A v přesilovce se trefil náramně.

„Líp už tu mezírku asi trefit nešlo," smál se osmadvacetiletý útočník.

Čím to, že jste předvedli diametrálně odlišný výkon než v pátek?
Měli jsme chuť, jezdilo nám to. Potom se to proměnilo v góly, takže super. Rozhodně jsme hráli líp než v pátek.

Do poloviny utkání šlo o celkem vyrovnanou partii. Rozhodl první gól?
Spíš bych řekl, že až ten třetí, ten je srazil do kolen, Vary úplně přestaly hrát. Za stavu 2:0 se totiž můžete okamžitě dostat do zápasu, tým cítí šanci vyrovnat. Ale nevím, jak kluci, ale já jsem nebyl nervózní. Věděl jsem, že dneska vyhrajeme.

A co vaše druhá trefa v přesilovce?
Moc přesilovek nedáváme, ale trošku jsme potrénovali, ukázali jsme si, jak v nich Vary brání, a využili jsme to. Tým, který nedá přesilovku pět na tři, nemůže vyhrát. My jsme ji využili a pak přidali další dva góly. Já jsem mířil nad lapačku na první tyč. A líp už tu mezírku asi trefit nešlo (úsměv). Říkal jsem si, že když nebudu střílet, nebudu dávat góly, tak jsem to zkusil.

Vypadá to, že jste protrhl střelecké trápení…
Jsem rád. Předtím jsem měl padesát střel na branku, a nic. Tak jsem říkal, že už se to snad protrhne a bude to tam padat. Fakt jsem měl v každém zápase aspoň jednu tutovku, kterou jsem nedal. Teď už to začne!

Výhra před reprezentační pauzou asi přijde pro psychiku vhod, co?
Samozřejmě, že to potěší, můžeme zase v klidu trénovat. Kdybychom to nedotáhli do vítězného konce, byla by hodně nervozita. A to se trénuje přece jen trošku hůř. Původně jsme měli slíbené dva dny volna, ale vzhledem k tomu, jak jsme hráli špatně v pátek, jsme dostali jen jeden. Ale po dnešní výhře jsou to nakonec zase dva (smích).

Fanoušci vás dlouho vyvolávali, abyste přišel na děkovačku. Proč vám to tak dlouho trvalo?
Už jsem byl dávno v šatně a kluci říkali, že tam mám jít, protože mě tam fanoušci patnáct minut vyvolávají (úsměv). Nic připraveného jsem neměl, vždycky udělám kolečko a jedu domů. Ale jsem za to moc rád, fanouškům děkuju.