VYBERTE SI REGION

Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský

Absolvent brněnské přírodovědecké fakulty pracoval na Zemědělské vodohospodářské správě i na ministerstvu životního prostředí. Od listopadu 2013 působí ve funkci generálního ředitele Povodí Moravy. Jan Hodovský na vaše otázky odpoví on-line ve čtvrtek 19. června od 13 hodin. Ptát se můžete již nyní.

Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský

Generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský

Tento rozhovor byl ukončen dne 19.6.2014
DOTAZ: Pane generální řediteli, nevím, proč není možné lépe udržovat břehy Moravy v lužních lesích. V korytě jsou napadané stromy a větve. Ochranáři chrání broučky, rostlinky, ale co my, lidé žijící v obcích u chko? Jsou nějaké možnosti řešení? Děkuji.
ODPOVĚĎ:Dobrý den, zdravím všechny čtenáře Deníku. Současný stav je kompromisem mezi zájmy vodohospodářů a ochránců přírody. Povodí Moravy respektuje zájmy v chráněných územích a vnímáme, že tyto zachovalé části přírody je třeba uchovat i pro další generace. Pokud by napadané stromy způsobovaly významné překážky v toku mimo chráněné území, náš podnik by neprodleně zahájil jednání se správou CHKO. Budeme rádi pokud nás na podobné situace upozorníte. Kontakty najdete zde: http://www.pmo.cz/cz/kontakty/
DOTAZ: Dobrý den pane řediteli. Velmi by mě zajímal Váš názor na výsledek čištění Plumlovské přehrady a zejména také to, proč nebyla více jak ze dvou třetin odbahněna zadní plocha, t.j. od staré hráze směrem k přítoku. Před zahájením prací byla pod domkem hrázného umístěna vaše informační tabule, která sdělovala, že sinice se drží ve vrstvě cca 30 cm. Přesto k odbahnění nedošlo. Při poklesu vody v podzimních měsících bude zadní část přehrady téměř, ne-li zcela bez vody a nově osazené porosty mohou vymrznout. A prosím o sdělení, jak je a ještě bude přehrada zarybněna a jaké budou pro ČRS náhrady za pozdechané ryby při jejich ne zcela profesionálním odlovu. A také bych se velmi rád dověděl, proč se nejdříve řeší důsledky a teprve velmi váhavě a snad i s nedostatkem peněz příčiny. Spolupráce s obcemi se Vám jeví dobrá? Děkuji za odpověď. Chudožilov
ODPOVĚĎ:Při přípravě projektu spolupracovalo Povodí Moravy s předními odborníky na problematiku eutrofizace (t.j. zátěže vody živinami) vodních nádrží a přírodovědci. Z této spolupráce byla řada doporučení, která vycházela z množství sinic v sedimentech na dně přehrady a z požadavků na budoucí dlouhodobě udržitelný a ekologický stav nádrže. Proto byly sedimenty v přítokové části přehrady z velké části ponechány a na jejich základě byl vytvořen přírodní mokřad v přímé spolupráci s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) a již nyní je o studium tohoto mokřadu zájem z Univerzity Palackého v Olomouci. Mokřad by měl přirozenou cestou zachytit a odbourat živiny a část sedimentů z přítoků do nádrže. Úroveň dna mokřadu i druhy vysazených rostlin byly navrženy přírodovědci a zrealizovány právě ČSOP. Podobný mokřad byl zbudován i do přítoku výše ležícího Podhradského rybníka. Příčiny špatného stavu Plumlovské přehrady nejsou doposud řešeny, nicméně problém komplexních pozemkových úprav a odkanalizování všech zdrojů komunálního znečištění je během na dlouhou trať a Povodí Moravy zvolilo časově progresivní a pro využití nádrže veřejností efektivní cestu. Znečištění živinami z přítoků řešíme srážením síranem železitým, podobně jako je tomu již tři roky na Brněnské přehradě. Voda je tam již třetí sezonu velice čistá, rekreanti i podnikatelé jsou spokojeni a z brněnské přehrady se stala opět velice navštěvovaná lokalita.
Zarybnění Plumlovské přehrady bude dokončeno v září, změna rybí osádky oproti původnímu stavu je směřována k posílení dravých ryb. Podrobnější informace vám velice rádi prostřednictvím emailu sdělíme. Spolupráce s obcemi je v současnosti´dobrá (lepší), každopádně to, zda se obcím podaří dořešit nakládání s odpadními vodami Povodí Moravy nedokáže účinně ovlivnit. Aby problém neusnul na mrtvém bod, Povodí Moravy aktivně komunikuje s obcemi s rozšířenou působností a krajem, na jejichž straně tyto účinné kompetence jsou.
DOTAZ: Jedině poldr Teplice může zajistit efektivní protipovodňovou ochranu povodí Bečvy (Hranice, Přerov,Troubky atd) a Moravy (Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště atd).
- Proč Povodí Moravy od r. 1997 zpracovalo pouze studie a majetkoprávní vztahy a DUR stále neřeší?
- V r. 2006 byla založena Řídící rada projektu Bečva, Teplice-suchá nádrž.. Dle statutu se rada má scházet minimálně 4 x ročně. Kdy se rada naposledy sešla? Proč se neplní statut řídící rady?
25.5.2005 byla zpracována studie přípravy poldru Teplice. Termíny nejsou plněny. Jaké jsou nové termíny? Jaká opatření byla přijata, aby příprava stavby poldru mohla opět plynule pokračovat?
Poldr Teplice je navrhován na Q20. Prakticky to znamená, že všechny menší povodně projdou přes poldr bez jakékoliv transformace a zaplavené území v zátopě poldru bude stejné jako v současnosti. Pouze při větších povodních jak Q20 dojde k zachycení části průtoku nad Q20 v retenčním prostoru poldru a zvětšení zátopeného území oproti současnosti.Prakticky to znamená, že průměrně 1 x za 20 let bude na většině zatopeného území pouze větší hloubka vody a pouze menší část území bude zatopena navíc oproti stávajícímu stavu. Veškeré škody v řádu desetitisíců max. statisíců uhradí majitelům pozemků stát. V záplavovém území pod poldrem v povodí Bečvy a Moravy se zabrání vzniku škod na majetku v řádu miliard Kč a ztrátám lidských životů ke kterým došlo v r.1997. Stavba je veřejně prospěšná a vysoce efektivní a její realizace se oddaluje hlavně proto, že pozemky nutné k realizaci stavby se snaží od vlastníků kupovat spekulanti a na jejich prodeji státu se nepřiměřeně obohatit. Jak to hodláte řešit?
ODPOVĚĎ:Význam poldru Teplice v povodňové ochraně měst a obcí na řece Bečvě je nezpochybnitelný. Nicméně, jak sám uvádíte, problémem zůstávají majetkoprávní vztahy. K řešení je zde více než 700 vlastníků pozemků. Přitom narážíme na nevyřešená dědická řízení a další sporné věci. Není pravdou, že by náš podnik rezignoval na rychlou přípravu této suché nádrže, ale pokud nebudou majetkoprávní vztahy vyřešeny a nebude zajištěno potřebné množství financí na výkupy pozemků, nemůžeme se k dalším etapám propracovat.
Osobně jsem projednal s panem ministrem Jurečkou, že řešení protipovodňové ochrany celého Pobečví je velkou prioritou a že se v průběhu léta sejdeme se starosty a zastupiteli obcí, na jejichž katastrech se poldr a jeho zátopa nachází. O postupu a výsledcích budu osobně pana ministra informovat´.
Správně jste popsal navržený princip fungování poldru Teplice, tzn. zachytávání povodňových průtoků nad úroveň padesátileté vody. Všechny města a obce níže po proudu řeky by měla být na tuto úroveň chráněna a v naprosté většině případů jsou již v různých stupních zpracování hotovy projektové dokumentace. Osobně budu chtít, aby komunikace s městy a obcemi v Pobečví byla obnovena, jak z hlediska pravidelnosti, tak i z hlediska nutnosti řešení jednotlivých problémů.
DOTAZ: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli se Povodí Moravy nějak podílí na přípravě dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe? Pokud se nepletetu většina trasy tohoto velkého projektu prochází právě územím ve správě Povodí Moravy. Mělo by toto vodní dílo podle Vás nějaký dopad na protipovodňovou ochranu?
ODPOVĚĎ:Povodí Moravy nepracuje na přípravě tohoto vodního koridoru, toto spadá do kompetence ministerstva dopravy. Jako správce celého povodí Moravy však bude veškeré další aktivity pečlivě sledovat a bude hájit jak vodohospodářské, tak i ochranářské zájmy z pohledu vodních zdrojů.
Mám informace, že jsou návrhy na využití některých úseků koridoru ke zvýšení povodňové ochrany, nicméně tyto projekty by bylo nezbytné posoudit jako celek. V uplynulém roce se často hovořilo o studii proveditelnosti D-O-L, můj osobní názor je, že podrobná analýza a jasné rozhodnutí státu na základě těchto informací je velice potřebné. V současné době je trasa koridoru hájena jako územní rezerva, což vychází z politiky územního rozvoje ČR. Obce, kterých se tato rezerva týká, tak na daném území mají významně omezený rozvoj. K jakýmkoliv podnětům, které se budou týkat vod a vodního hospodářství se velice rádi odborně vyjádříme.
DOTAZ: dobrý den,
Všiml jsem si že věnujete hodně úsilí zabezpečování jezů. Chystáte zabezpečení také dalších nebezpečných jezů, které zatím ochranné prvky nemají?
ODPOVĚĎ:V zabezpečování jezů spolupracujeme velice úzce s českým svazem kanoistů. Od roku 2012 jsme osadili již 14 jezů bezpečnostními prvky a dalších deset jezů máme plánované k osazení během letošního a příštího roku. Již 25. června budeme osazovat tzv. Jamborův práh v Olomouci. Bohužel musím říci, že vandalismus a lidské hyeny některé tyto záchranné prvky poškozují a ničí, což dále v kritických situacích může znamenat další ztráty na lidských životech. Jen pro doplnění, na těchto sledovaných jezech již zahynulo 26 osob. Věřím, že tato práce nad rámec povinností Povodí Moravy je cesta správným směrem.
DOTAZ: Dobrý den pane řediteli,

rád bych se zeptal jestli v následujích letech budete při opravě jezů výchazet vstříc i vodákům. Každý rok jezdíme řeku Moravu od Mohelnice po Litovel a jezy co tam jsou bohužel většinou nejsou splavné.

Děkuji za odpověd

Josef D.
ODPOVĚĎ:Pokud Povodí Moravy bude v budoucích letech provádět opravy nebo rekonstrukce jezů, bude se snažit o taková technická řešení, aby byla vstřícná i pro vodáky. Příkladem může být stavba rybích přechodů sjízdných právě vodáky. V tomto chceme opět úzce spolupracovat s Českým svazem kanoistů.
DOTAZ: Byly zřízeny takzvané aktivní zóny kolem řeky Bečvy. Následkem toho nemohu postavit, jakoukoliv stavbu v této oblasti. Všichni stejně staví i přes toto opatření...... Není lépe ho uvolnit v některých oblastech a povolit výstavbu rekreačních objektů? Co tak zvané Mobilhome, nedají se aspoň povolit tyto?
ODPOVĚĎ:V žádném případě není možné povolovat stavby v aktivních zónách záplavových území, které ovlivňují odtokové poměry a mohou způsobovat překážky a zvyšovat další povodňová rizika. Je samozřejmě na posouzení každého místa a každého objektu, nicméně tento princip musí být zachován. Pouze liknavost úřadů a úředníků způsobila v minulých desetiletích významnou zastavěnost těchto oblastí, což - jak můžeme zejména v posledních letech sledovat - zhoršuje dopady povodní a způsobuje materiální škody i případné ztráty na lidských životech. Rekreační chaty nebo domy typu mobilhome nejsou výjimkou, protože je nelze v řádech hodin z tohoto záplavového území vymýstit.
DOTAZ: Dobrý den. Bydlím v Olomouci v činžáku kousek od řeky Moravy, kde se plánuje rozšíření koryta a nové mosty. Už víte, kdy se začne a jak dlouho budou práce trvat? Se sousedy jsme se bavili, jestli je toto protipovodňové opatření vůbec potřeba vzhledem k tomu, že podle klimatologů má být v budoucnu spíše sucho a problémy s vodou. Děkuji Vám za odpověď.
ODPOVĚĎ:Stavba by měla být zahájena na konci roku 2015 a trvat by měla tři a půl roku. Právě plánovaná etapa budování protipovodňových opatření Olomouce je pro celkovou ochranu města zásadní. Zúžení řeky opevněním a dva mosty na Komenského a Masarykově ulici jsou úzkým hrdlem, které brání převedení velké vody pod Olomouc. Rozšířením koryta o přibližně 15 metrů vznikne i pro obyvatele a návštěvníky promenáda se širokým využitím. Na projektu úzce spolupracujeme s vedením města.
Změna klimatu projevující se suchem je fámou, protože podle klimatologů nás naopak čeká častý výskyt obou extrémů a jejich střídání. Tzn. sucho i povodně. Pro představu to, co zažíváme i v letošním roce. Teplá zima bez sněhu, sucho, rychlý nástup velké vody a nyní opět sucho.
DOTAZ: Vážený pane řediteli,
jsem velkým příznivcem plavby na Moravě a zejména na Baťově kanále. Jakým způsobem se stavíte k rozvoji plavby, nechystáte nějaké záměry, které by nám zvýšili komfort při využívání vodní cesty, ať již se to týká provozní doby na plavebních komorách nebo vlastní údržby vodní cesty? Velice Vám děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů při další práci.
ODPOVĚĎ:Srdečně vás zdravím, neboť i já jsem si Baťův kanál a jeho okolí zamiloval. Povodí Moravy nemá v kompetenci budování infrastruktury vodních cest, to náleží ředitelství vodních cest pod ministerstvem dopravy. Aktuálně se připravuje prodloužení vodní cesty do Kroměříže a byl bych velice rád, kdyby se podařilo vodní cestu prodloužit i na opačném konci pod Hodonínem. Údržba Baťova kanálu spadá pod náš podnik, ročně se náklady pohybují kolem 30 milionů a zlepšení této činnosti by pomohla možnost čerpání finančních prostředků ze státního fondu dopravní infrastruktury. V současné době tyto náklady platíme z vlastních zdrojů. Provoz na plavebních komorách a připomínky ze strany státní plavební správy i veřejnosti chci v následujících týdnech osobně projednat s ředitelem Státní plavební správy v Přerově.
DOTAZ: Dobrý den,

jak je možné, že povodňová mapa Rapotína, Vikýřovic a asi i dalších obcí se už několikrát upravovala dle potřeb majitelů pozemků a zcela nelogicky pozemky u řeky a nižší výškou v profilu údolí jsou "zelené" a naopak dál od řeky a do kopce jsou červené s uzávěrou ? Copak voda teče nahoru ? (máme asi v údolí Desné fyzikální zázrak).

Nebo je to zase jen o penězích a kontaktech ?
Pak to není povodňová mapa pro stavební řízení, ale mapa vlastníků - kdo je naivní a kdo chytrej.

Děkuji
ODPOVĚĎ:Velice vám děkuji za toto upozornění, vašim podnětem se budu hned zabývat. Tyto výjimky a nestandardní řešení výstavby v záplavových územích je celkem rozšířený nešvar. Určitě se budu snažit, aby Povodí Moravy k těmto případům zaujímalo striktní postoj.
DOTAZ: Dobrý den,
Proč se nestaví protipovodňová opatření systematiky? Nejprve se dělají na horním toku Moravy u Chomoutova a Horky pak na dolním toku u teplárny a na Nových Sadech. Ale „hrdlo průtoku Moravy“ Olomoucí, kde to při povodni praskne je mezi mostem u Bristolu a mostem Masarykovy třídy.
Proč se tedy nedělá náplavka mezi těmito mosty jako první nebo druhá ale jako poslední ?
Děkuji za odpověď
Ing.Josef Dvořák
ODPOVĚĎ:Zde se přiznám, že na vaši otázku neznám jasnou odpověď. Pravděpodobně vývoj může kopírovat možnosti realizace těchto opatření, stejně jako vy, jsem i já jednoznačným zastáncem systematičnosti při řešení povodňové ochrany od pramene potoků dolů, ale současně musím přiznat, že majetkoprávní problémy a neochota lidí tyto plány velice často narušuje.
DOTAZ: Vážený pane Hodovský.
Bydlím v Temenici v Šumperku na Zahradní ulici,kde máme potok,který kolem nás protéká,i kolem sídla Povodí Moravy Šumperk.Nešlo by zařídit u Povodí Moravy aby koryto u mostu rozšířili.Když příjde velká voda tak nám to vyplaví mynimálně sklepy v paneláku.Děkuji za odpověd
ODPOVĚĎ:Děkuji za tento dotaz, protože podobné situace se mohou týkat řady města a obcí v našem povodí. Po celém území máme naše provozy, jejichž kontakty jsou uvedeny na našem webu http://www.pmo.cz/cz/kontakty/, případně se s těmito podněty můžete obracet i na naši tiskovou mluvčí, která je obratem pošle příslušným kolegům k vyřízení. Pokud byste měl pocit, že Povodí Moravy váš problém neřeší, obraťte se přímo na mne hodovsky@pmo.cz.
DOTAZ: Dobrý den,chtěl bych se zeptat,proč se nesmí koupat ve Vírské přehradě?Děkuju za odpověď. Ruda
ODPOVĚĎ:Vírská přehrada je vodárenskou nádrží a z ní může být zásobováno půl milionu obyvatel. Proto je vstup do prvního pásma ochrany zakázán a toto se týká nejen této přehrady, ale i dalších vodárenských nádrží. Řada lidí tyto restrikce kritizuje, je nutné si však uvědomit, že naše společnost bere stále dostupnost vody jako samozřejmost. My se však musíme chovat zodpovědně a tyto vodní zdroje důsledně chránit.
DOTAZ: Vím o vás, že jste rybář, jaké jsou vaše největší úlovky a už jste letos stihl vyrazit na dravce nebo na pstruhy?
ODPOVĚĎ:Jsem vášnivý rybář od dětství, k vodě však dnes nechodím s honbou za co největšími úlovky, ale především za klidem a pohodou. Pokud však větší rybu ulovím, chovám se k ní vždy co nejopatrněji a s přáním, aby si užila dalších let života ji pouštím zpět. Na dravce jsem se díky pracovní vytíženosti ještě nedostal, ale zahájení pstruhové sezony jsem si společně se svým synem náležitě užil. Petrův zdar i vám! Děkuji všem čtenářům za zaslané dotazyy a omlouvám se všem, na které se nedostalo. Na vaše problémy a otázky ale rád odpovím na emailu hodovsky@pmo.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies