„V létě roku 1908 u nás vyhořelo pět domů včetně hospodářství a dobytka. Tenkrát byli lidé úplně bezmocní, profesionální sbory neexistovali a díky pomoci hasičů z okolních vesnic Hněvotína a Mladče se podařilo oheň zastavit, jinak by snad vyhořela celá vesnice,“ říká na úvod Jaroslav Paták, starosta sboru a velitel okrsku Sboru dobrovolných hasičů Hradečná.

Ještě téhož roku pak obecní zastupitelstvo rozhodlo o nutnosti založit sbor.

„V kronice je psáno, že bylo svolané zastupitelstvo, do sboru se přihlásili všichni muži a myslím, že třicítka byla přispívajících členů,“ popisuje historii Paták.

Rok na to, se pak koupila hasičská stříkačka, později se postavila hasičská zbrojnice. Jak sbor funguje dnes? Jeho starosta říká, že dobře.

„Před pěti lety nám spadla obecní klubovna, bývalá kovárna, prolomila se střecha. Obec to nechtěla spravovat, takže jsme udělali rozsáhlou rekonstrukci, kdy zůstali jen čtyři obvodové zdi. Klubovna je jen naše, je v majetku obce, ale udělali jsme veškeré práce zadarmo, nebylo tam cizí pomoci,“ řekl starosta sboru.

SERIÁL: DOBROVOLNÍ HASIČI na OLOMOUCKU

Ve výjezdové jednotce obce je dnes deset členů, ve sboru je pak o čtyřicet lidí víc.

„Na to, jak jsme malá obec, tak je to hodně. Nástupci jsou ale problém. V 80. letech jsme pracovali s mládeží, měli jsme i velké úspěchy, teď se tady rodí málo děti. Družstvo bychom ani už nedali dohromady, soutěžíme tak jen v mužích. Ale vypadá to, že bychom to za pár let mohli zase zkusit,“ podotýká velitel okrsku, který je u dobrovolných hasičů od roku 1969.

„Už je to jedenatřicet let, můj děda byl zakládajícím členem zdejšího sboru, můj otec byl taky hasičem, tak se to asi dědí. Vydržel jsem, ale někdy to chce pevné nervy. Úspěch střídá neúspěch, smutek střídá radost, tak jak to bývá i v životě,“ vysvětluje.

Zdejší hasiči jsou zařazeni do jednotky požární ochrany páté kategorie a na starost tak mají především obec.

„Setkal jsem se i s tím, že si lidé myslí, že hasiči sedí jen u bečky piva. Ale to jsou lidé, kteří neznají situaci. Naše družstvo je školené, je schopno kdykoli zasahovat i když nejsme vybaveni jako profesionálové. V obci si ale lidé hasičů považují, jak se blíží bouřka, tak se nás ptají, jestli máme stříkačku v pořádku,“ doplňuje Jaroslav Paták.