VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šéf házenkářek Zory: Čeká nás zásadní proměna

Olomouc - Rozhovor s šéfem olomouckých házenkářek Vítězslavem Růžičkouo bronzové sezoně, plánech do příštího ročníku i pohybech v kádru

30.5.2010
SDÍLEJ:

Michaela Hrbková se probíjí před brankuFoto: DENÍK/Petr Pelíšek

Třetí místo bylo souzené házenkářkám olomoucké Zory v sezoně 2009/10. Před branami finále skončily v českém poháru i play off, bronz braly i v česko- slovenské interlize.

Předseda klubu Vítězslav Růžička hodnotí sezonu kladně, přestože na Hané bylo zvykem spíše vyhrávat. Jenže bronzová sezona jakoby předznamenala fakt, že Zoru čekají hubenější roky.

„V příštích letech nás čeká poměrně zásadní přestavba družstva,“ říká šéf olomoucké ženské házené.

Do sezony jste vstoupili s novým trenérem, netypicky širokým kádrem s velkým počtem mladých hráček. Skončili jste třetí jak v interlize, tak v samostatné české části. Hodnotíte to jako úspěch?
Na konci sezony jsme to s výkonným výborem uzavírali a určitě ten ročník považujeme za vydařený. Sezonu bych ale rozdělil na dvě části. Na podzim a jaro. Podzimní část nám vyšla naprosto skvěle, protože se nám dařilo jak na domácí půdě, tak na hřišti soupeřů, což v minulosti nebývalo pravidlem. To znamenalo obrovský přísun bodů a z toho vyplývalo i naše postavení po podzimu. Taky musím říct, že se nám vyhýbala zranění, na podzim jsme v podstatě nevěděli, co to je. Celý kolektiv byl pohromadě a to bylo obrovsky důležité.

Na jaře už to ale tak růžové nebylo, proč?
Přes Vánoce došlo k masivnímu omezení kádru, protože těsně před Vánoci se zranila Alena Polášková, po nich pak začaly laborovat se zraněními další hráčky. Jaro neodehrála v optimální pohodě Martina Uličná, která na konci už nehrála vůbec. O Báře Raníkové ani nemluvě, ta má problémy dlouhodobě a je ke zranění náchylná. Její lokty jsou ve velmi špatném stavu. Jana Spíchalová měla zlomené prsty a mohl bych pokračovat dál. Z toho pohledu byla jarní část poměrně komplikovaná.

Dokráčeli jste do semifinále, kde jste ale poměrně jednoznačně nestačili na Veselí. Čím to bylo?
Určitě se nám nedařilo, tak jak jsme chtěli. Šli jsme do toho s realistickým pohledem na tabulku, že bychom chtěli jít do českého play off z druhého místa, abychom měli výhodu domácího prostředí v prvních zápasech, což se nám bohužel nepodařilo a předznamenalo to závěr soutěže. Musím ale říct, že holky makaly, někdy se dařilo víc, někdy míň. Nicméně sezonu jsme zhodnotili kladně s tím, že jaro bylo poznamenáno spoustou okolností. V jednom momentu trénovalo pouze osm hráček. I trenér z toho měl zamotanou hlavu, což bylo vidět z počtu hráček, které v sezoně nastoupily.

Mohla ta vysoká rotace v některých momentech ublížit?
Samozřejmě, že některé hráčky, které se vracely po zranění, tak jim trvalo dostat se zpátky do formy. Některým se to nepovedlo vůbec. Protočil se nám na hřišti skutečně celý kádr. Z toho pohledu se dá říct, že medaili si vybojoval celý tým, protože žádná z hráček sezonu neproseděla.

Hře chyběla lehkost

Z toho pohledu asi byl široký kádr výhodou.
Určitě. Bylo vidět, že jsme byli schopní hrát na dvanáct lidí. Z hlediska rychlosti a fyzického nasazení to bylo vidět a v tom jsme měli výhodu. Na jaře se to projevilo v tom, že když byly klíčové hráčky mimo, nebo neměly formu, tak je dokázaly zastoupit jiné. A nemůžeme říct, že by hrály špatně.

Jaký dojem na vás dělala samotná hra? Bylo to jiné než za trenéra Krejčíře?
K herní stránce bych se nechtěl příliš vyjadřovat. Ze své pozice předsedy klubu a manažera bych chtěl spíš obecně zkonstatovat, že naše hra na jaře byla víc upracovanější a nebyla tam taková lehkost jako na podzim. Ale nejsem házenkářský expert, takže bych se nechtěl pouštět do nějakého většího hodnocení hry.

