Jak probíhala volba koučů při určování na penalty?
Tak dlouho jsem se díval na trenéra, až mě tam dal. (smích)

Takže jste si věřil?
Já jsem předchozí dva letošní nájezdy dal. Když se podíváte na naši týmovou nástěnku, možná budu za největšího dřeváka, protože kluci moje nájezdy znají a já jich moc neumím. Ale zrovna tento mi celkem jde, proto jsem si věřil. Doufal jsem, že Mikšan nebo Mikel Žigárdymu neporadili co a jak, protože nepočítali, že pojedu já.

Měl jste kličku přesně naplánovanou?
Nejsem zas takovej plejer, abych čekal, co gólman udělá. Já byl rozhodnutej už deset minut předtím.

Jste v takových situacích nervózní?
V životě jsem nájezd nejel. Až letos třikrát. Poprvé v Havlíčkově Brodě, kdy jsem zakončil podobně, jsem měl kamenný nohy. Ale tím, že to vyšlo, jistota stoupá. Teď mám sebevědomí skoro jako Jarda Bednář. (smích)

PODÍVEJTE se na VIDEO z nájezdů a gólů

Hrálo se prodloužení těžko s tím kamenem, že jste chvíli před koncem normální hrací doby dostali vyrovnávací branku?
Bylo to vabank. Nebyl jsem nějak ve stresu. Série se může hrát až na sedm zápasů, takže bych v tom neviděl velkou tragédii. Ale po vydařených nájezdech nám opět stoupne sebevědomí. Protože v základní částí nám vůbec nešly.

Přišel vám čtvrtý zápas nejtěžší z celé série?
Pro mě osobně byl nejlehčí, protože měl krásnej konec. Navíc jsem se ty první dvě utkání docela trápil. Nemohl jsem se do toho nějak dostat. Možná jsem moc chtěl, ale zaplaťpánbůh jsme utkání dotáhli do vítězných konců. Někdy výsledky vypadaly jednoznačně, ale Olomouc kousala.

Co dneska dvě třetiny chybělo?
Možná nás pohltila nervozita z posledního kroku, ale já byl nervózní hlavně sám ze sebe, co předvedu. Hanáci hráli na tři pětky, takže bylo otázka času, kdy je utaháme.

Čeká vás deset dní do začátku semifinále. Jak je strávíte?
Snad bude kouč uznalej a dá nám třeba nějaké volno, protože se potřebujeme dát do kupy a připravit se na Chomutov. (smích)