Hasiči z Velkého Týnce pomáhali i při povodni v Olomouci

„Já jsem taky už od dítěte mezi hasiči, děda jím byl a otec taky. Na vesnici se to tak traduje,“ souhlasí velitel hasičského sboru Roman Mácha. Dobrovolní hasiči ve Velkém Týnci oslavili koncem května 125. výročí od založení, v jednotce jich je patnáct, ve sboru pak celkem devětapadesát.

„Jsme zařazeni jako jednotka požární ochrany třetí kategorie, jezdíme v poplachovém řádu, až za profesionály a hasiči zařazenými jako požární ochrana druhé kategorie, výjezd máme do deseti minut,“ vysvětluje velitel Mácha.

Ročně velkotýnecká jednotka asistuje asi u třiceti technických zásahů, těch ostřejších, kdy jde o záchranu majetků je pak asi okolo deseti. „Co se týče těch velkých výjezdů, nemusíme chodit ani moc do minulosti. Před čtyřmi roky trápila Velký Týnec povodeň. To jsme měli hodně výjezdů, čerpali jsme vodu i evakuovali,“ vzpomíná velitel.

Práce dobrovolných hasičů je náročná a bez podpory rodiny by to určitě nešlo.

„Nemáme tuhle práci jako plný úvazek. Hasiči jsou v práci, dělají na směny, a když se svolává, ten, kdo je doma, jde do akce. Dneska je doba taková, že tohle člověk musí dělat ve svém volném čase,“ vysvětluje starosta Bartl.

Hasičské sbory se věnují také požárnímu sportu a nechybějí tu ani ženy.

„Nemáme je, aby zasahovaly, jsou tu proto, aby nám sbor měl kdo udržovat. Kdybychom tady neměli manželky a přítelkyně, tak bychom těžko mohli nějakým způsobem volný čas naplňovat. Právě ti, co mají hasičinu v srdci a nenajdou si takovou přítelkyni nebo manželku, tak většinou ve sboru končí.

V zájmu zachování rodiny, protože být dobrovolný hasič je opravdu náročné. Nemít za to ani korunu, v zaměstnání problémy, doma problémy, to se těžko dá skloubit,“ dodává velitel Roman Mácha.