olomouckého kraje je potřeba zaměřit se zejména na produkty ojedinělé a jedinečné, které se vyrábí jen v této oblasti. Takovým produktem mohou být například zmíněné Olomoucké tvarůžky. Jejich export a důkladná reklama v rámci Evropy by mohly pomoci popularitě tohoto kraje.

Co se týče dalšího významného odvětví, ve kterém by se Olomoucký kraj mohl více prosadit a zviditelnit v rámci Evropské unie, musíme jistě zmínit výzkum probíhající na pracovištích Univerzity Palackého. Výzkum a bádání Univerzity Palackého jsou po Evropě jistě známy, ale týká se to jen institucí, s nimiž univerzita již navázala kontakt nebo spolupráci. Za předpokladu, že EU spustí do roku 2014 svůj tzv. sedmirámcový program zaměřený na zahraniční spolupráci, financování a podporu vědy a výzkumu, bylo by dobré být jako Olomoucký kraj součástí této nadnárodní spolupráce a umožnit schopným pracovníkům Olomouckého kraje na poli vědy prosazení se v evropském měřítku a obyvatelům Evropy, aby se dozvěděli více o práci těchto lidí.

Olomoucký kraj může obohatit EU nejen svými výrobky a výzkumy, ale také krásnou přírodou a bohatým historickým dědictvím. Láká zvláště chráněná krajinná oblast Jeseníky, kde kromě nádherných přírodních úkazů najdeme i mnoho endemických druhů rostlin a živočichů. V oblasti Hrubého Jeseníku žije silně ohrožený druh motýla okáč sudetský nebo okáč horský. Z rostlin pak zejména dva jesenické endemické druhy zvonek jesenický a lipnice jesenická, která je kriticky ohroženým druhem a její jediné stanoviště jsou Petrovy kameny – vrchol v pohoří Hrubého Jeseníku. Tato mohutná skaliska, vysoká 7 metrů, jsou z botanického hlediska unikátním místem evropského významu. Přežívají zde relikty z doby ledové - řada vzácných lišejníků a mechů a vrba bylinná. Ostatně Petrovy kameny mohou být zajímavým místem pro turisty nejen díky přírodě, ale také historii. Za čarodějnických procesů v 17. století byly Petrovy kameny označovány za dějiště čarodějnických sletů.

Krásnou přírodou se pyšní i další národní přírodní rezervace - Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, Národní přírodní rezervace Praděd nebo Národní přírodní rezervace Rejvíz.

Turistům, kterým příroda není tak moc blízká a mají vetší zálibu v památkách či historii,může Olomoucký kraj nabídnout mnoho zajímavých historických památek a staveb. Velkou pozornost turistů pravděpodobně upoutá město Olomouc. Její historické jádro je městskou památkovou rezervací, která je po pražské druhá nejvýznamnější v České republice. V Olomouci najdeme mnoho krásných míst, nejznámější památkou je však jistě sloup Nejsvětější Trojice, který byl postaven v roce 1740 a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Věříme, že návštěvníky z ciziny nezklamou ani hrady a zámky, které zdobí Olomoucký kraj a připomínají jeho bohatou historii. Majestátní hrad Helfštýn, zřícenina jednoho z největších hradů v českých zemích ležící jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou, je důležitým místem setkání kovářů. Každoročně se zde koná Hefaiston neboli Mezinárodní setkání uměleckých kovářů a sjíždějí se sem stovky kovotepců a kovářů z různých zemí světa, aby ukázali svou zručnost. Setkání je spojeno je soutěží a probíhá vždy v poslední srpnový víkend. Zkrátka Hefaiston je určitě zajímavá událost, která se jen tak ve světě nevidí. Nesmíme opomenout ani hrad Bouzov, který patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice a působí dojmem dobře zachované středověké památky. Díky tomu je také vyhledávaným místem filmařů. V roce 2004 byl na hradě natáčen německý film Napola, dále například pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro nebo pokračování seriálu Arabela se vrací.

Dalšími tipy na výlety pro turisty jsou například Zoologická zahrada Olomouc, Muzeum papíru - ruční papírna Velké Losiny, Hranická propast, Tovačovský zámek nebo Muzeum výroby Olomouckých tvarůžků.

Je velká škoda, že Olomoucký kraj a jeho krásy a památky jsou tak málo známé, a to bohužel i v rámci České republiky. Zviditelnění se v rámci Evropské unie by jistě pomohlo Olomouckému kraji nejen v oblasti hospodářství a obchodu, zaměstnanosti, ale i v oblasti turistického ruchu.Věříme však, že má Olomoucký kraj velmi dobré předpoklady pro to, aby se stal známějším a významnějším a aby mohl přinést něco nového své zemi i Evropě. Je pro to ovšem třeba podniknout nějaká opatření, která dají  Evropě zprávu: ,,Jsme tady!" ať už formou mezinárodní akce, prostřednictvím které se Evropa seznámí s Olomouckým krajem, nebo vybudováním rarity, která přiláká na Hanou spoustu zvědavých zájemců. Například by se dalo využít velkého přírodního bohatství, kterým Haná disponuje a vybudovat malé městečko v horách, kde si budou moci návštěvníci vyzkoušet život bez elektřiny a moderních vymožeností. Myslíme si, že v době, kdy se celá Evropa žene jen a pokrokem a nejnovějšími technologiemi, by tento nápad mohl být jedinečností, kterou Olomoucký kraj potřebuje ke zviditelnění se.