Kliknutím zvětšíte
„Strávil jsem tady hezkých osm let, chtěl jsem se loučit jinak," říkal tehdy zklamaně.
Fotbalový poeta chtěl poté ve svých třiatřiceti letech zkusit možná poslední zahraniční angažmá.
To německé v Mannheimu, hrajícím čtvrtou ligu, nevyšlo.
Následně však přišla nabídka, která Ordošovu tvář rozzářila a po pár týdnech ji i pořádně opálila.
V dresu kyperského nováčka Karmiotissa Polemidion si užívá fotbal bez tlaku a pochvaluje si tamní život.
„Ve dvanáct vstanu, nic neřeším, jdu se naobědvat, na pláž a večer jdu na trénink," řekl ve vysmátém rozhovoru pro Deník, když se v reprezentační pauze o víkendu objevil v Olomouci.
V létě jste byl zklamán, že nevyšlo angažmá v Mannheimu. Už to přebolelo?
No jasně. Mně se to tehdy líbilo, protože to bylo prostě Německo. Bohužel to nedopadlo v tom, že jsme se nepohodli s trenérem v jejich představách o tom, jestli má hráč hrát přátelák, když nemá smlouvu. Zabalil jsem to, nakonec přišlo tohle a nelituju.
Těšil jste se na roční dovolenou. Potvrdilo se?
Rozhodně, život tam je prostě dovolená. Jsem přímo v Limassolu, takže u moře. Byl jsem tam s rodinou do konce září každý den u vody, to je prostě super.
Čtyři top mančafty, zbytek katastrofa
Takže skončí trénink a vyrážíte se slunit?
Ne, jdu už před tréninkem, ty jsou totiž většinou až v devět večer. Tam to vedro v létě je strašné, nedá se nic moc jiného dělat. Ve dvanáct vstanu, nic neřeším, jdu se naobědvat, na pláž a večer jdu na trénink. Když jsem byl v Olomouci a bylo léto, nikdy mě nenapadlo, že bych šel před tréninkem někde na slunko si lehnout k vodě. Všichni trenéři automaticky nadávali. Tam jsem si na to tak zvyknul, že mi to normálně teď chybí, když je zima. Fakt super, odpočineš si, nabereš síly.
Vedro přece unavuje, ne?
No… První tři týdny už jsem měl normálně depku. V noci jsem vytáhl roletu, abych se trochu vyspal, protože bez klimy nebo trochy větru se to přes léto nedá vydržet. Ale ráno už to slunko zase pralo, že jsem si říkal, ať už konečně sakra prší. Sedmdesát dní v roce je tam třeba čtyřicet stupňů. Ale zvykl jsem si a je to super.
Zvykl jste si i na jejich mentalitu? Tedy nespolehlivost, nedochvilnost a podobně?
Na to si člověk zvykne hned, oni tě to naučí. Není šance se to nenaučit (úsměv). Zítra budeš mít auto, řekli mi. Přijeli za tři dny. Tak už to příště neřešíš, víš, že když řeknou v pondělí, bude to v pátek. Fakt si na to zvykneš lehce. Zavolám ti za pět minut? Dvě a půl hodiny minimálně! Otvíračka ve čtyři? Ani tam nechoď, to nemá cenu, protože to bude v šest a to je zavíračka, nemá to cenu (smích).
Pojďme k fotbalu. Jaká je úroveň kyperské ligy?
Je to trošku horší, když jsem nad tím tak přemýšlel. Co se týče diváckého zájmu o nás, tak když to spočítám i s lavičkou, vždycky tam takových sto lidí bude (smích). Například při zápase s vesnicí Doxou nebo Paralimni, což je dovolenkářská osada. Nemáme svůj stadion, ale když hrajeme na hřištích těch velkoklubů, je tam pětadvacet nebo třicet tisíc lidí. A to už je hukot! Jsou tam top čtyři mančafty, které by u nás určitě hráli o titul nebo o poháry.
A zbytek?
To je katastrofa.
Podívají se na Barcelonu a jdou hrát jako Messi
Vy jste devátí, máte jedenáct bodů. Panuje v klubu spokojenost?
No úplná! Kdybychom udělali ještě tři, tak by nám všem snad koupili i auta (smích). Musím říct, že je to tam trošku jinak bráno. Když se vyhraje, je to pro ně obrovská radost. Tím tuplem, když jsme nováček. Hrajeme fotbal bez tlaku, tady furt člověk musel. Tam když to skončí 0:0, je to na oslavu. Je to prostě jiné.
A jak je vedení spokojeno s vámi?
Začátek nebyl nic moc. Byl jsem tam tři dny a utrhl jsem si sval, zrovna před odjezdem na soustředění… Řešilo se, jestli mě nepošlou domů, ale nechali si mě. Přes měsíc jsem marodil, ale doktoři mě dali dohromady. Doufám, že jsou se mnou spokojení. Když to vezmu podle minut, tak jo, protože jsem po zranění odehrál naprosto vše. Hrajeme 4–4–2, takže hraju druhého hroťáka s tím, že se mám více stahovat pro míče. Dal jsem dva góly, oba byly nádherné, dávám jen takové (smích).
Viděl jsem je na internetu. Jak jsou na tom takticky vaši spoluhráči?
Bída, bída, je to špatné. Technicky na tom nejsou špatně, umí jeden na jednoho, ale nemají fotbalové myšlení. To, co by měli zahrát z jednoho dotyku, aby přečíslili soupeře, zašlápnou a hrají zpátky. Večer se podívají na Barcelonu a druhý den chce každý z nich hrát jako Messi. Vezmou balon, běží dopředu a myslí si, že jim to půjde.
Anglicky jsem mluvil jako dvouletá opice
A ono nejde, chápu. Jaká je skladba týmu?
Všechno to jsou cizinci. Se mnou přišlo dalších jedenáct hráčů. Tři Srbové, dva Francouzi a další. Je to takový mix. Z těch, co postoupili do první ligy, nehraje nikdo. Hrajeme všichni jen my noví. Ze začátku to bylo trošku složité, protože těch původních kluků tam bylo asi pětadvacet, do toho nás dvanáct nových. Je to pro ně těžké, ale musím říct, že oni jsou takový přátelský národ, že to fakt berou v pohodě.
AEK Larnaka nebo APOEL Nikósie hrávají evropské poháry. Tam kvalita je?
Pozor, to jsou velmi dobré mančafty. AEK Larnaka má v sestavě jedenáct Španělů, vede ligu a hrají výborný fotbal. My jsme s nimi hráli a nebyli jsme snad ani za půlkou. Je to pro ně top tým, všude o něm vykládají. Mají tam třeba jednoho dvacetiletého útočníka v reprezentaci, je výborný. Dělá jim ale reklamy úplně na všechno, třeba na kufry. Prostě to berou úplně jinak, mají tam jen fotbal. Ale zas tak žhavé to není.
Můžete být konkrétní?
Když dostali čtverku od Liberce, tak jsem jim říkal: Hoši, co je? Vy jste od nich dostali 0:4 a Slovan je u nás až dvanáctý. Co to tady na mě hrajete? Jen čuměli a nevěděli, co mají říct (smích).
Jak jste jim to říkal, když je to tam samý cizinec?
Anglicky. Když jsem tam přijel, bylo to z mé strany na úrovní dvouleté opice, ale teď už je to dobré. Bez problému. Ale musím se přiznat, že mám štěstí. Vždycky, když někam přijdu, je tam nějaký Čech. A tady na Kypru je fyzioterapeut Kypřan, který má maminku Slovenku, studoval osm let v Praze, takže není žádný problém. Bylo to pro mě hodně ulehčené, ale stejně musíš s těmi kluky nějak komunikovat. Je to v pohodě.
Sigma? Druhá liga šla kvalitou dolů
Co říkáte na Sigmu, která vede druhou ligu?
Jsem rád, jak se to nastartovalo. V nějakém rozhovoru před sezonou jsem říkal, že si myslím, že když se kluci chytnou, tak pojedou. A je to přesně tak, jak jsem řekl. Ten mančaft je mladý a pokud se mu bude dařit, pojede. Ale viděl jsem třeba utkání s Ústím…
Copak, nelíbilo se?
Nevím, jestli ta druhá liga vypadala takhle, když jsme ji před dvěma roky hráli my. Myslím si, že kvalitou to šlo dolů. Tím nechci samozřejmě hanit výkonnost Sigmy, ale co jsem viděl to Ústí… Chyběli jim sice nějací hráči, ale byla to hrůza.
Olomouc má nakročeno do ligy, vy máte smlouvu na rok. Co potom?
Ještě nevím, je brzo.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