Faktem ale je, že některé zápasy musela Zora vyloženě ubojovat, což nebývalo zase tak zvykem.
Hra na jaře už nebyla z mnoha důvodů tak pohledná. Mnohdy to byly vybojované výhry, což je na druhé straně o to cennější. Když se vám někdy nedaří úplně optimálně a vyhrajete. Jedním příkladem za všechny by mohlo být domácí utkání s ŠKP Bratislava, kdy jsme předtím prohráli dva zápasy po sobě a spravovali jsme si sebevědomí na Bratislavě, což není žádný med. To bylo hodně cenné vítězství a já ho hodně kvitoval.

Královna Hrbková

Na jaře v olomouckém týmu kralovala jednoznačně Michaela Hrbková, co jste říkal na její výkony?
Byla to určitě její nejlepší sezona v Olomouci. Měla skvělou formu, zejména na jaře, kdy nám vyhrála několik zápasů. Právě díky její střelecké potenci ať už na křídle nebo na spojce jsme urvali body. Míša udělala obrovský krok kupředu, každý rok se ve své výkonnosti posouvá nahoru a letos to umocnila.

Hrbková projevuje velkou univerzalitu, dokáže nastoupit na pravé nebo střední spojce, na křídle, umí střílet všemi způsoby. Dá se říct, že vám po Lucii Fabíkové dorostla další hráčka evropských kvalit?
Letos ta její forma na jaře gradovala a dostala se do skvělé herní pohody. Teď bude záležet, jak se bude vyvíjet dál, ale pokud bude pokračovat v nastoleném trendu, tak má obrovskou šanci se prosadit.

Podaří se vám ji udržet?
S Míšou jsme na tohle téma už hovořili. Netajila se tím, že by už možná chtěla odejít do zahraničí, ale nakonec jsme se dohodli, že tady zůstane. Za to jsem velmi rád, protože by to bylo velké oslabení.

Sezona 2009/10 byla o dost jiná než ty předchozí. Kralovala pražská Slavia, za ní Veselí, slovenské kluby nečekaně tápaly a dostaly se do pozadí. Jaký to může mít další vývoj?
Já si nemyslím, že by se slovenské kluby dostávaly do pozadí. Obrovskou roli tam sehrála zranění opor největších klubů. Ať už to byla Šaľa nebo Michalovce, které sezonu odehrály v podstatě s druhou garniturou, protože základní šestka byla komplet zraněná. Jak se jim hráčky vracely, tak šly zase nahoru. Ale nechtěl bych tím snižovat české týmy. Spíš naopak, hrály velmi dobře. Ať už Slavia nebo Veselí. Zejména před Slavií klobouk dolů, hráli velmi pěknou házenou, vyhrávali jak na Slovensku, tak v Česku. Titul je určitě v dobrých rukou.

Takový průběh sezony se ale příliš nečekal. Přeci jen, jak Slavia, tak Veselí měly v podstatě nové kouče a byly velkou neznámou. Zejména u Veselí se asi nepředpokládalo, že po odchodu Jiřího Zerzáně bude tak úspěšné.
Jeho nástupce Peter Sabadka, tak jak ho známe, je velmi emotivní a nikdy se nespokojoval s průměrností. Ještě když trénoval v Trenčíně, tak uměl z hráček dostat maximum. Ve Veselí působí stejná parta hráček už nějakou dobu a jsou to profesionálky, které házenou hrají léta letoucí a změna trenéra na ně nemá až takový vliv. I vzhledem k jejich velké trénovanosti dokázaly vybojovat druhé místo.

S Hejtmánkovu jsme se ještě nedomluvili

Nedoplatilo Veselí ve finále na ten příliš úzký kádr? Když se zranila spojka Helena Štěrbová, nebyla za ni adekvátní náhrada a Slavia toho dokonale využila.
Určitě ano, ale i Slavia hraje podobným způsobem. Také nemá dvanáct nebo čtrnáct hráček, které by se daly alternovat. Sezonu odehrála v sedmi osmi lidech.

Ale jsou už dlouho pohromadě a z toho asi dokázaly vytěžit maximum.
Je to tak, skutečně z toho vytěžily maximum, navíc je to umocněné tím, že jsou velmi mladé. Kromě Vítkové jsou to hráčky do pětadvaceti let.

Když se vrátíme k Zoře, jak probíhá skládání kádru pro příští sezonu?
Pracujeme na tom. Řekl bych, že nás v příštích letech čeká poměrně zásadní přestavba družstva. Už teď víme, že nebudou hrát tři hráčky, které byly pilířem našeho týmu a byly hodně vytěžovány. Lucka Dostálová bude vykonávat mateřské povinnosti stejně jako Martina Uličná. Tereza Kovačíková nám oznámila, že směřuje do zahraničí. S dalšími hráčkami postupně probíráme situaci, ale jsme ve fázi příprav a zatím se nedá říct, jak to družstvo bude v příští sezoně vypadat. Ale základ by měl zůstat.

Podařilo se vám i tento rok přemluvit velezkušenou kapitánku Veroniku Hejtmánkovou k dalšímu pokračování?
S Veronikou jsme zatím ještě nemluvili, holky teď mají lehčí tréninkovou fázi a nechtěli jsme sotva skončila sezona hned tlačit na pilu. Necháme je ještě odpočinout.

Vrátí se Fabíková?

Interliga se od příští sezony rozšíří na čtrnáct týmů, mezi elitu nakoukne i ostravská Poruba. S tím se nabízí otázka, jestli zůstane talentovaná Bára Mýlková, kterou jste odtamtud měli na hostování?
Bohužel asi ne. S Bárou jsme byli domluveni, že by i příští rok pokračovala u nás, ale to bylo samozřejmě před tím, než se rozhodlo o rozšíření interligy. Tím si myslím, že to padá. Zatím jsme s nimi nemluvili, ale nepředpokládám, že by Poruba v okamžiku, kdy postoupila do interligy, chtěla pustit Mýlkovou do Olomouce.

Plánujete nějaké posilování kádru?
Určitě, každý rok se snažíme do družstva přivést novou hráčku. Myslím si, že i letos se to podaří. Máme rozpracovanou jednu hráčku, která se vrací ze zahraničí. Zatím je to ve stadiu jednání, jsme v podstatě na 90 procent domluveni a ujasnili jsme si podmínky, za jakých by mohla v Olomouci hrát. Teď čekáme, až se vrátí ze zahraničí, abychom si promluvili a dohodli další detaily.

Jedná se o Lucii Fabíkovou?
Zatím to nechci komentovat. Jsem pragmatik a až bude všechno dohodnuté, tak se k tomu oficiálně vyjádříme.

V mládeži se chceme posunout dál

V upynulé sezoně nakouklo do interligy několik hráček z vaší líhně. Jak jste spokojený s výchovou mladých házenkářek v Olomouci?
Přáli bychom si, aby nám každý rok náš systém vyprodukoval jednu dvě hráčky, které můžeme zařadit do interligy. Ale samozřejmě to není tak jednoduché, zatím se to daří a je to dobře.

Mládež dostal na starosti bývalý kouč prvního družstva i české reprezentace Lubomír Krejčíř, je to znát?
Luboš se stal manažerem sportovního centra mládeže. Chceme se mládeži ještě více věnovat, protože v ní cítíme velký potenciál. V juniorských i dorosteneckých kategoriích bychom to chtěli posunout dál. Na vše dohlíží vlastně triumvirát trenérů ve složení Alois Lasovský, Jan Bělka a Lubomír Krejčíř a ta spolupráce je velmi dobrá.

Jakým způsobem byste chtěli rozšiřovat členskou základnu?
Chceme se věnovat nejenom juniorkám a dorostenkám, ale i těm nejmenším. Právě se připravuje projekt, jak v těchto kategoriích pracovat ještě intenzivněji a propracovat do detailu systém přípravy těchto hráček. Této oblasti se musíme věnovat ještě více než v minulosti, protože jedině tady je možnost, jak udržet a rozšiřovat členskou základnu. I házená trpí stejným neduhem jako ostatní sporty, s dětmi je problém, protože preferují počítač.

Autor: Martin Dostál

30.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trenér Roman Sedláček
34

Sedláček nabádá Sigmu: Hrajte aktivně, vzadu má Brno problémy

Dopravní nehoda s požárem na D1.
AKTUALIZOVÁNO
7

Cisterna rozbila svodidla a začala hořet. Nehoda ochromila D1 od Olomouce

Letní Flora zve na setkání v Rajské zahradě, květiny i terakotovou armádu

VIDEO / Především záplavu pestrobarevných květů vrcholícího léta nabízí letní etapa mezinárodní květinové výstavy a zahradnického veletrhu Flora Olomouc.

Do olomouckých Smetanových sadů přijeli veteráni

VIDEO / Nablýskaní veteráni, vyrobení do roku 1964 zaplnili v sobotu dopoledne část Rudolfovy aleje v olomouckých Smetanových sadech. Konal se tradiční Svatokopecký okruh.

Filmový festival Kralinale nabízí snímky jenž přiblíží nevšední životní příběhy

Filmy jako je Alois Nebel, Král Šumavy nebo třeba dílo bratří Coenů Tahle země není pro starý. I tyhle snímky nabízí první ročník Mezinárodního filmového festivalu Kralinale, který nese podtitul „Příběhy bez hranic – možnost volby!“.

Billboardy musí od silnic pryč, nepůjde to lehce

Už jen dva týdny zbývají do chvíle, kdy by z dálnic a silnic první třídy měly zmizet bill-boardy. Novela zákona o pozemních komunikacích určuje kolem důležitých cest ochranná pásma, v nichž nesmějí poutače stát a rozptylovat motoristy. V Olomouckém kraji je takových míst několik a krajský úřad se už nyní obává soudních tahanic o to, aby poutače z blízkosti silničních tahů zmizely.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení