Se slovenskou Senicí i polskými Gliwicemi to byli vždy hosté, kdo ve Slatinicích tahal za kratší konec.

Konfrontace ve Vídni a Lindabrunnu s kvalitnějšími soupeři však ukázala, že Sigma má ještě na čem pracovat.

Světlá výjimka: Jakub Petr

V prvním utkání sice na první pohled hrála obranná čtyřka ve zkušeném složení (Štěpán, Rajnoch, Vepřek), které bylo proloženo pouze mladým Štěrbou, nicméně právě defenziva, jak poté sám přiznal i sám Leoš Kalvoda, nefungovala.

Spíš doslova hořela.

Velmi dobře technicky vybavení Rusové se do šancí dostávali bez sebemenších potíží a brankář Buchta byl proti vstřeleným gólům bezmocný.

Světlou výjimkou v jinak velmi nepodařeném představení byl Jakub Petr, který nastoupil na pozici podhrotového hráče.

Nejenže dal krásný gól technickým obstřelem na zadní tyč, ale veškeré akce šly právě přes něj.

Na pohled lépe, ale žádná sláva

Druhé utkání s nováčkem rakouské Bundesligy z Mattersburgu sice výsledkem vypadá na první pohled lépe, žádná sláva to však opět nebyla.

Přestože na konci utkání mohla Sigma dokonce zvrátit zápas ve svůj prospěch, nebýt Reichla a gólu z ofsajdu, mohla si od aktivnějších domácích odnést i vyšší brankový příděl.

Přestože středová trojice nastoupila v téměř nejsilnějším složení (Ordoš, Plšek, Cana), byla to právě ona, přes koho se valila většina rakouských útoků na jeden, maximálně dva doteky.

Ofenzivní snažení Navrátila a spol. přitom většinou ztroskotávalo na nepřesných přihrávkách.

Je však třeba říci, že se Olomoučtí nacházejí v jiném stádiu přípravy než jejich sobotní soupeři.

Vše potřebné na ligu se bude stoprocentně ladit až v posledních přípravných zápasech, které přijdou nyní.

Končí zkoušení, začíná pilování. Na realizační tým čeká těžká třítýdenní šichta.

Michal Kvasnica