VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kondiční kouč Sigmy Mlynár: Zhubnout nemusí nikdo, spíš naopak

Olomouc – Hrubou část zimní přípravy mají fotbalisté Sigmy Olomouc už za sebou. Během dvou týdnů, které zbývají do startu jarní části Fotbalové národní ligy, už budou jen ladit optimální formu. „Myslím, že jsme připravení dobře. Mám z přípravy dobrý pocit," říká kondiční trenér, ale nyní už také plnohodnotný asistent Leoše Kalvody Pavol Mlynár.

20.2.2015 3
SDÍLEJ:

Leoš Kalvoda (vpravo) a jeho asistent Pavol MlynárFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Na Hanou přišel před dvěma a půl lety spolu s trenérem Romanem Pivarníkem.

Věděli jste, že už má vystudovanou trenérskou A licenci a v budoucnu se chystá i na profi?

Nebo že poznatky čerpal na stážích v Atlétiku Madrid či naposledy v italském Cagliari u Zdeňka Zemana?

A že když před sezonou dostal nabídku odejít za Pivarníkem k prvoligovým Bohemians, dal přednost Sigmě? O všem bude řeč v obsáhlém rozhovoru pro Deník.

Větší část zimní přípravy je za vámi. Tak jak na tom jsou borci, kteří mají pro Sigmu na jaře zase získat první ligu?
Kondičně i silově jsou dobře připravení. Potvrdily nám to i testy, na kterých byli. To nejtvrdší už mají za sebou 
a asi jsou i rádi (usmívá se). Na herním soustředění v Turecku už to bude více o taktice a fotbalových věcech.

Byla příprava hodně náročná?
Byla tvrdá, ale myslím si, že i hodně pestrá. I když to byla dřina, tak snad to kluky bavilo. Posilovali jsme na TRX, což je posilování, při kterém se zapojuje celé tělo. Pak jsme měli aerobik na trampolínách, spinning. Bylo toho hodně, takže to nebylo pořád dokola.

Pavol Mlynár

Odkud berete novinky, aby příprava nebyla jednotvárná? Kde se inspirujete?
Chodí to z Ameriky. Teď je to třeba právě posilování na TRX a různé druhy aerobiku. Je to jiný druh posilování. Tím, že je to zase trochu něco nového, tak to víc baví.

Jak se to doplňuje s trenérem Kalvodou, který o sobě tvrdí, že je spíš stará škola?
Já si to ale ani nemyslím. Některé ty inovace, jako třeba spinning a TRX, vyšly spíš z jeho hlavy. Je to zkušený trenér, který už trénuje dlouho, ale stále je ochotný aplikovat nové trendy. To se mi na něm líbí. Já bych ho za starou školu určitě neoznačil.

Je to spíš taková jeho maska?
Asi ano.

Dnes už by to možná ani nešlo 
s těmi objemy, které se trénovaly kdysi. Nebo ano?
Všechno jde. Ale je to 
o chytrosti trenéra, že si uvědomuje, že to, co platilo před dvaceti lety, už dnes neplatí 
a že jsou dnes v trénování jiné trendy. Leoš to vnímá 
a přizpůsobuje se tomu.

Kalvoda nelpí tvrdošíjně na svém

Na začátku přípravy trenér Kalvoda trochu pokáral mladší hráče, že po svátcích nepřišli úplně dobře připravení. Už se to dalo do pořádku?
Já jsem to ani nezaznamenal. Ale myslím si, že od začátku prvního tréninku všichni makali naplno a nikdo nic nevypouštěl. Myslím, že jsme dobře připravení. Mám z celé přípravy dobrý pocit. A dokázal to snad i poslední zápas, který jsme hráli v Žilině. Celé utkání bylo ve vysokém tempu nahoru dolů a všichni to zvládli. Nikoho nechytaly křeče, vydrželi jsme celých devadesát minut.

Někdy to musí být pro kondičního trenéra alchymie, nebo ne?
To máte pravdu. Trochu je to alchymie. Každý z hráčů je individualita. Každý snáší jinak zátěž a každý jinak rychle odbourává únavu. Ale 
v tom je právě velikost trenérů. Leoš Kalvoda nelpí tvrdošíjně na svém. Umí se pobavit s hráči a případně trochu zvolnit. Na druhou stranu tady v Sigmě jsme neměli problém s tím, že by byli v extrémní únavě a tahali nohy. Všichni taky dobře věděli, že je potřeba makat, protože z přípravy pak hráči vycházejí celou půlku sezony.

Zhubnout nemusí nikdo, přibrat ano

Jak moc vám usnadňují situaci moderní pomůcky?
Pochopitelně hodně. Absolvovali jsme nejenom kondiční testy, ale také testy variability, které nám pověděly, v jakém stavu je organismus, v jaké je únavě. Teď nám testy ukázaly, že hráči jsou na tom kondičně výborně. Je tam i drobná únava, ale to je v tomto období normální. Právě teď začíná ta část přípravy, kdy se sníží objem tréninků, ale zvedne se kvalita a zapracuje se i na taktické stránce.

Kdo bývá v Sigmě při kondičních testech nejlepší?
Martin Šindelář patří 
k nejlepším. Velmi dobře se teď ukázal i Petr Ševčík. Taky David Houska a Denis Cana. Analýza všech testů ale stále ještě probíhá.

Co všechno hráčům v Sigmě hlídáte? Váhu, jídelníček…
Váhu hlídáme, ale nemáme problémy s tím, že by měl někdo zhubnout. Spíš naopak. Třeba David Houska by potřeboval pár kilo svalové hmoty nabrat. Ale to chce svůj čas. Nemá cenu to urychlovat uměle. Jinak jídelníček hlídáme taky. Máme společné obědy. Zbytek samozřejmě není pod dohledem, ale hráči jsou dostateční profesionálové. Vědí, co si mohou dovolit.

Někdo preferuje hry, jiný běhání

V Sigmě jste dva a půl roku. Dokážete srovnat, jak se liší přípravy jednotlivých trenérů?
Každý z trenérů preferuje jiný styl přípravy. Někdo to má celé postavené na práci 
s míčem a všechno, i kondici, dělá na hřišti formou her. Někdo preferuje běhání, protože se mu to osvědčilo. Moc srovnávat se to nedá. Podle mě Pivarník i trenér Kalvoda měli mužstvo dobře kondičně připravené. Trenéra Psotku hodnotit nemůžu, protože jsem nebyl součástí jeho realizačního týmu.

Před vámi Olomouc specialistu na kondici neměla. Je vidět na hráčích za dva a půl roku v tomto směru posun?
Mužstvo se určitě posouvá. Ale nemyslím si, že by před mým příchodem na tom bylo špatně. Pod trenérem Uličným na jaře hrálo nejen ligu, ale i pohár. V lize se zachránilo a pohár vyhrálo. V létě, kdy jsem s trenérem Pivarníkem přišel, to bylo všechno trochu hektické, takže testy jsme dělali až po přípravě. Mužstvo ale logicky muselo být dobře připravené.

Pivarníka už jsem znal, beru to jako školu

Když letos v létě trenér Pivarník převzal Bohemians, měl jste prý nabídku odejít za ním. Proč jste si nakonec vybral pokračování 
v Sigmě?
Je pravda, že jsem měl možnost odejít. Sigma mi ale nabídla novou smlouvu a navíc posun k A týmu. Z kondičního trenéra jsem se měl stát asistentem, což byl posun dopředu. S trenérem Kalvodou bych rád pomohl k postupu do ligy. Sigma tam historií i zázemím jednoznačně patří.

S trenérem Pivarníkem jste toho prošel hodně, navíc to byla první liga, v Sigmě jste se ocitl na čas u B týmu. Vážně vás nelákalo odejít?
Je pravda, že mě nabídka nové smlouvy od Sigmy až trochu překvapila. Ale těch důvodů bylo víc. Jednak jsem tehdy zrovna dokončoval trenérskou A licenci, která se vyučuje tady 
v Olomouci, takže přechodem do Prahy bych si to vlastně zkomplikoval. To byl jeden důvod. Pak ten přesun k prvnímu mužstvu. No a s Romanem jsem spolupracoval pět roků a jeho práci už jsem znal. Beru to teď i jako školu 
a příležitost poznat zase práci někoho jiného.

Láká mě vést vlastní mužstvo

Jak jste se vlastně k práci kondičního kouče dostal?
K fotbalu jsem měl vždycky blízko. Fotbal jsem hrál, ale ne na nejvyšší úrovni. Dělal jsem kondičního trenéra mladým fotbalistům pro jednu manažerskou skupinu. Pak se navázal kontakt s Tatranem Prešov, kde zrovna působil Roman Pivarník. Od něj pak vzešla myšlenka, abych převzal celý tým.

A proč jste se potom rozhodl 
i pro studium trenérské licence?
Za ta léta ve mně uzrála myšlenka, že bych si to možná rád vyzkoušel i z pozice trenéra. Začal jsem si dělat licence. Prošel jsem si céčkem, béčkem a teď i áčkem. Postupem času jsem získal svůj náhled na fotbal. Láká mě vést vlastní mužstvo.

Takže se co nejdřív pustíte do studia profilicence?
Po A licenci je potřeba dvouroční praxe a teprve potom je možnost přihlásit se na profilicenci. Rád bych si ji do budoucna udělal, to je můj další cíl.

Itálie a Česko jsou kondičně srovnatelné

Letos v zimě jste nabíral zkušenosti na stáži v italském Cagliari u trenéra českého původu Zdeňka Zemana. Nebyla to ale vaše první stáž, že?
Už v roce 2009 jsem se přes Tomáše Ujfalušiho dostal na stáž do Atlétika Madrid. Tam mě to neskutečně motivovalo do další práce. Přičichl jsem 
k velkému fotbalu a dalo mi to hodně. Poznal jsem, co znamená, když se řekne, že je 
v nějaké zemi fotbal náboženství. Pak v roce 2012 jsem byl u Pavla Vrby v Plzni. Tam jsem strávil nějakých sedm, osm dní, a už jsem tam šel 
s jasnou představou, co bych chtěl vidět. Konkrétní věci 
v tréninku a tak.

Kam vás na takové stáži pustí? Nejsou hranice, které už si přece jenom jednotlivé kluby střeží?
Je to různé, ale dá se říct, že na všech těch stážích jsem měl přístup skoro kamkoliv. Viděl jsem tréninkové centrum od hřiště přes zázemí, ubytovnu, regeneraci. Měl jsem k dispozici vstupenky, takže jsem viděl všechny zápasy, které se v době té stáže hrály. Stejně tak i tréninkový proces.

Co jste okoukal pro české podmínky? Je rozdíl mezi kondiční připraveností hráčů v Itálii 
a v Česku?
Myslím si, že po stránce kondice je to srovnatelné. Neměl jsem pocit, že by tam naši hráči, kdyby tam přišli, nestíhali. Rozdíl v kvalitě tam je, ale spíš kvůli tomu, že mají díky finančním možnostem příležitost vybírat si 
z podstatně většího okruhu hráčů. To platí i pro Cagliari, které bylo na chvostu italské ligy.

Trénink: hodina dvacet, ale v maximálním nasazení

Většina hráčů 
z české ligy po přestupu do zahraničí žasne nad tím, jak jsou v cizině tréninky náročné. Vy jste je docela nedávno viděl zblízka. Tak je to pravda?
Zrovna o panu Zemanovi je v Itálii známé, že jeho tréninky jsou dost náročné. Viděl jsem jeho tréninky i v době, kdy byl v AS Řím a potvrdil bych to. Ale ten rozdíl byl hlavně v intenzitě. Ani v Cagliari neměl trénink nijak dlouhý. Tak hodinu dvacet, ale v maximálním nasazení. Vysoké tempo, boj o fleky. Souboje jako v zápase, hvězda nehvězda. Je to ale logické. Je to, jako když se učíte básničku. Když si ji pět dní opakujete, tak ji šestý den umíte. Když pět dní trénujete v zápasovém nasazení, tak v sobotu na hřišti budete dělat to samé.

A teď to zásadní. Proč to neděláme stejně u nás?
To si musí hlavně sami hráči uvědomit. Pokud nedají do tréninku sto procent, tak nemají šanci trenéra přesvědčit, že jsou lepší. Když to neudělají, tak trenér o tom, že by je postavil, ani nezačne uvažovat. V momentě, kdy nehraju, není správná cesta být uražený. Ale nemyslím si, že bychom zrovna v Sigmě měli s hráči v tomhle větší problémy.

Zeman? Pohodář a flegmatik

Trénoval oba římské velkokluby AS a Lazio, ohnivou Neapol 
a ještě ohnivější Turky ve Fenerbahce Istanbul.

Zdeněk Zeman.První velkou slávu udělal s provinční Foggií, naposledy ohromil postupem do Serie A s Pescarou.

Byť mu následná angažmá v AS Řím (už podruhé!) a Cagliari příliš nevyšla, úspěšnějšího českého trenéra, než je Zdeněk Zeman, zřejmě nenajdete.

„Pro mě je to velká persona. Začal od píky, od mládežnického fotbalu, a dostal se přes nižší ligy až do klubů jako AS Řím, Lazio nebo Neapol. Byl jsem moc rád, že jsem se s ním setkal," prozrazuje Pavol Mlynár, který měl 
v prosinci příležitost nahlédnout pod ruce kouči, který i v zemi odkojené defenzivním catenacciem prorazil s ultraofenzivním pojetím.

„Jeho týmy dokázaly střílet osmdesát nebo devadesát gólů za sezonu. Chtěl jsem poznat tu jeho útočnou část hry," pověděl Mlynár.

„Bylo vidět, že na to hodně dává důraz i na tréninku. Hráče v ofenzivě stále dirigoval 
a jasně jim dával najevo, jaké posuny po nich chce. Hodně jsem si z toho vzal."

A jaký je neoblomný zastánce rozestavení 4–3–3 po lidské stránce?

Jsou horší věci, fotbal je pro zábavu

Od Mlynára křivé slovo neuslyšíte.

„Je to strašně příjemný člověk do debaty, velice přátelský, pohodový. A psychicky velmi odolný," tvrdí a hned přidává historku.

„Při zápase byl vysloveně flegmatický. S Fiorentinou prohrávali doma 0:4, ale on byl v klidu. Byl pořád koncentrovaný na hru, žádné výlevy. Pořád věcně předával pokyny hráčům na hřiště," říká Mlynár.

„Po zápase pak jen prohodil, že na světě jsou přece horší věci, jako války a podobně. Fotbal je tu, abychom se jím bavili," doplnil.

Nula na testu temperamentu

A přidává ještě jeden příběh od Zemana o jeho temperamentu.

„Když prý v rámci trenérského kurzu dělali nějaký test na temperament, měla většina trenérů na škále od nuly do desítky kolem sedmi bodů. Ti temperamentnější devět nebo deset. Jen panu Zemanovi naměřili nulu," usmíval se Mlynár, kterému 
s kontakty pomáhal někdejší reprezentant Václav Koloušek, jehož Zeman trénoval v Salernitaně.

Autor: Jiří Fišara

20.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Jiří Texl
4

Texl chtěl skončit s fotbalem, teď září: Tlak necítím, prostě se bavím

Solární wi-fi lavička ve Smetanových sadech v Olomouci
1 5

Využíváte wi-fi lavičky v Olomouci? Statistiky hlásí tisíce připojení

Další větrný park nad Olomoucí dostal povolení

ANKETA / Větrný park Jívová má zelenou. I když jak se to vezme.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Fronty na Sigmě zaskočily pořadatele a zlobily fanoušky. Nestihli góly

Fronty před branami Androva stadionu v Olomouci stály ještě po začátku nedělního zápasu. Fotbalisté Sigmy porazili brněnskou Zbrojovku 3:0, někteří fanoušci však měli tu smůlu, že neviděli jediný gól.

Setkání křesťanské mládeže přilákalo do Olomouce přes 8 tisíc lidí

Olomouc minulý týden zaplnili mladí křesťané z celé republiky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení