Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V rozhovoru s novináři pak nemluvil jen o blížícím se Euru, ale také o podzimní výzvě Spojme síly pro Sigmu nebo o kritice poměrů v českém fotbale jeho bývalého spoluhráče Milana Baroše.

Už je to patnáct let, co jste 
s českou jednadvacítkou postoupil do finále mistrovství Evropy na Slovensku. Jak na turnaj vzpomínáte?
Mám jen pozitivní vzpomínky. Mrzelo nás, že jsme to nedotáhli do vítězného konce. Na druhou stranu i druhé místo je krásné. Prohráli jsme s Itálií, za kterou už hrála velká jména. Ať už to byl Gattuso, nebo Pirlo a spousta dalších. Pro mě to byl první větší úspěch, vzpomínám jen v dobrém.

Mluvíte o soupeři, ale i z českého týmu udělala řada hráčů velkou kariéru. Namátkou Marek Jankulovski, Milan Baroš a další.
Samozřejmě. I náš mančaft byl tehdy vynikající. Spoustu z nás nakonec hrálo v cizině 
a má za sebou výbornou kariéru.

Jak důležitý turnaj je podle vás malé Euro po mladé fotbalisty?
Stoprocentně je hodně důležité. Pro každého hráče je to jeden z nejdůležitějších kroků v kariéře. Je to hodně sledovaný turnaj. Bude tam spousta skautů a lidí z různých zemí a různých týmů.

Věříte letos českému týmu?
Uvidíme, mančaft mají hodně dobrý. I zkušený. Hodně bude záležet na tom, jestli se podaří uvolnit hráče, kteří už patří do áčka. Věřím, že kluci to zvládnou. Skupina je hratelná. Když se podaří postup, tak už je to otevřené.

Dnešní Euro? Obrovský skok

Od doby, kdy jste hrál na mistrovství Evropy vy, se hodně změnilo, že? Hlavně propagační věci okolo.
Samozřejmě. Je to obrovský skok. Když jsme hráli my na Slovensku, tak taková propagace nebyla. Všechno šlo ohromně nahoru a je to jenom dobře. Stadiony budou vyprodané, což by klukům určitě pomohlo.

Češi hrají doma. To může být výhoda, ale i nevýhoda. Nedolehne na hráče tlak očekávání?
Já myslím, že ne. Hráči jsou otrkaní. V lize nebo 
i v zahraničí už nějaký rok odehráli. Tohle je faktor, který by je neměl negativně ovlivnit. Nebo neměl by. Spíš jim to bude pomáhat.

Kdyby zájem byl, tak by něco proběhlo

Na podzim jste se angažoval ve výzvě Spojme síly pro Sigmu. Teď se zdá, že tato iniciativa vyšuměla.
Šli jsme do toho s tím, že to zkusíme, ale dneska už je bezpředmětné se o tom bavit. Nějaké myšlenky a nápady tam byly. Lidé se k tomu ale postavili jinak. Tak to prostě je. Člověk s tím nic nenadělá. My jsme rádi, že Olomouc šlape 
a že, doufejme, postoupí do ligy. Pak se uvidí. První liga je něco jiného a kádr se asi bude muset malinko obměnit. Ale věřím, že na tohle všechno jsou připravení.

Vaše jméno padalo v souvislosti se skautingem. Šéf Sigmy Josef Lébr se nechal do médií slyšet, že by zrovna o tuto část výzvy měl zájem. Proběhla nějaká jednání?
Jedna věc je, co se říká do médií a druhá věc je realita. Mně nikdo nevolal, takže to trochu vyšumělo.

Je to pro vás zklamání?
Abych se přiznal, tak malinké zklamání to může být. Ale je to věc majitelů. Kdyby zájem majitelů byl, tak by něco proběhlo.

Chyb od rozhodčích je dost

Váš spoluhráč z reprezentace 
i Galatasaray Istanbul Milan Baroš nedávno vyzval fotbalové hnutí k revoltě proti lidem typu Romana Berbra a Dagmar Damkové. Jaký na to máte názor?
V tomhle stojím za Barym. Byl jsem podobný typ jako Bary, že jsem hodně protestoval. Když jsem byl ve Španělsku, tak jsem měl dvanáct žlutých karet jenom za protesty. Kdybych byl však na jeho místě, tak asi reaguju stejně. Těch chyb od rozhodčích je docela dost. Jasně, jsou to všichni jenom lidi a každý má právo chybu udělat. Je to ale jejich povolání a ty chyby jsou někdy opravdu hodně velké.

Druhá věc ale je, jestli to není celé systémové. Kdo jiný než osobnosti jako Milan Baroš nebo Tomáš Ujfaluši by měl říct: Tohle je špatně, že je tady Berbr 
s Damkovou. Je to špatně?
Je to těžké. Je to všechno hodně propletené. Vyhodit jednoho člověka nezmění podle mě nic. Muselo by se to vyhubit od kořenů.

To by asi měly chtít hlavně kluby, ne?
To je otázka… Já v žádném klubu nepůsobím, těžko hodnotit. Někomu to asi vyhovuje a někomu nevyhovuje.

Nebudu se vracet do zemědělství

Mluví se o tom, že Petr Čech by byl do budoucna ideální předseda svazu. Nechystáte se třeba 
v jiné funkcionářské pozici pomoct očistit český fotbal?
Jako předseda svazu určitě ne. Ale nějaká teoretická možnost v jiné funkci tady může být. Musel by být ale taky zájem z druhé strany. Já určitě nepůjdu za panem Peltou, že jsem přestal hrát fotbal, a tak jsem tady.

Ale jste připravený se tím zabývat, kdyby ta nabídka přišla?
Jsem otevřený všemu. Snad jen trénování není úplně pro mě, protože to stojí hodně času a ten chci teď věnovat spíš dceři. Ale nikdy neříkej nikdy. Fotbal je pořád můj život. Chtěl bych u něj zůstat a dělat to, čemu rozumím. Nebudu se vracet do zemědělství, protože opravdu nevím, jak by to dopadlo (směje se).

Hokej mi dělá dobře

Co vy a aktivní fotbal. Chodíte si ještě zahrát?
Ano, ale je to čím dál tím těžší. Když mám čas, jednou za čtrnáct dní nebo za tři týdny, tak si jdu zahrát. Ale pak se z toho dostávám dost dlouho.

Koleno, kvůli kterému jste ukončil profikariéru, zlobí?
Já spíš můžu hrát hokej, protože tam se člověk po tom ledě vozí. Tam, kde hraju, tak nejsou prakticky žádné kontakty, takže ten hokej mi dělá dobře. Zahraju si taky badminton, zahraju si golf. Fotbal je pro mě teď asi nejhorší. Tam se člověk musí rozběhnout, zabrzdit, změnit směr 
a to mi nedělá dobře.

TOMÁŠ UJFALUŠI

Tomáš Ujfalušinarozen: 24. března 1978
výška: 
185 cm
post: obránce

s fotbalem začínal v Rýmařově, od patnácti let působil v olomoucké Sigmě

v roce 2000 přestoupil do německého Hamburku, v zahraničí hrál ještě za italskou Fiorentinu, španělské Atlétiko Madrid a turecký Galatasaray Istanbul, všude zastával funkci kapitána

s Galatasaray vyhrál tureckou ligu, s Atlétikem Evropskou ligu a Evropský superpohár, s Hamburkem německý Ligový pohár

za národní tým odehrál 78 utkání a vstřelil dvě branky, 
s reprezentací skončil po neslavné aféře v hotelu Praha 
v roce 2009

s jednadvacítkou byl druhý na mistrovství Evropy 2000 a zúčastnil se olympiády v Sydney, 
s reprezentačním áčkem hrál na ME 2004 (bronz), MS 2006 a ME 2008 (obojí základní skupina)