Význam a tvorba dynamických webových stránek

Dnes si řekneme bližší informace o dynamických webových stránkách a způsobech zobrazování dynamických informací.

Opět se tomuto tématu věnuje Ing. Jan Ksiazkiewicz z uherskohradišťské společnosti INF, s. r. o., která se vývojem softwaru a poskytováním internetových služeb zabývá již téměř 15 let.

Dynamické stránky

Oproti statickým stránkám, které jsou víceméně nehybné, přináší použití programovacích jazyků a skriptů v dynamických stránkách oživení, atraktivitu a rozšíření použitelnosti, zejména při propojení s daty uloženými v různých databázových systémech. To, jak se mají zobrazované informace měnit, určují programy nebo skripty uložené ve webových stránkách na serveru. Podle toho, kde zpracování takovýchto prográmků probíhá, dělíme jednotlivé skripty na dvě hlavní skupiny:

Client-side – činnosti, které se spouštějí až na straně klienta, tedy v internetovém prohlížeči. Jedná se např. o Java skripty, VB skripty, popřípadě další. Tyto úseky kódů se spouští až po stažení webových stránek do internetového prohlížeče, jsou tudíž rychlé, nezatěžují server, ale mohou pracovat pouze s údaji, které jsou v okamžiku spuštění skriptu již stažené v internetovém prohlížeči. Používají se např. pro kontrolu, zda jsou ve formuláři vyplněna všechna políčka, provádějí jednoduché součty položek a podobně.

Server-side – u tohoto typu procesů jsou všechny skripty spouštěny přímo na internetovém serveru. Ještě dříve, než jsou data odesílána k uživateli. Programovacích jazyků na straně serveru je velká spousta například ASP.net, PHP, AFP a mnoho dalších. Tento typ aplikací pracuje následujícím způsobem: internetový prohlížeč uživatele pošle na server příkaz, ve kterém serveru sdělí, co chce zobrazit. Server tento požadavek vyhodnotí, provede naprogramovaný příkaz, popřípadě několik dalších příkazů, a zpět uživateli vrátí výsledek jeho požadavku. Neznamená to však, že je pro všechny programovací jazyky nutno instalovat podporu do jednotlivých internetových prohlížečů. Skripty na serveru výsledná data naformátují přímo do HTML jazyka, který umí číst všechny internetové prohlížeče, a tudíž je dokážou bez problému i zobrazit. Jelikož příkaz od klienta a následně výsledek ze serveru musí absolvovat dlouhou „cestu“ napříč internetem, jsou na rozdíl od předchozích skriptů procesy na straně serveru pomalejší.

Při vývoji webových stránek musí programátor volit vždy optimální poměr obou typů skriptů vždy s ohledem na rychlost a požadované údaje, které chce uživateli zobrazit.

Několik příkladů

Pokud beru v úvahu hlavně stránky, napsané v některém programovacím jazyku – tudíž stránky běžící na serveru – nejčastěji jsou tyto programy kombinovány s nějakým rychlým databázovým úložištěm, většinou SQL serverem. To je zjednodušeně řečeno databanka údajů, přehledně uložených na disku. Pokud z této databanky chceme získat některou informaci, požádáme o ni tento SQL server. Ten prohledá svoje databáze a požadovanou informaci vrátí.

Nejčastějšími informacemi, které bývají takto uloženy, jsou například katalogy zboží nabízeného v internetových obchodech, termíny obsazení jednotlivých pokojů v rezervačních systémech nebo například podrobné informace o nemovitostech nabízených na inzertních realitních portálech. Na SQL serveru jsou rovněž uloženy celé stránky jednotlivých WEBů v našem redakčním systému iRes. Pokud chce návštěvník zobrazit doménu, která je uložená v redakčním systému iRes, zadá do svého internetového prohlížeče požadovanou adresu – například www.farmasadky.cz . Internetový prohlížeč pošle tuto adresu aplikaci, která běží na webovém serveru. Aplikace na webovém serveru požádá databázový stroj, aby mu poslal data ke konkrétní stránce požadované domény. Jakmile aplikace tato data obdrží, převede je do HTML jazyka a pošle zpět internetovému prohlížeči, který požadovanou stránku zobrazí uživateli. To je ve zkratce princip fungování dynamických webových stránek.

Pro Deník připravil Jan Ksiazkiewicz, INF, s.r.o. Uherské Hradiště