Tentokrát numizmatickou nabídku rozšířila sada odražků s motivem císaře Rudolfa II. Autory jsou tři čeští výtvarníci: Michal Vitanovský, Tereza Eisnerová a Vojtěch Dostál.

Český král a římský císař Rudolf II. Habsburský byl znám jako mecenáš kultury, vědy a umění.

Učenci z celé Evropy směřovali do Prahy, aby si ukrojili díl ze štědrosti tohoto pozoruhodného panovníka.

Byli mezi nimi skuteční umělci a učenci, jako třeba astronomové Tycho de Brahe, Johannes Kepler nebo italský malíř Giuseppe Arcimboldo.

Králova náklonnost logicky přitahovala i různé osobnosti pochybné pověsti, ale také ti patřili k pestré a neopakovatelné atmosféře rudolfínského období.

V roce 2012 vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou minci s Rudolfem II. o nominální hodnotě 200 Kč.

Do veřejné soutěže zaslali čeští umělci řadu návrhů, z nichž do podoby mince mohl být ovšem převeden pouze jeden. Tím byl návrh akademické sochařky Majky Wichnerové a ostatní byly odloženy.

Až do letošního roku, kdy emisní rada Pražské mincovny zařadila téma Rudolfa II. do svého programu a z návrhů vybrala další tři motivy k realizaci.

Tři medaile, tři výtvarníci

Tři pamětní medaile, které nyní tvoří ucelenou kolekci, nesou signaturu současných významných českých výtvarníků.

Neobvyklý a zcela osobitý portrét z profilu zvolil pro lícní stranu akademický sochař Michal Vitanovský.

Ostře řezané rysy vyjadřují panovníkovu energii, ale i určitou s věkem postupně narůstající zádumčivost.

„Do poloviny lícní strany zasahuje polokruhovitá heraldická alegorie orla, volně odkazující na motiv rudolfínských dukátů. Jejím roztržením na obě strany medaile jsem chtěl vyjádřit krizi panovnického rodu v okamžiku smrti Rudolfa," vysvětluje Vitanovský.

Kompozici doplňuje jméno vladaře a letopočty 1612, kdy v Praze v 59 letech zemřel a 2012, kdy jsme si připomněli 400 let od této události.

Dominantu rubové strany Vitanovského návrhu tvoří pak pohřební insignie Rudolfa II.: žezlo, jablko a koruna.

Tereza Eisnerová pro lícní stranu svého návrhu zvolila známý Rudolfův portrét, jehož autorem je německý mistr Hans von Aachen.

Také druhou stranu zdobí slavný obraz. Tentokrát od italského mistra Giuseppe Arcimbolda, který Rudolfa zobrazil jako římského boha Vertumna.

Netradiční portrét je poskládán z různých druhů ovoce, zeleniny, obilovin a květů.

Vojtěch Dostál jako předlohu pro lícní stranu použil bustu Rudolfa II. vlámského autora Adriana de Vriese z roku 1607.

Rubovou stranu tvoří panorama Pražského hradu a katedrála svatého Víta s velkým písmenem R na rastrovaném čtvercovém pozadí.

Téma Prahy není samoúčelné. Rudolf II. byl totiž posledním Habsburkem, který si ji zvolil za sídelní město.

Pražská mincovna medaile razí ve dvou velikostech z čistého stříbra (3 x 16 a 31,1 g). Vznikly ale také pouhé dvě unikátní sady z ryzího zlata, jedna obsahuje ražby v provedení proof (leštěná plocha) a druhá provedení standard. Obě nesou vyražené číslo 1 na hraně.

Číslované jsou i větší ze stříbrných medailí. Podrobnější technické parametry uvádějí stránky distributora www.Zlate-Mince.cz. V tamním vyhledávacím řádku stačí zadat heslo: Rudolf II. sada.