VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olomoucká Prodaná nevěsta se pěkně hýbe, zpěv má výkyvy

Olomouc /RECENZE/ - Recenze nového představení olomouckého Moravského divadla - opery Prodaná nevěsta.

18.12.2010 1
SDÍLEJ:

Prodaná nevěsta Moravského divadla Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Jak se časy mění: ještě před třemi čtyřmi desítkami let byla Prodaná nevěsta samozřejmým titulem snad každého našeho operního divadla, dnes naopak nutno dramaturgii chválit, zařadí-li do svého repertoáru vůbec nějakou českou operu.

Operní soubor Moravského divadla Olomouc po nedávném Smetanově Daliborovi s novým libretem Pavla Drábka obrátil tentokrát svou pozornost ke skladatelově opeře nejpopulárnější, a sice k Prodané nevěstě.

Režie se ujal v hudebním divadle etablovaný Michael Tarant, šéf olomoucké činohry, který má nicméně s nastudováním oper letité zkušenosti.

Tarantova Prodaná nevěsta vychází z mentality zdejšího publika, je tedy rozhodně spíše tradiční než jakkoli dráždící.

Zdaleka to však není žádné statické postávání pěvců na forbíně, ale pěkně rozverné hemžení vesničanů, kteří se vesele baví třeba na hanáckém posvícení nebo na pouti.

A tak nepřekvapuje, že se tu hodně tančí a bujaře skotačí (choreografie Robert Balogh, pohybová spolupráce Karel Basák).

Rozverně je pojednána už předehra: ještě před jejími prvními tóny si to na bicyklu z pozadí scény směrem k orchestřišti přihasí dirigent Petr Šumník, pozdraví se s okolím, teprve pak dá povel k nástupu.

Scéna se začíná zaplňovat, přičemž po obou bocích hlediště kráčí procesí s korouhvemi, aby ještě během ouvertury mohl velebníček všem požehnat. Sedíte-li někde na kraji řady, možná dostanete nabídnutý čerstvý a velice chutný koláček.

Scéna Dany Hávové-Zábrodské zůstává po celou zhruba tříhodinovou délku představení neměnná a musí tudíž sloužit jak třeba návsi nebo hospodskému interiéru či místnímu kostelíku.

Nechybí ani miniaturní rybníček, v němž se nechtěně svlaží Kecal nebo jakýsi pobuda, nachmelený Jeníkův přítelíček, který je mu v patách takřka permanentně.

Pyrotechnika a bombardování hlediště

Pěkně nabušenou taškařicí je scéna komediantů, kteří lákají na své vystoupení s roztomilou nešikovností a která nezapře kolorit starých poutí.

V závěru tohoto záměrně trochu exhibičně neohrabaného balábile si divák užije i výbušnou pyrotechniku a možná právě do vás trefí některý z pestrobarevných papírových „hádečků“, jimiž je bombardováno celé hlediště včetně divadelního lustru.

Hudební nastudování Petra Šumníka nezapře solidnost, tempa nezadrhávají. Hráčsky obávanou předehru, která by měla prošumět jak šampaňské, Tarant orchestru pouťovým rozpohybováním vlastně nemálo ulehčil, neboť divák svou pozornost upíná k zaplňující se návsi, přičemž pohyb vesničanů leckterou hudební frázi ouvertury spolehlivě překryje.

Tým sólistů o páteční premiéře (10.12.) zcela vyrovnaně nepůsobil.

Všeobecně se snad nejvíc líbil Jiří Přibyl jako až překvapivě mladě vyhlížející Kecal, jemuž bylo rozumět velmi dobře. Sonorní bas à la Eduard Haken nebo Richard Novák to sice určitě není, zabarvením svého hlasu připomíná Přibyl spíše barytonistu, přesto vše vyznělo bez kritičtějších připomínek.

Jakub Rousek v roli Jeníka přes matnější nástup se záhy plně rozezpíval, takže ve druhém a třetím dějství už dosáhl na svůj standard.

Mařenka nezněla lahodně

Dařilo se i Ondřeji Koplíkovi coby Vaškovi (počítá se s ním i pro roli Jeníka), kterého zvládl nejen pěvecky, ale i s patřičnou nepodbízející humornou nadsázkou.

Z obou rodičovských párů více pěvecky zaujala dvojice Vladimír Třebický (Mícha) a Barbora Polášková (Háta) než Vladislav Zápražný (Krušina) a intonačně nejistá Zdeňka Mollíková (Ludmila), jejíž témbr svědčí už o značné hlasové opotřebovanosti.

Nejmarkantnější minus premiéry byl však výkon hostující Marianny Pillárové v roli Mařenky, jejíž hlas zdaleka nezněl lahodně a intonačně čistě.

Ostré řezavé výšky se do citlivých uší mnohých posluchačů doslova zařezávaly. Je proto s podivem, že se na adresu i této sopranistky sneslo hlasité „bravo!“.

Nová olomoucká Prodaná nevěsta s porcičkou rozpustilosti oku zřejmě zalahodí, co se dostane uším, to je závislé na konkrétních alternacích, přičemž role Háty a Jeníka jsou obsazeny dokonce třemi různými pěvci.

Vladimír Čech,
autor je divadelní kritik

18.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Kam o víkendu? Na víno, fort či veselice

Ilustrační foto
15

Letní bazén v Olomouci už otevřel. Plovárny v okolí finišují

Audi se vřítilo na chodník, jen těsně minulo maminku s kočárem

Jen s velkým štěstím neskončila tragédií zběsilá jízda šoféra audi, který vyletěl na chodník v Jeseníku.

Bouře v Moravské filharmonii: Žádná trička, jinak nejednáme, vzkázala radnice

Budeme s vámi jednat, ale bez triček. Tak by se dal shrnout závěr čtvrtečníí schůzky nespokojené části orchestru Moravské filharmonie Olomouc s vedením města.

AUTOMIX.CZ

Až budete prodávat auto: 10 rad, jak snadno a rychle zvýšit jeho cenu

Chystáte se prodat svoje auto? Potom se jistě snažíte dostat za svůj vůz co možná nejvyšší finanční sumu. Samozřejmě, že o ceně auta rozhoduje zejména model, jeho rok výroby, počet najetých kilometrů a především technický stav, ovšem jsou tu i detaily, které mohou cenu vozu zvýšit.

V kině odmítli film o Babišovi. Totalita, reagují lidé

Vracíme se zpět do totality? Nebo právě odstartovala předvolební kampaň? Takové otázky se v Přerově vyrojily poté, co zdejší kino Hvězda odmítlo promítat dokumentární film o Andreji Babišovi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies