VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plzeňský sigmák Sladký: Kabina Viktorky není plná "gaunerů"

/ROZHOVOR/ Nejvyšší fotbalovou soutěž v Česku okusil už coby devatenáctileté ucho, když si v nadupané Plzni připsal dva párminutové starty. Díky nim už Martinu Sladkému nikdo nevezme mistrovský titul ze sezony 2010/11.

11.8.2017
SDÍLEJ:

Martin SladkýFoto: Deník / Heloňa Stanislav

Na další zápasy mezi elitou však poté musel čekat dlouhých šest let. O to víc si nyní rodák z Domažlic váží životní šance v dresu Sigmy, která zatím udivuje HET ligu. Na úvod ročníku posbírala Olomouc plných šest bodů, stejně jich má pouze Viktoria pod vedením staronového kouče Pavla Vrby.

V sobotu (16:00) si to oba oba celky rozdají v západočeské Doosan Aréně o první příčku. A plzeňský odchovanec Sladký bude mít o zábavu postaráno.

„Mohl by to být super zápas, doufám, že se šťastným koncem pro nás. Pro rodinu sháním snad třicet lístků,“ vypráví dobře naladěný pravý bek Hanáků v rozhovoru pro Deník.

Úsměv z tváře pětadvacetiletému sympaťákovi zmizí jen ve chvíli, kdy se řeč stočí na dýchací problémy či pomalejší rozjezd kariéry, kdy už pomalu nevěřil, že se z druhé ligy ještě odrazí výš.

Vaši spoluhráči z úspěšného Eura devatenáctek z roku 2011 jako Kadeřábek nebo Kalas už váleli v zahraničí, zatímco vy jste „tvrdnul“ v Táborsku. Jak jste to kousal?
Vracet se k tomu, jestli jsem měl smůlu nebo neměl… Když jsem se po mistrovství vrátil, tak kluci začínali hrávat v lize, ale v Plzni se hrála Liga mistrů a přicházeli tam hotoví hráči. Šance mladým se moc nedávala. Já jsem to zkusil přes druhou ligu, kde jsem hrál, ale po půlroce jsem se zraněný vrátil. Pak jsem šel znovu do druhé ligy, pak jsem dostal příušnice, nevyšel mi přestup do ligové Jihlavy… Vždycky mě něco zabrzdilo a nakonec jsem byl ještě další roky v Táborsku.

Psychika na bodu nula?
Už jsem pomalu začal přemýšlet o tom, že v tomto věku se dostat do první ligy bude těžké. Naštěstí to vyšlo v Olomouci. Holt byl můj kariérní postup pomalejší a nemá cenu brečet, že to třeba mohlo být jinak. Možná jsem mohl pro něco udělat víc, možná ne. Prostě teď tu ligu hraju v Sigmě a jsem moc spokojený.

Navíc pětadvacet let není přece ještě žádný věk, ne?
Jasně, ale zase pořád z dorostu vycházejí ti osmnáctiletí kluci a klub radši vezme perspektivního než pětadvacetiletého, že jo. Pak už jsem to bral tak, že jediná moje šance dostat se do první ligy bude prostě s nějakým týmem do ní postoupit. V Táborsku to nevypadalo, ale pak to dopadlo přesně tak, jak jsem si představoval. Ale zase musím říct, že než jsem šel do Sigmy, mohl jsem přestoupit do Příbrami. Byli jsme už skoro domluvení, chtěl mě trenér Pulpit. Byly to s ním zajímavé rozhovory… (úsměv) Ale ztroskotalo to na přestupní částce. Pak se ozval trenér Jílek a jednání s Olomoucí bylo daleko pohotovější, navíc mě potěšila ta vize klubu. Už po podzimu jsem si říkal, že jsem udělal dobře, když jsem šel do Sigmy, byť mě čekalo ještě jaro ve druhé lize. Protože kdybych šel do Příbrami s těmi jejich problémy…

Dá se vůbec srovnat HET liga s Fortuna národní ligou?
Fotbalově se to nedá porovnávat, o tom se ani nemá cenu bavit. A co se týče zájmu okolo, je vidět, že lidi to berou vážněji. Někdo prostě na druhou ligu nepůjde a chodí až teď. Doufám, že ještě nějaké lidi na stadion dotáhneme, pozvánky jsme jim dali hezké.

Vypadáte teď hodně spokojeně…
Moc si to užívám. Po těch zdravotních potížích, co jsem měl na konci jara, jsem dělal všechno pro to, abych nastoupil do přípravy v plné síle a vrátil se do sestavy. Zatím se to povedlo a snad to bude pokračovat. Daří se nám i výsledkově, takže super!

Dýchací trable už jsou pryč?
Nebudu říkat, že jsou pryč, protože nikdo z doktorů na nic zatím nepřišel… Ale je to lepší a silou vůle to zvládám daleko líp než na jaře, i když někdy je to bohužel na úkor nějakého útočného výpadu. Radši si totiž splním defenzivní povinnosti. V Boleslavi jsem se dopředu moc nedostal, tam jsem na to sílu neměl, ale dozadu jsem to zvládal. A zase s Libercem už to bylo lepší, snažil jsem se být aktivnější. Je to prostě nahoru dolů, ale dokázal jsem se s tím nějak srovnat.

Angažmá v Olomouci tedy zatím plní očekávání?
Určitě. Šel jsem sem s tím, že chci hrávat a postoupit do ligy. Obojí se splnilo, postup jsme dokonce slavili s předstihem, takže zatím mám opravdu jen samá pozitiva.

Mistrovský titul už máte, takže teď už jde jen o to nasbírat co nejvíc ligových startů, ne?
Přesně! Furt jsem si dělal srandu, že jsem měl v Plzni skoro víc startů než minut, ale hned mám titul. Kluci si ze mě sice utahují, že si ho nemůžu počítat, ale prostě ty dva zápasy byly v mistrovské sezoně a medaile doma je! (smích) Samozřejmě ale doufám, že těch startů a minut teď nasbírám daleko víc. Teď mám dvakrát devadesát minut, takže je to přesně tak, jak jsem si představoval.

Zmínil jste Plzeň, jejímž jste odchovancem. Bude pro vás utkání ve Štruncových sadech speciální?
Jo, samozřejmě. Pro mě to po pěti letech, kdy jsem odtamtud odešel, bude první zápas v Plzni. Sice jsem už proti ní hrál v Táboře, ale „doma“ to bude poprvé. I když nepocházím z Plzně, tak se na mě přijede podívat hodně lidí, sháním snad třicet lístků (úsměv). A vlastně to pro mě asi bude i první zápas na Štruncáku vůbec, protože jsem tam vždycky seděl jen na lavičce. Ty dva ligové starty mám jen venku, paradoxně ten druhý byl v Olomouci.

Střetne se první s druhým, dá se očekávat dobrý fotbal?
Doufám, že si to s Viktorkou rozdáme na férovku, nebudeme nikam zalézat. Máme teď šest bodů, což je super, takže se nemáme čeho bát. I Plzeň je k poražení, navíc my teď hrajeme dobře. Myslím si, že by to mohl být super zápas, protože oba celky hrají po zemi a rychle dopředu. Buď to vyjde, nebo ne, ale chci si to užít se šťastným koncem.

Dalo se už tehdy nějak vycítit, že se ve Viktorii pod vedením Pavla Vrby tvoří nejslavnější éra klubu?
Já jsem do áčka přišel až rok nebo dva po Vrbově příchodu, takže už se to hodně začínalo zvedat. Přišel Limba (David Limberský), Petržela, Dan Kolář, Horvi (Pavel Horváth) a další kluci a sedlo si to.

Pro osmnáctiletého kluka pohádka.
Já do toho koloběhu naskočil a hned se udělal titul. A pak už šlo jedno s druhým – další titul, Liga mistrů, Evropská liga… Během dvou tří let se z Plzně stal jeden z nejlepších klubů v Česku a furt se to drží, což je super. V žácích i dorostu jsem tam zažil plno krásných let, takže jí budu vždycky fandit. Věřím, že v těch úspěších budou pokračovat dál, ale v sobotu snad prohrají!

Je plzeňská kabina opravdu tak specifická, plná „gaunerů“, jak se o ní hovoří?
Myslím si, že to je skoro všude stejné, jen mi přijde, že Plzeň má trošku smůlu na to, že se hned všechno provalí (úsměv). Ne, dělám si srandu, všechno bylo v rámci mezí, nebylo tam nic hrozného. Akorát prostě Limba naboural opilej, pak tam byla kauza Vaněk a všechno se týká Plzně, takže má takovou nálepku… Na druhou stranu – Limba je sice v novinách brán jako gauner, ale když udělal nějaký průser nebo se kolem něho něco dělo, tak pak vždycky zahrál úplně fantasticky. Dokud odvádí na hřišti sto procent, on konkrétně podle mě někdy i víc, tak nevidím důvod, proč by ho mělo okolí nějak hanit.

Z kádru, jehož jste byl součástí, jsou na západě Čech kromě trenéra Vrby tito borci: právě Limberský, Kolář, Petržela, Bakoš a Krmenčík. Znáte je velmi dobře, tak řekněte, v čem je jejich největší síla?
Určitě v té sehranosti. Furt se sice píše, že ti kluci jsou staří, ale mně přijde, že takovej Limba hraje pořád stejně a nestárne. Nebo Milan Petržela, ten hrál už na jaře výborně a teď zase chytil podobnou fazonu. Mají to tam teď doplněné dobrými kluky a sedlo jim to. Dobře znám i Páťu Hrošovského, s ním jsem byl na bytě. Když přišel v dorostu ze Slovenska, pomáhal jsem mu i s učením na rozdílovky, ale to bohužel nevyšlo (smích).

Prožene Viktorka pražská „S“?
Mají to teď fakt výborně poskládané a na Spartu a Slavii, které mohutně posilovaly, by mohli kluci nenápadně tlačit zezadu. Než aby dělali nějaké cizince, tak si to radši poskládali ze svého, navíc z těch, které tam dobře znají. Trenér Vrba vždycky říkal, že když přijde cizinec, musí to být hráč do základní sestavy, jinak nemá cenu ho kupovat. A už je vidět, že šlapou tak, jak šlapali předtím. Se Steauou taky podle mě hráli sedmdesát minut výborně, i když pak dostali ty čtyři góly a všude se psalo, jak to podělali. To bylo až moc kruté.

Takže největšími přednostmi jsou sehranost a kolektiv, podobně jako v Sigmě.
A ještě síla dopředu. Hrají to přes kraje nebo do kolma a ta kvalita je fakt výborná. Navíc se teď vepředu chytil Michal Krmenčík, který je nepříjemný a góly dává. Hlavně doma je Plzeň ohromně silná, což prokázala i s Duklou, kdy jí dala čtyři góly a pak už se podvědomě šetřila na Evropskou ligu.

Před pěti lety Olomouc šokovala ligu, když na hřišti Viktorie vyhrála 4:0. Pamatujete si to?
To si teda nepamatuju (úsměv). Ale může se to stát, proč by ne? I v Boleslavi jsem věřil, že můžeme něco uhrát. Viděl jsem je v Evropské lize a v nějaké extra pohodě mi nepřipadali, takže jsem chtěl bodovat. Pak se všude psalo, jaké je to překvapení… Překvapení to bylo možná jen tím, že to byl pro nás první zápas po postupu, jinak jsme se jim kvalitou vyrovnali. A Liberec jsme předčili úplně. Když budeme pokračovat pořád stejně, se záchranou bychom neměli mít problémy.

Mimochodem, už je z vás definitivně pravý bek?
Asi jo. Z Táborska jsem sice přišel jako střední záložník, protože tam tehdy odešel Ondra Šiml a trenér Frňka mě tam zkusil, ale na beku jsem se předtím vždycky cítil líp. Nicméně bych byl hloupý, kdybych panu Jílkovi, který mě chtěl do středu zálohy, řekl, že tam nepůjdu (úsměv). Všude, kam mě postaví, se snažím odevzdat maximum. A podle mě teď hraju na beku daleko jinak než v Táborsku. Nechci říkat, že líp, ale myslím, že jsem se za ten rok pod trenérem Jílkem dostal na vyšší taktickou úroveň.

Sigma se netají tím, že by na váš post ještě přivedla nějakou posilu. Neznervózňuje vás to?
Konkurence musí být všude, po postupu do ligy jsem čekal, že někdo přijde. Ale jsem rád, že tam nikdo není! (smích) Dělám si srandu, doufám, že nějaké postavení mám a že když budu zdravý, tak budu hrát. Záleží na mně. Když budu podávat špatné výkony a budu kazit, je jasné, že půjdu na lavičku. Když ne, trenér nemá důvod hledat někoho jiného. Teď nás je na becích sice málo, ale musíme doufat, že budeme zdraví a že to bude klapat.

Autor: Michal Kvasnica

11.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Roman Skuhravý
60

Skuhravý z Opavy chválí Sigmu. Navzdory tomu, že asi padl příchod Texla

Celostátní setkání mládeže na Svatém Kopečku.
3 5

Křesťanská mládež se prošla na Svatý Kopeček. Podívejte se

Králíkáři se nákazy nebojí, je daleko

Výstava mladých králíků a drůbeže spojená s expozicí holubů, kterou o tomto víkendu pořádá Český svaz chovatelů v Kožušanech, patří mezi nejnavštěvovanější přehlídky domácích zvířat v regionu.

Olomouc hostí Českou pokerovou tour, jako první na Moravě

Poker je karetním fenoménem současnosti, kterému se jen v ČR věnují desetitisíce hráčů. Nejprestižnější tuzemský turnaj Česká pokerová tour se vůbec poprvé hraje na Moravě, od čtvrtka do pondělí jej hostí kasino v Olomouci-Hodolanech. Hráči si v Olomouci rozdělí výhry ve výši čtyř milionů korun.

V Drahanovicích havaroval motorkář s osobním autem

Nehoda motorkáře a osobního auta se stala v pátek odpoledne, okolo půl třetí v Drahanovicích na Olomoucku.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení