VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kouč Zory Malínek: Třetího místa si moc cením, o finále se porveme

Olomouc - Prožívá svoji první sezonu v roli hlavního kouče DHK Zora Olomouc. Libor Malínek vybojoval historicky třetí interligový bronz a teď pomýšlí na české finále

1.4.2010
SDÍLEJ:

Trenér Libor MalínekFoto: DENÍK/Martin Dostál

Bylo to velké a nečekané zemětřesení. Epicentrum mělo vedle Androva stadionu a přicházelo léto minulého roku.

Vedení házenkářského klubu DHK Zora Olomouc se rozhodlo po deseti letech odvolat od prvního ženského týmu Lubomíra Krejčíře, bývalého kouče české reprezentace. Nahradil jej jeho někdejší asistent z olomoucké lavičky Libor Malínek.

Od začátku měl kvůli tomu ztíženou pozici a až díky spanilé podzimní jízdě umlčel většinu kritiků. Po mírném jarním klopýtání dokázal v závěru interligy zabrat a pro Zoru vybojoval historicky třetí bronz ve „federální“ soutěži.

„Nelituji, že jsem nabídku přijal,“ říká před začátkem druhé, možná ještě náročnější fáze. V sobotu 10. dubna ve Veselí odstartuje své první play-off v pozici hlavního kouče. „O finále se porveme se stoprocentním nasazením,“ slibuje před startem semifinálové série.

Po poměrně napínavém závěru jste ve společné česko-slovenské části interligy skončili na bronzové příčce. Je to pro vás a pro váš tým úspěch?
Já to považuji za velký úspěch jak osobní, tak i družstva. Chtěl bych tento výsledek vyzdvihnout, protože skončit třetí v současné česko-slovenské konkurenci je skutečným úspěchem. Navíc jsme vyrovnali nejlepší klubová umístění v historii z let 2004 a 2008.

Všechny slovenské kluby letos skončily za vámi, čím to?
Sice skončily za námi, ale svůj vysoký standard si neustále udržují. Jak se shodlo už několik trenérů v interlize, tak si i já myslím, že slovenské týmy nešly dolů, ale spíš ty české nahoru. I proto si toho třetího místa strašně cením. Našemu týmu patří velká poklona.

Jednoduché to rozhodně nebylo. Po tom až možná nečekaně vydařeném podzimu přišel na jaře mírný útlum, objevila se zranění a začalo se tu a tam prohrávat.
Rozdělil bych to na dvě poloviny. Podzim byl opravdu famózní. Mám pocit, že o takových výsledích nesnil před sezonou ani ten největší optimista. Podařilo se nám vyhrát na Slavii, teď už můžu říct jako jedinému celku v interlize. Ztratili jsme jen bod v Bratislavě. Kolektiv šlapal, hráčky se dostávaly do formy.

Kde přišlo to zpomalení?
Bohužel pak přišla dlouhá reprezentační přestávka. Nechci se na to ale vymlouvat, bylo to pro všechny stejné. Odehráli jsme nějaký turnaj, několik přípravných zápasů a začalo se nám to sypat. Od prosince přicházelo jedno zranění za druhým a to nás v odvetách zabrzdilo.

Pokud si dobře vzpomínám, začalo to Alenou Poláškovou, tedy velmi zkušenou hráčkou, která se po dlouhých letech do Česka vrátila z prestižní dánské ligy.
Když se k ní vrátím, byla to na podzim klíčová hráčka. Do týmu se rychle dostala a táhla ho jak tréninkově, tak herně v zápasech. Pro nás to bylo obrovské oslabení. Na druhou stranu klobouk dolů před ostatními hráčkami, že se vzepjaly k takovým výkonům, jaké předváděly. Ztratili jsme jenom s těmi nejsilnějšími soupeři, ať už to bylo v Šaľe, s Veselím nebo doma se Slavií. Jediné možné zklamání mohlo být z Písku, ale to bych nikterak nedramatizoval, v této sezoně tam prohrálo i Veselí. Žádný extrémně špatný zápas jsme neměli. Samozřejmě se nám několikrát stalo, že nám chyběla dostatečná kvalita, ale zase jsme to dokázali nahradit bojovností a týmovým duchem.

