Kapitán Kohoutů se v pondělí na prvním ledovém tréninku objevil. Doktory tím ale nepotěšil. Zkušený centr absolvoval „čištění“ kolene a prý potřebuje klid.

„Od doktorů jsem dostal na týden ještě raději volno, abych to koleno trošku šetřil. Hlavně se musím zaměřit na posílení nohy, přeci jen tři týdny bez našlapování se podepsaly. Noha ochabla. Takže teď se zaměřuji na posílení nohy, pak se plně zapojím do přípravy,“ plánuje si.

Přesto jeho absence budí pochybnosti. Nenastaly komplikace kolene?

„Týkalo se to menisku. Nebylo to nic závažného, takže věřím, že bude všechno v pořádku,“ odvětí. „Nepociťuji žádný problém, ani bolesti. Jde vyloženě o posílení té nohy. Pak by to mělo být v pořádku,“ opakuje si Brančík pro jistotu pragmaticky svou pravdu.

Na pevné nekluzké zemi jsme stáli, když si Olomoucký deník povídal s vůdcem Kohoutí legie. Přesto měl Brančík na nohou brusle.

„Potřebuji boty trochu roztáhnout a hlavně, aby si noha na brusli zvykla. Až půjdu za týden na led, tak abych nemusel začínat znova. Každý den po půlhodinkách se v bruslích pohybuji,“ vyjasňuje s úsměvem důvod ostří na svých nových botách, které výrobci doporučují k hokeji.

Řípa, Sakrajda, Kudělka. Další hráči jsou v Olomouci na zkoušce. Při vyjmenování posil dostal klíčový hráč Hanáků obligátní otázku věnující se síle týmu.

Tak tedy: bude ještě větši než loni?

„Uvidíme. Myslím si, že budeme určitě silnější. To soudím podle těch kluků, kteří přišli v létě. Je brzo říkat, jak to bude vypadat. Ještě nemáme za sebou ani přípravný zápas. Příští týden jsou dva, tam se kluci projeví. Ale říkám, teď je těžké něco hodnotit,“ podotýká.

Ačkoliv 23. září pětatřicetiletý harcovník byl dobře naladěný, šlo poznat, že by mu mohlo být o mnoho lépe.

„Určitě. Stojím tady, chodím v bruslích kolem dokola. Chybí mi to. Ale nechci to zase uspíšit, abych pak nemusel týden pauzírovat. Raději dám na doktory a chvilku ještě počkám,“ nepotěšil sám sebe.

„Kdybych si mohl aspoň stoupnout tady na ten kousek ledu a hrát si s pukem,“ postěžoval si kustodovi týmu Petru Přecechtělovi.

„Dej mi alespoň něco k snědku. Mám hlad,“ poprosil bývalého brankáře o jídlo, které mělo posloužit snad jako útěcha.

„Podívám se, jestli tam něco máme. Ale neřvi na mě!“ popichoval Přecechtěl. Kvůli problémům s hlasivkami totiž nemůže Brančík mluvit příliš hlasitě, natož tak křičet.

Čtyřicet čtyři bodů ve stejném počtu zápasů v základní části si připsal druhý střední útočník v hierarchii Olomouce. Stanoví si pro sezonu 2008/09 metu produktivity?

„Ne, to vůbec ne. Mně šlo vždycky o úspěch týmu. Když mančaft dobře šlape, tak pak to jde dobře i jednotlivci. To jsou spojené nádoby. Takovéhle cíle, si myslím, že si nedává nikdo z mančaftu. Nebylo to ani dobrý,“ domnívá se.

Vysoká laťka ale není jen v případě Brančíkovy produktivity. Obhajoba semifinále, to je slušná výzva i pro Kohouty.

„Laťku jsme si nasadili vysoko. Bude těžké to obhájit, ale uděláme všechno pro to, abychom minimálně zopakovali loňský úspěch,“ vytyčil cíl pro nadcházející ročník muž, bez něhož by Mora nebyla pro fanoušky Olomouce tou správnou Morou. Ačkoliv na Hané pouze hostuje z Brna.