„Viděl jsem každý zápas Slovenska, škoda, že už teď už není koho sledovat, protože do čtvrtfinále jsme nepostoupili," usmíval se šibalsky dvaadvacetiletý útočník s odkazem na české reprezentanty.

Páté, tedy nepostupové místo Slovenska v tabulce skupiny B však Mikúš nevidí jako tragédii. Naopak, pro své krajany měl pochopení.

„Střetlo se tam více faktorů. Možná to bylo i tím, že kluci neměli tolik zkušeností, pro hodně z nich to byl první šampionát. Myslím, že se to ubírá dobrou cestou, je třeba omladit mužstvo. Bude to však pár roků trvat, protože odchází zlatá generace. Kormidlo budou muset převzít jiní, ale do budoucna je to dobrý přístup a myslím, že to bude fajn," prohlásil optimisticky rodák ze Skalice.

Pokud vypadnete, dám to klukům pocítit

Ten se společně s ostatními olomouckými hokejisty speciálně zaměřil na spoluhráče Branislava Konráda.

Brankář Kohoutů však na šampionátu odchytal necelé dva zápasy na začátku, poté už se mezi třemi tyčemi neobjevil.

„Až přijede, určitě proběhne nějaká hecovačka, to je ve sportu běžné. Užijeme si to," těší se na populárního „Braňa" Mikúš.

Stejně tak se autor jedenácti loňských gólů nemůže dočkat čtvrtečního zápasu Čechů proti Američanům.

Dobře ví, že čtvrtfinále bude v kabině Mory pořádně rozebráno.

„Pokud postoupíte, nebude moc důvod se bavit. Pokud však vypadnete, určitě to dám klukům pocítit," smál se. „Těším se na to, patří to k tomu."

Letní dril? Nejraději bych naskočil na MS

Sám však přiznal, že raději než hecovačky a letní dřinu by na světovém turnaji hrál i on.

„Je to zabíračka. Běháme, posilujeme, je potřeba se na sezonu připravit. Je to jiné než na ledě. Když člověk vidí, že je mistrovství světa tak sledované a prestižní, má chuť si obout brusle a vyjet na led. Věřím, že to časem přijde 
a že si turnaj vyzkouším i já. Snad to vyjde v budoucnu. Každý malý chlapec chce hrát na šampionátu za svou reprezentaci," prozradil forvard, který na dresu nosí číslo třináct.

Kromě vlastních zkušeností z mládežnických reprezentací má Mikúš ještě jeden zážitek spojený s národním týmem našich východních sousedů, a to dokonce s tím seniorským.

Jeho bratr Juraj totiž před zraněním patřil k pravidelně nominovaným hokejistům.

„Hrál na šampionátu vícekrát a například v roce 2012 v Helsinkách a Stockholmu získal stříbro. Byl jsem se na něj podívat a držel slovenským klukům palce, už tehdy bych tam nejradši naskočil," uzavřel Tomáš Mikúš.

Napodobí jednou nadějný útočník svého staršího sourozence?