Dva zápasy před koncem jste byli od třetího místa hodně vzdálení a neměli ho ani zdaleka ve svých rukou. Věřil jste, že ještě získáte bronz?
Musím říct, že nám pomohlo Veselí a pomohla nám i Slavia. Na druhé straně, těch 33 bodů jsme získali sami. Kdybychom jich měli 25 nebo 26, tak jsme přemýšleli úplně jinak.

Na začátku sezony jste měl na Zoru poměrně široký kádr, ukázalo se to nakonec jako výhoda?
Určitě. Docházelo mi to až v těch posledních zápasech, když jsem se podíval na fotku, kterou jsme fotili před sezonou, když jsme začínali přípravu. Na posledním zápase v Jindřichově Hradci z ní nebylo snad dvanáct hráček. Náš kádr je natolik zdravotně zdecimován, že jsem teď rád za tu čtrnáctidenní přestávku. Doufám, že se dáme do kupy. Široký kádr nám ale zatím určitě prospěl.

Polášková moc zůstat nechtěla

Hned několik hráček okusilo interligu vůbec poprvé, už zmíněná Alena Polášková se zase vrátila po hodně dlouhé době. Podařilo se kádr dostatečně zkonsolidovat?
Alena Polášková je hotová hráčka, ale na začátku sezony byl problém ji do týmu začlenit. Když někdo hraje šest let v Dánsku a pak přijde sem, tak je to opravdu velký rozdíl. Po nevydařeném Poháru míru (tradiční přípravný turnaj před sezonou konaný v Olomouci, pozn. red.) tady moc zůstat nechtěla. Přemluvili jsme ji, že to půjde, a za čtrnáct dní to začalo šlapat a pak tým táhla. Další hráčky, jako byly Pašková, Kubáčková nebo Bára Mýlková z Poruby, všechny nám hrozně moc pomohly.
U Mýlkové přišlo na konci obrovské zranění a můžeme jen doufat, že to její další kariéru nepoznamená. Pašková svůj velký přínos ukázala několikrát, naposledy proti Michalovcům. Kubáčková je svých osmnácti letech velký talent, musí být trošku trpělivá.

Dalo by se říct, že po vlně talentovaných mladých hráček z období před třemi čtyřmi lety, jako byla Hrbková, Tomečková, Uličná nebo Kovačíková, přichází další vlna velkých talentů v olomoucké házené?
Určitě ano. Tak by to mělo fungovat v každém oddíle a já jsem rád, že to funguje v Zoře. U nás se v mládeži a v juniorkách pracuje opravdu výborně. Když se podívám na zápasy juniorek, tak talenty typu těch hráček, co jste zmínil, máme neustále. Je jim šestnáct, sedmnáct, osmnáct a budoucnost je před nimi. Když budou makat, tak za pět šest let budou tam, kde jsou dneska Hrbková nebo Tomečková.

Česká část WHIL je kvalitnější

Čeká vás mimořádně těžké play-off. Když se podíváme na konečnou tabulku interligy, tak do něj jdete v podstatě jako outsideři, protože Slavia jasně WHIL kralovala, Veselí zase podávalo maximálně vyrovnané výkony a zaslouženě skončilo druhé. S jakými cíli tedy do vyřazovací části půjdete?
Já to beru tak, že s Veselím jsme letos v soutěžních zápasech nevyhráli, ale na druhou stranu každý soupeř je porazitelný. Hned to první kolo ve Veselí, kde jsme prohráli o čtyři branky, nebylo špatné. V domácí odvetě nám chyběla Polášková. Každopádně do toho jdeme s tím, že nemáme co ztratit. Favorit je Veselí a o to se nám možná bude hrát lehčeji. V posledních zápasech šla naše forma hodně nahoru a doufám, že během těch čtrnácti dní ji neztratíme.

V minulých letech opanovaly interligu výhradně slovenské týmy, před sezonou se nikdy nepřemýšlelo o tom, jestli by to náhodou nemohlo být jinak. I proto po jejím konci bylo na české straně takové ticho, jako by to ani nebylo podstatné, nikdy se nad tím nikdo nepozastavoval a vždy se hned hovořilo o českém play-off. Byla v tomto ohledu soutěž zajímavější?
Já si myslím, že určitě. S tímto málokdo počítal. Do sezony se vždy vstupuje trošku s otazníky, ale soupisky Bratislavy, Šaľy nebo Michalovců byly stejně dobré jako v minulých letech. Je to důkaz toho, že česká část se skutečně zkvalitnila. Zatímco dřív se mluvilo jenom o tom, jestli budou první Michalovce nebo Šaľa, tak teď se hovořilo o tom, kdy Slavia prohraje, jestli Veselí vyhraje v Šaľe nebo jestli Olomouc vyhraje v Michalovcích. Z toho pohledu to jednoznačně bylo zajímavější. Myslím si, že to pro WHIL byl velký přínos.

V semifinálové sérii na vás čeká Veselí. Chce se říct, jak jinak. S tímto soupeřem se potkáváte prakticky neustále, hráčky už se dokonale znají. I proto takové série často rozhodují absolutní maličkosti. Očekáváte podobný průběh i tentokrát?
Play-off je něco úplně jiného než zápasy v základní části. Hraje se na tři vítězné zápasy, přes víkend hrajete dvakrát. Trenér musí vymyslet, čím by tak mohl překvapit. To se už moc nedá, jen těmi maličkostmi. Ty rozhodují. Stejně jako momentální forma, fyzická kondice, výkony brankářek a individuální výkony jednotlivých hráček.

Učitelka Černá proti žákyni Raníkové

Zmínil jste brankářky, v tom jsou zápasy s Veselím o to speciálnější. V bráně Panenek totiž stále působí legendární Lenka Černá, prakticky házenkářská učitelka vaší jedničky Báry Raníkové. Může být tohle hlavní souboj série?
Já si myslím, že v play-off je role brankářek zásadní. Lenka je tak zkušená, že ví, jak se připravit, jak si načasovat formu. To ona opravdu umí. Ale jak jste řekl, je to učitelka naší Raníkové, která už hodně dospěla. Jak mentálně, tak brankářsky. Ač jsou to velké kamarádky, tak přátelství půjde stranou a jedna bude chtít druhé dokázat, že je lepší. Ještě, nebo už.

Pro vás osobně to byla první interligová sezona v roli hlavního kouče. Překvapilo vás něco?
U interligy jsem byl sedm let s Lubomírem Krejčířem jako asistent, takže mě nic nevykolejilo. Jako hlavní kouč jsem se musel chovat úplně jinak než jako asistent, to je samozřejmé. Tak jak jsem pro holky mohl být příjemný asistent, tak jsem teď příjemný mnohdy nebýval (smích). Ale tak to musí být a výsledky mě přesvědčily o tom, že jsem udělal správné rozhodnutí.

Byl to o poznání větší stres?
Určitě. Asistent se v druhém vagóně vezl za lokomotivou a teď jsem jí byl já. Padala na mě kritika, člověk se z toho kolikrát musel vypovídat, vyspat, moji špatnou náladou to několikrát odnesla i rodina. Ale s tou jsem se podělil i o radost, když jsme vyhráli.

Autor: Martin Dostál

1.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pohotovost. Ilustrační foto.

Ve Šternberku bude lékařská pohotovost

Po srážce na silnici mezi Litovlí a Olomoucí skončil šofér suzuki na souběžné dálnici D35
2

Suzuki po srážce při předjíždění přeletělo až na dálnici

Kdo bude fotbalovým šéfem Moravy? Kandidují Kubíček i Jura

Fotbalová asociace ČR (FAČR) si příští pátek zvolí své nové vedení. Asociace jej vybírá potom, co policie zadržela dosavadního předsedu svazu Miroslava Peltu. Fotbalového bosse obvinila policie z machinací s evropskými dotacemi a na začátku května jej poslali do vazby

Čtyři návrhy kuchyně, která bude součástí obýváku

Manželé stojí před rozhodnutím, zda koupit byt. Bojí se totiž, že se jim do jedné místnosti nemůže vejít kuchyň, jídelní kout i obývák. Od toho je tu naše designérka Bára, která ukáže, že i na malém prostoru lze skloubit více funkcí.

Spor o olomoucké lampy nekončí. Architekt ale na původních netrvá

Spor ohledně lamp na Horním náměstí mezi městem a architektem Janem Šépkou pokračuje. Vrchní soud v Olomouci totiž případ v úterý odročil na 11. července.

Bouřící Andrův stadion bez újmy? A pak že to nejde!

KOMENTÁŘ / Andrův stadion v Olomouci zažil hektický týden. Během PĚTI dnů hostil DVA velké fotbalové zápasy s vynikající atmosférou, které dohromady navštívilo DEVATENÁCT TISÍC fanoušků ČTYŘ různých klubů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies