Brankářský talent dostal šanci v domácím zápase play-out proti Slavii.

„Dozvěděl jsem se v pátek, že budu chytat. Byl jsem trošku nervózní, ale pak to ze mě spadlo," vyprávěl osmnáctiletý brankář, který s hokejem začínal v Opavě.

Jak jste si užil premiérový extraligový zápas kariéry, do kterého jste nastoupil od první minuty?
Chytalo se mi dobře, spoluhráči mi strašně pomohli, moc střel na mě nešlo. Ačkoliv, na začátku jsem si říkal: „Střílejte už na mě", ale když mi pak dali gól, tak jsem si říkal, že takovou střelu nechci (usmívá se).

Vypadal jste klidně, puky z vás nevypadávaly. Byl jste skutečně v takové pohodě?
Byl jsem trošku nervózní, ale pak to ze mě spadlo. Já jsem ani nevnímal, jak jsem ty střely chytal, jen jsem se je snažil nějak chytnout (smích).

Pak jste si po zásluze užíval děkovačku s fanoušky.Věděl jste, co jim předvedete?
Vošvec (Tomáš Vošvrda, pozn. red.) mi říkal, že si to mám užít, že musím jít za nimi a něco jim ukázat. Mě napadla první věc a to bylo skočit na mantinel.

Jakub Urbisch

Jakub Urbisch. Foto: DENÍK/Miroslav Mazal

Hodně vám váš zkušenější parťák pomáhal během komerčních přestávek?
Upozorňoval mě na chyby, které jsem dělal, ať si na to dám pozor a nedělám je znova. Říkal mi, ať se uklidním, že to bude v pohodě, a ať si to užívám. Ke konci to už pak bylo uvolněnější, cítil jsem se fajn a bylo to dobré.

Jaké to pro vás je trénovat s Tomášem Vošvrdou a Jiřím Trvajem? Stihl jste se toho za sezonu hodně naučit?
Rozhodně, Tomáš má přes sto zápasů a Jirka? To ani nevím, kolik jich vlastně má (úsměv). Vím, že má i nějaké rekordy, takže od těch dvou se hodně naučím.

Pomyslel byste před sezonou na to, že byste si mohl zachytat extraligový zápas?
To jsem ani nečekal. Hlavně jsem ale nečekal, že budu v týmu s Jirkou Trvajem nebo s Pavlem Paterou. To mě v životě nenapadlo (usmívá se).