Pochod radikálů v Dřevnovicích se blíží. Přidají se k nim i místní

„Až mě překvapilo, kolik místních lidí se jej chce účastnit. Zřejmě už se cítí tak přitlačení ke zdi a ohrožení, že nemají jinou možnost," prohlásila dřevnovická starostka Bohumila Charvátová

Ve čtvrtek procházela trasu pochodu s policií, svolala i zastupitele.

„Dohodli jsme se, že půjdeme vedle průvodu, abychom mohli včas zakročit, kdyby se začalo dít něco, co není podle zákona. Zdůrazňuji, že půjdeme vedle průvodu a nikoli v něm," uvedla starostka.

SOUVISEJÍCÍ: Dřevnovicemi projde pochod radikálů. Romům pod okny

Kohout a Badinka

Redakci Deníku se přihlásil i člověk, který se označuje za mediálního zástupce organizátora akce. Není jím nikdo jiný než organizátor protiromských protestů ve Varnsdorfu, Lukáš Kohout. Veřejnost jej ovšem spíše zná jako Létajícího Čestmíra Poslanecké sněmovny, kdy v roce 2002 pořádal pro své kamarády výlety vládními letadly po světě. Za tyto i mnoho dalších podvodů putoval současný předseda varnsdorfských Mladých sociálních demokratů do vězení ve Stráži pod Ralskem. Jak uvádí ve svém životopise, byl v tu dobu zaměstnancem organizační složky státu.

Aleš Badinka popularity svého mluvčího zdaleka nedosahuje. V celostátních médiích se objevil pouze jednou, kdy jej soud poslal za mříže kvůli výtržnosti při zápasu FC Baník v Brně. Tehdy mu padlo k tíži i to, že před soudem stál už dříve mimo jiné za ublížení na zdraví.

Aleš Badinka u brněnského soudu. Foto: DENÍK

„Tyto tresty si pan Badinka odbyl a proto není nutné připomínat jeho mladickou chybu," upozornil Kohout. V době rozsudku bylo Badinkovi jedenatřicet let.

Kohout důrazně odmítá, že by pochod měl mít násilnický či radikální charakter.

„Nikdo nestojí o žádné násilné chování a k tomu také bude ve větším počtu pořadatelská služba. Odmítáme, že chceme vyvolat potičky obyvatel, přesto je nutné říci proč tato sitauce nastala: – menčina, která se do obce přivandrovala nemá tušení co je to slušné chování, napadá spoluobčany obce. tedy je nutné upozornit na to co se v obci děje a začít tento problém rychle řešit, neboť situace může vyústit do rozměrů Šluknovska a Varnsdorfska," napsal ve svém vyjádření Kohout. (Redakčně neupraveno.)

„Na takovéhle akce, jako pořádá pan Badinka se samozřejmě nabalují různí extremisté. To tam nemá být a nepatří to tam," doplnil při telefonickém rozhovoru Kohout.

Podle něj jde o stále o pochod proti kriminalitě, ačkoli Badinkou vytvořená stránka hovoří o něčem jiném.

Na dotaz v čem spočívá kriminalita dřevnovických Romů reagoval: „Všichni víme o napadení toho děvčete i útoku kamením. Víme, že jsou to Čunkovi cikáni, kteří sem přišli a chovají se tady tak, jako by jim vesnice patřila," konstatuje Kohout.

Romové se brání

Ščukovi, kteří ze Vsetína přišli jsou ale jiného názoru.

„Byli jsme za rodiči té holčičky a ona sama potvrdila, že naši kluci to nebyli, že je zná. Stejně nám pak starostka řekla, ať jdeme a přiznáme se, že to byli naši kluci. Kdo to ale byl nevíme. A co se týče toho druhého případu, je pravda, že náš kluk házel kamením. Trefoval se štěrkem do skleničky od dětské výživy. Kolem šel člověk s pivem a on jej trefil do nohavice. Ten chlap, kterému bylo třiadvacet mu dal takovou facku, že ohluchl na jedno ucho. Pak ho hodil do křoví, kde zůstal ležet," líčil chlapcův otec Milan Ščuka. Ke kontaktu s bílými podle něj došlo, až když se rodina vydala chlapce hledat.

Milan Ščuka u svého domu v Dřevnovicích. Členové rodiny se raději drží poblíž. Ve vesnici se cítí ohrožení. Foto: DENÍK/Pavel Moš

Problém je, že každá ze stran vidí situaci jinak. „Kluk házel kamením a mladík mu dal „ťafku." Přišla jsem tam to řešit, řekla jsem mu, že nikoho bít nebude a ať se omluví. Zároveň jsem kluka napomenula, že kamením se prostě neháže a že jestli to ještě uvidím, budu to řešit. A pak se tam přihrnuli, že jsme rasisti," vyprávěla starostka Charvátová.

O nich bez nich

Romové jí ovšem také vyčítají, že od ní nedostanou informace o dění v obci.

„Sama jsem jí navrhovala, že se sejdeme, nejlíp my ženské z dědiny, bez chlapů a všechno si řekneme, jak to kdo vidí. Řekla, že to nejde, že by to udělalo zlou krev. Pak jsem se dozvěděla, že si udělali jakousi schůzi a že jsme se nedostavili. Ale za náma nikdo nepřišel, že máme někam jít," prohlašovala Růžena Ščuková.

Problémy působí také spory o to, kde si mohou děti hrát.

„Nejdřív, že nesmí do parku, a raději na hřiště. Ale tam to vadilo taky. Po tom konfliktu je tam ani pouštět nechceme. A když si hrají tady, tak to vadí taky," postěžovala si paní Ščuková.

Po dědině už raději moc nechodí. „Bojíme se. Do obchodu je to dobré, tam vycháZíme dobře. Ale když je obchod zavřený, jdou někdy děti pro sodovku do hospody, nebo je pošlu pro cigarety. Pro pivo ne, já, ani manželka nepijeme. Takže i když jdou jen něco koupit, hned jim chlapi nadávají do černých pičí a podobně. Divíte se jim, že se ozvou?" Ptá se Milan Ščuka.

Sám podle svých slov konflikty nevyhledává.

„Když proti mě někdo něco má, ať přijde, uvaříme si kafe a domluvíme se. Život máme jen jeden a je potřeba ho prožít vesele a ne se navzájem trápit. Chceme chodit rovně, každému se podívat do očí a moct si navzájem říct Dobrý den," uzavřel Ščuka. (pam)