Vladimire, s Ondřejem spolupracujete na několika projektech, jak jste se dali dohromady?
Vladimir 518: My se samozřejmě známe už velmi dlouho. Ondřej byl jeden z prvních, kteří v Česku rozjeli něco, čemu se dneska říká hip hop. Tehdy zkoušeli s Lubomírem Typltem tuhle muziku dělat vlastním způsobem a já jsem v té době maloval graffiti, chodil jsem na koncerty skupin, jako byli právě WWW, no a od té doby se známe.

Ondřeji, jak vnímáte posun hip hopu od té doby, kdy jste s ním vy s WWW začínali?
Ondřej Anděra: Za těch několik let se směr, který jsme tady prosazovali dost rozrostl. V devadesátých letech jsem si myslel, že v současné době už hip hop v Česku bude úplně vyvinutý, čekal jsem, že co se týče množství a kvality bude o něco dál. Stejně jako u ostatních žánrů i tady jsou lidi, kteří umějí a na druhou stranu se všechno kolem zkomercionalizovalo, najednou se z hip hopu stal moderní proud. Upřímně se mi to líbí, protože i lidi, kteří by to chtěli ignorovat ho musí registrovat a třeba si všimnou, že je tam dost kvalitní muziky.

Kam jste se vy s WWW posunuli v průběhu let?
Ondřej Anděra: My jsme se dostali při své práci vlastně úplně jinam. V podstatě na takovou hranici, která z hip hopu pořád ještě vychází, ale není vázaná na žánrová pravidla a zároveň to, že jsme se jich dokázali zbavit, pro nás znamenalo největší posun. Najednou jsme zjistili, že s rapem můžeme pracovat zcela svobodně. Pro nás to znamená, že stojíme v uvozovkách nad tím žánrem a saháme do jeho metod zvenku.

Vladimire, můžete nějak charakterizovat vaši kreslířskou práci?
Vladimir 518: Moje komiksy jsou většinou kratší skeče, rozpracované výtvarné a situační nápady, které mají často rozsah do deseti stran. Moje kreslířské práce většinou splňují nějaký účel, mám koncept, čeho chci docílit, už jsem dělal sérii architektonických komiksů, série utopistických sci-fi příběhů a někdy je to jenom takový výtvarný jam…

A komiks, který jste dneska představil?
Komiks Září-říjen 1991, který je vystavený v olomoucké v Galerii U Mloka, poměrně vtipným způsobem odráží situaci těsně po revoluci, tak jak si ji pamatuji já. Zachycuje starší ženu, která se začala tetovat všude, kam si dosáhla a zdobí si tělo symboly západní kultury, která sem po revoluci vtrhla.

Co vás inspiruje?
Samozřejmě moje dětství, můj život, co vidím kolem sebe, co dělají ostatní, vlastně všechno v životě je jedna nekonečná inspirace. Na umělcích, kteří tvoří takové věci jako je rap, nebo komiks je zajímavé to, že se nebojíme popkultury a nehrajeme si na nějakou vyšší kulturu. Naopak čerpáme inspirace z prostředí taxikářů, heren a věcí se kterýma se setkáváme na ulici, v běžném životě, ale ty nám nezabraňují se inspirovat i v té, v uvozovkách vyšší kultury.

Vladimire, ve vás se pojí jak osobnost hudebníka, tak výtvarníka, vnímají vaši fanoušci oba tyto směry vaší tvorby?
Většinou mě lidi vnímají jenom jak rapera, graffiti umělce, nebo jako kreslíře komiksů, jsou uzavřený ve svých tunýlcích a zajímají se jenom o ten svůj jeden směr a vůbec nesledují nějaké moje další aktivity, takže je jenom pár lidí, kteří mají přehled o mých dalších projektech.

Na čem v současnosti pracujete?
Vladimir 518: V nedávné době jsem se podílel na nové desce WWW, kde jsem spolupracoval jak hudebně, tak výtvarně na obalu CD. Zároveň teď dělám i produkci k albu. Spolu s Hugo Toxxxem, Ondřejem, Mikem Trafikem a Lubomírem Typltem tvoříme label Bigg Boss, v němž si navzájem produkujeme a vydáváme alba, takže to je neustálý proces, do nějž jsme všichni zapojeni. Teď momentálně jezdím koncerty s Hugo Toxxxem a do toho pracuji na dalším komixu.
Ondřej Anděra: S WWW-čkama pracujeme na koncertní podobě naší nové desky a pár koncertů zkusíme udělat trošku složitějších, než doposud - ve spolupráci s Vladimirem 518 jsme se rozhodli zapojit do projektu i divadelní skupinu TOW, která pracuje se synchronizací tanečníka, laserů, zvuků, světel a obrazů. Určitě to bude zajímavé zpestření. Náš nejbližší koncert bude v pražském klubu Roxy a na celý následující rok plánujeme koncertní projekty k novému albu.

Proč pseudonym Vladimír 518?
Vladimir 518: Vladimir je moje vlastní jméno a 518 je podle systému vznikajících graffiti jmen v New Yorku na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Já jsem si tento pseudonym dal proto, že se mi líbí matematický vztah k životu, kdy se člověk nemusí jmenovat Jan Novák, ale dá si jméno třeba podle čísla bloku, ve kterém bydlí.
Ondřej Anděra: Takže 518 se k něčemu váže - je to tvoje číslo baráku.
Vladimir 518: Jo.

Linda Lešikarová