Repre se v Olomouci nenudí: nejdřív Kajínek, pak palba z pistolí
Olomouc – Nasadit sluchátka, zatajit dech, zpevnit ruku a vyslat projektil vstříc středu terče. Z fotbalových reprezentantů se možná stanou obávaní ostřelovači i mimo hřiště.
ČTK
Diskutovat (2) 5.9.2010 18:35
V sobotu se společně vydali do kina na film Kajínek a dnes se sami převtělili do rolí hrdinů akčních snímků.
Všichni vyrazili v Olomouci na místní střelnici, kde si krátili čas a tužili partu před úterním úvodním zápasem evropské kvalifikace proti Litvě, který hostí právě toto hanácké město.
Fotbalisté pálili ze tří různých zbraní a střelnici opouštěli plní adrenalinu z nové zkušenosti.
„Skvělý zážitek, jsme nadšení. Kajínek nás asi navnadil,“ líčil obránce Roman Hubník.
Fotbalisté se rozdělili na dvě party, každé z nich se věnovala pětice místních instruktorů. Hráči si pak nasadili přes hlavu sluchátka a ponořili se do palby.
Škorpion, magnum a devítka
Hodně z nich si asi jako většina lidí v mládí pohrávala se vzduchovkou, ale dnes se jim dostaly do rukou zbraně úplně jiného kalibru. Škorpion, magnum a klasická „devítka“ – s nimi fotbalisté pálili do terčů.
„Pro spoustu kluků to byla absolutní novinka. Tohle je jiná liga než vzduchovka. Člověk z toho má fakt respekt. Docela se mi klepala ruka, když jsem zbraně bral do ruky,“ popisoval s úsměvem Hubník.
Nejvíc se prý natrápil, když střílel se zbraní magnum.
„Je docela těžká a má hlavně výrazný zpětný chod. Docela to s rukou trhne. Docela mě to bavilo se škorpionem,“ uvedl obránce berlínské Herthy.
Atmosféra na střelnici ho rychle pohltila.
„Paní instruktorka mě dokonce povzbudila s tím, že bych si klidně mohl udělat zbrojní pas. Tak uvidíme,“ vykládal zaníceně Hubník.
„Čistý střed jsem sice netrefil nikdy, ale tak 95 procent střel jsem v terči měl,“ pochvaloval si.
Hráči si prý užili i hodně zábavy, když navzájem sledovali své pokusy. Nejúspěšnější „snajpr“ a naopak nejhorší „palič“ ale ještě nejsou známí, výsledky prý pracovníci střelnice budou vyhodnocovat až večer.
„Myslím, že to některým docela šlo. V naší skupině byl výborný třeba Mario Holek,“ pochválil Hubník záložníka ukrajinského Dněpropetrovsku.
Žádný z hráčů podle Hubníka naopak vyloženě nepropadl.
„Žádné úlety, jako že by někdo střílel do jiného terče, tam nebyly,“ žertoval Hubník a připomněl kuriózní příběh amerického střelce Matthewa Emmonse, který před šesti lety na olympiádě v Aténách při svém posledním pokusu v libovolné malorážce omylem zacílil na soupeřův terč a přišel o zlato.





















