Při svém putování po indickém subkontinentu jsem se ocitla ve vesničce Tarangatti, která se nachází ve státě Karnataka. Právě tam se mi naskytla příležitost lépe porozumět fungování kastovního systému v dnešní indické společnosti.

Tarangatti je pětitisícová vesnice, kde tvoří většinu obyvatel hinduisté. Právě ti věří ve vtělení do předem společensky dané kasty, kterou nejde snahou v životě nikterak změnit. Tisíc let starý kastovní systém ovlivňoval ještě donedávna veškeré indické dění.

Hinduisté, kteří nezapadají do žádné kasty, takzvaní dalité neboli nedotknutelní, měli zakázáno vstupovat do chrámů nebo do restaurací. Nesměli chodit pro vodu do společné studny a veřejně byli bez okolků ponižováni a prohlašováni za nečisté. V minulém století byla vládou zakázána jakákoli diskriminace nižších kast. Kasty však ve všedním životě stále existují a vesnice Tarangatti je toho živým důkazem.

Přestože místní řadící se mezi vyšší kastu bráhmanů nebo kšátriů nějakou přežívající diskriminaci popírají, při mém dotazu, zda by pustili člena nižší kasty do svého domu, jasně odpověděli, že ne.

Celá vesnice Tarangatti je rozdělena na čtvrtě podle jednotlivých kast. Lidé označovaní jako nedotknutelní spolu s nižší kastou šutrů bydlí na jednom konci vesnice. Kdežto na druhém konci si svá sídla staví bráhmani.

Prochází-li člověk vesnicí, je možné vysledovat odlišnosti v životních podmínkách a ve stavbě obydlí. Od nejskromnějších domků nedotknutelných bez jakéhokoli sanitárního zařízení až po luxusní třípatrové domy bráhmanů.

I když lidé tvrdí, že diskriminace z každodenního života zmizela, stále je možné zaznamenat situace, kdy jsou dalité nepřímo diskriminováni. Největším udržovaným kastovním zvykem jsou zaranžované svatby, které jsou v celé Indii považovány za nejlepší řešení pro doživotně trvající spokojené manželství. Takové sňatky domlouvají rodiče dětí, které jsou ze stejné kasty a mají dostatečné věno.

Ať jsem se zeptala v jakékoli části Indie na sňatky z lásky mezi kastami, většinou jsem dostala odpověď, že jsou nestabilní a pro většinu lidí nemyslitelné. Rodina takové sňatky odmítá přijmout, a než by musela nést hanbu, děti vydědí.

Skrze rostoucí míru vzdělanosti v indické populaci je možné sledovat velký pokrok v odstraňování diskriminace. V některých vesnicích, podobně jako v Tarangatti, jsou pro jednotlivé kasty jasně vyhrazené ulice a stále přetrvává odstup vyšších kast od nedotknutelných.

Ve městech je situace jiná. Tam se jednotlivé kasty mísí v autobusech, v restauracích a v každodenním shonu se nikdo po původu ostatních neptá. Věřím, že se s dalšími indickými generacemi zažitý kastovní systém stane pouze formalitou, která jednoho dne zmizí úplně.

Andrea Blažková,
CARITAS VOŠs Olomouc