VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srdce mám pořád hráčské, ale trenérství mě uchvátilo, přiznává Koutek

Olomouc – /ROZHOVOR/ Rok 2016? Jako na houpačce. Obránci Ladislavu Koutkovi zranění kolene zřejmě vystavilo definitivní stopku v profesionálním fotbale, přesto jej neuvidíte truchlit. Naopak. Šestadvacetiletý sympaťák totiž chytil za pačesy jinou šanci, tu trenérskou. Jiřímu Balcárkovi pomáhá v Uničově a nově je také asistentem Augustina Chromého, kouče Sigmy B. „Asi to tak všechno nakonec mělo být, jsem teď totiž ohromně spokojený," usmívá se.

11.8.2016
SDÍLEJ:

Ladislav KoutekFoto: DENÍK/Stanislav Heloňa

Uplynul půlrok od vašeho zranění. Jak jste na tom?

Vím, že co se týká profesionálního fotbalu, v zimě to byla asi moje poslední šance. Sice jsem byl s Jihlavou domluvený, že v létě už tam půjdu bez zkoušky, budu mít připravené podmínky a budu plnohodnotný člen kádru, ale to vážné zranění po návratu ze zimní zkoušky to zhatilo. Po několika rozhovorech s panem Bokšou (sportovním manažerem Vysočiny) jsme to museli zavrhnout, s pětiměsíční pauzou bez jakéhokoliv tréninku bych tam nevydržel ani týden.

Koleno už stoprocentně drží?

Stoprocentní to není, ale dá s to. Bylo to mnohem horší… Na začátku února jsem si utrhl meniskus, měl jsem i komplikace s bočními vazy. Už jsem se do tréninkového procesu nedostal. V červenci jsem začal trénovat sám, pak jsem se zapojil s týmem, odehrál nějaké poločasy a už jsem takřka plnohodnotný článek týmu. Musím však ještě hodně dbát na regeneraci a stabilizační cvičení na koleno.

Jak těžké na psychiku bylo smířit se s tím, že profesionální fotbal je passé?

Zajímavé na tom je, že mě to nijak neovlivnilo. Můj život a kariéra na tom nebyly postavené. To je pro mě jeden z nejdůležitějších momentů. Celkově jsem totiž Jihlavu bral jako něco, co přišlo jako blesk z čistého nebe. Tím, že toho mám dost v práci, dokončuju školu, kde mi chybí už jen formalita, navíc jsem začal v Sigmě, jsem opravdu maximálně vytížen. Ale asi to tak mělo být, jsem spokojený. Srdce mám sice pořád hráčské, ale trenérství mě teď naprosto uchvátilo.

Jak jste se v Olomouci ocitl?

S panem Chromým se známe od doby, kdy jsem hrál za béčko. Potom jsme se po celou dobu, co působím v Uničově, potkávali v rámci třetí ligy. Kontaktoval mě, jestli bych mu nedělal asistenta. Já jsem to asi dvakrát odmítl, ale napotřetí už jsem neodolal a snažil jsem si vše zařídit tak, abych v Sigmě mohl být. A jsem rád, že jsem to udělal, protože spolupráce s kluky mě nesmírně těší. Celému realizačnímu týmu Sigmy musím moc poděkovat za příležitost.

Jste zaměstnanec, student, fotbalista a teď i dvojnásobný trenér. Jak se to dá stíhat?

Moje časové vytížení je náročné, ale pan Chromý stál o to, abych s ním v Sigmě u béčka spolupracoval, jak to jen půjde. Nemůžu být sice na každý trénink, ale vychází mi to tak, že třikrát až čtyřikrát týdně to stíhám. Je to pro mě obrovská výzva, beru to jako navázání na mé studium na Fakultě tělesné kultury. Musím říct, že si to v současné chvíli strašně užívám. Každý moment na hřišti či komunikace s kluky mě nabíjí, jsem z toho nadšený.

A co Uničov?

Vytiskl jsem si zápasy Uničova a Sigmy a zjistil jsem, že k termínové kolizi dojde jen ve dvou kolech. To není zas tak hrozné na to, jak jsem si myslel, že to nebude vycházet. Mám nějaké podmínky sjednané v Olomouci, nějaké v Uničově a zatím to vypadá, že to jde skloubit.

Není obvyklé, aby člověk posílil konkurenci, byť v jiné roli, když oba mančafty hrají MSFL. Jak se na to vedení Uničova tvářilo?

S trenérem Balcárkem a vedením Uničova jsem vedl dlouhý rozhovor na formu mého dalšího působení. Ale dopadlo to pozitivně, chtěli, abych se rozvíjel i po stránce trenérské. Pan Balcárek mě prosil, ať mu pomáhám i s trénováním v Uničově, mám tam na starosti úvody tréninku, rozcvičení, jsem tam vyloženě jako hrající trenér. I jim musím poděkovat, že mi vyšli vstříc.

S Jiřím Balcárkem máte očividně výborný vztah.

Pan Balcárek je pro mě úžasný člověk. Moc se mi líbí jeho přístup. Když se vám výrazně nepovede nějaký zápas herně i výsledkově, čekáte typickou reakci trenéra, že je všechno špatně. Řev, tvrdý trénink a podobně. On však jako jediný trenér spíš zdůraznil to, že je důležitější zdraví nás, naší rodiny a výsledek ve třetí lize není to, na čem stojí svět. Myslím, že to bylo po loňském druhém kole, kdy jsme prohráli doma s Hulínem. Od té doby jsme si to celkově jako mančaft s kluky řekli, uvědomili a to byl impuls, že jsme sezonu dohráli skvěle.

Loňský ročník byl opravdu parádní. Jaký bude Uničov letos?

Mám z prvních týdnů pocit, že na loňskou sezonu navážeme. Podařilo se nám kádr posílit, daří se i Aleši Krčovi, takže spolu s Komendou máme velice dobrou ofenzivní sílu. Do středu nám přišel Roman Vasiljev a výborně v záloze funguje mladý Dušan Dostál, který loni nahlížel do třetí ligy. Myslím, že se mužstvo stabilizovalo a bude ještě lepší. To je taková má skromná prognóza (úsměv).

Komu budete více přát ve vzájemném zápase?

Budu hájit barvy Uničova, ale záleží mi samozřejmě na výsledcích obou týmů, takže by tomu podle mě slušela remíza (úsměv).

Autor: Michal Kvasnica

11.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Na krajském úřadě přibudou úředníci, vzniknou dva nové odbory

Plumlovská přehrada 10. srpna 2017
11

Bylo vedro, masivní dělení sinic se dalo čekat

Na padělané recepty si vyzvedla léky, pátrá po ní policie

Po neznámé ženě, která si na základě padělaných receptů vyzvedla léky ve dvou lékárnách v Přerově, pátrá v těchto dnech policie. První případ se stal 20. června v 16.30 hodin v lékárně v Komenského ulici.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Slavonín hlásí zvučnou posilu. Povede jej trenér Leoš Kalvoda

Fotbalový trenér Leoš Kalvoda usedne na lavičku FK Slavonín, který hraje olomouckou 1.A třídu (skupinu A) a po dvou kolech má v tabulce tři body.

Byl jsem si jistý, že by z toho mohl být hezký film, říká Jan Svěrák

/ROZHOVOR/ Nový snímek Zdeňka a Jana Svěrákových, Po strništi bos, je příběhem z dětství Zdeňka Svěráka. Časově předchází film Obecná škola, odehrává se za druhé světové války a do Olomouce jej v předpremiéře před týdnem přivezl Jan Svěrák a herečka Tereza Voříšková, která ztvárnila roli maminky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení