VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Holický trenér Kouřil v záchranu stále věří

Olomouc -V jiné situaci cenný bod se silným soupeřem. V té současné však remíza, která vůbec nic neřeší. Tak by se dala krátce zhodnotit nerozhodná partie fotbalistů HFK Olomouc s Duklou Praha.

28.4.2009
SDÍLEJ:

Trenér Miroslav KouřilFoto: DENÍK/Aleš Krecl

S tímto shrnutím by jistě souhlasil i kouč holických fotbalistů Miroslav Kouřil.

„Mrzí nás, že máme jen jeden bod. Na začátku druhé půle se stala přesně ta věc, kterou jsme si nepřáli. Dostali jsme první gól, a když budu upřímný, moc jsme nevěřili, že by se nám mohlo podařit zápas zvrátit, protože Dukla má hodně zkušený a silný tým. Přesto se nám to podařilo a mohli jsme dokonce vyhrát,“ prohlásil Kouřil na tiskové konferenci po utkání.

Rozhovor

Vybojovali jste proti silnému soupeři remízu, ale spokojen asi být nemůžete.
Jsou dva úhly pohledu. Jeden je takový, že jsme chtěli tři body, protože víme, že potřebujeme vyhrávat, když honíme záchranu. Zároveň je tu i druhý pohled. Že tu hrál kvalitní soupeř, který rozhodně měl na to tady vyhrát. A nevyhrál. Takže ten bod má svou cenu. Šancí na vítězství jsme ale měli dost. Takže na jednu stranu můžeme být spokojeni, na druhou stranu jsou tu rozpaky, protože takové šance, jaké jsme měli v závěru, by se měly proměňovat.

Může i tato remíza s mužstvem, které má ve svém středu spoustu zkušených a kvalitních hráčů a bojuje o postup, vaše svěřence nakopnout do závěrečných kol druhé ligy?
Nás ohromně nakopl druhý poločas v Hradci Králové, kde jsme bez přehánění odvedli ligový výkon. Na ten jsme chtěli navázat doma s Duklou. Nechtěli jsme ani tu týdenní přestávku. S nadsázkou se dá říct, že nejraději bychom to hráli hned po tom utkání v Hradci. Dukla ukázala, že je silný tým, který je obtížné dostat pod tlak. A objektivně řečeno, pro nás jsou dva body z utkání s těmito dvěma soupeři zlaté.

V posledních patnácti minutách jste Duklu dokázali přitlačit a docela jasně ji přehrávali. Proč to nešlo v takové míře hned od začátku?
S tím bych nesouhlasil. Neřekl bych, že jsme hráli doře až posledních patnáct minut. Díky našemu obrovskému nasazení ztratil soupeř strašně moc sil. A jak se ke konci zápasu ukázalo, mnohem více než my. Tím, že skóre bylo dlouho vyrovnané a my jsme hráli tak náročný způsob hry, soupeř pak začal odpadat a my jsme mohli chodit do otevřenější obrany a vytvořit si tolik šancí. Věřím tomu, že kdyby se hrálo ještě čtvrt hodiny, tak jsme to zvládli otočit. Samozřejmě to bylo do značné míry i tím, že Dukla hrála také jedině na vítězství, protože i pro ni je v boji o postup jeden bod málo.

Bod je málo i pro vás. I proto jste neustále nabádal hráče od postranní čáry, aby se tlačili do útoku.
Samozřejmě. Chtěli jsme vyhrát a i za stavu 0:1 je potřeba nevzdat se a pokoušet štěstí. Nakonec se nám podařilo vyrovnat, a kdybychom proměnili některou z těch tří velkých šancí v závěru, tak jsme i vyhráli.

Na druhou stranu v první půli tam bylo hodně zpětných přihrávek. Zavánělo to alibismem.
To s alibismem nemá nic společného. To je způsob hry, a když se díváte v televizi na nejlepší týmy, i oni drží míč, i oni dávají přihrávky dozadu. Byl tam jeden hráč, jehož výkon v prvním poločase možná byl alibistický, ale že by tým hrál alibisticky, s tím nemohu souhlasit. Bez mezihry se hrát nedá. Nebo dá, ale potom je z toho nakopávaná. My takhle nechceme hrát. Statisticky osmdesát procent nakopnutých míčů je ztracených, protože soupeř je soustředěný a připravený. Není proto důvod dávat ten míč nahoru. Je lepší ho přidržet, natáhnout soupeře na sebe a prostrčit ten balon. To je důvod, proč rozehráváme ten míč odzadu, proč na rozdíl od drtivé většiny soupeřů míč nenakopáváme. My hrajeme fotbal. K tomu kluky vedu.

Čím to bylo, že tento styl hry nesl ovoce až v závěrečné patnáctiminutovce po vašem vyrovnání. Bylo to tím, že hráči už věděli, že prostě musejí?
Když musíte, tak samozřejmě více riskujete. I z toho důvodu jsme vysunuli obranu a ten náš výkon vypadal mnohem odvážněji. Za nerozhodného stavu jsme takhle hrát nechtěli a ani nemohli, protože takhle dobré mužstvo jako Dukla by nás okamžitě potrestalo. Nešlo to od začátku hrát buď hop, nebo trop. Pořád ještě jsou tady nějaká zadní vrátka. Myslím, že jsme hráli dostatečně odvážně celý zápas a málokdo předvedl s Duklou takový výkon jako my. Většinou si Dukla se soupeři pohrává, a to jak doma, tak venku.

Takže ten hluboký blok byl účelný? Nebylo to tím, že by vás Dukla tak zatlačila?
Nejprve jsme je honili až od jejich brankové čáry. To bylo prvních pětadvacet minut, ale tak se nedá hrát celý zápas. Potom jsme se trochu zatáhli na kruh a odtud začínal ten dobrý blok, který zhušťuje to místo boje o míč.

Jak jsou na tom hráči se sebevědomím. Přece jenom se hrou o záchranu většina z nich nemá moc zkušeností?
Máme tam hráče, kteří mají dost zkušeností, já se opírám o ty naše starší hráče. A samozřejmě kluky nabádám k cestě, která je podle mě správná, a myslím, že se nám to daří. Protože kdyby se nám to nedařilo, tak nebudeme hrát, budeme to jenom flákat dopředu a čekat, jestli náhodou fotbalový pánbůh nebude doma. A při tomto způsobu hry doma bývá, a tím pádem bychom neměli šanci. Takže i přesto, že hrajeme o záchranu, se snažíme hrát fotbal, protože si myslíme, že je to nejlepší způsob, jak dosáhnout úspěchu.

Jaká je nálada v kabině? Neprojevuje se na hráčích ta složitá situace?
Kluci se přesvědčili o tom, že na to mají. Herně určitě. Ale samozřejmě víme, že to nemusí stačit. Víme, že budou rozhodovat výsledky v každém z posledních zápasů, který přijde na řadu. Víme, že to nebude jednoduché, ale uvidíme.

A co pro vás osobně, jak vy snášíte úskalí boje o přežití?
Věděl jsem, do čeho jdu, je to hodně náročné. Ale kdybych si myslel, že nejsme schopni to zvládnout, tak sem nepůjdu. Ale můžu říct, že je to opravdu hodně těžké.

Autor: Jiří Fišara

28.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Muže, který se nemohl dostat ven z řeky Moravy, zachraňovali ve středu odpoledne olomoučtí hasiči.
12

Z řeky Moravy v Olomouci zachraňovali muže

Pavel Moulis
10

Na Sigmě se podepisovaly smlouvy. Čtyři hráči prodloužili kontrakt

Opilá řidička bourala dva dny po sobě. Pokaždé byla úplně namol

Pořádně popito měla žena, které policisté po nárazu do jiného auta zabavili řidičák. Za volant však sedla druhý den znovu a opět úplně namol. Vůz nezvládla a skončila na střeše. 

Tunelem pod Sedlem měly už deset let jezdit auta. Zbyl z něj pouhý sen

VIZUALIZACE / VIDEO / Z Olomouce do Jeseníku za něco málo přes hodinu, bez popojíždění za kamiony, v zimních měsících bez sněhu a závějí. Tak mělo už deset let vypadat cestování mezi jižní a severní částí Jeseníků.

Vychutnejte si léto s Deníkem a hlasujte o váš nejoblíbenější podnik

Hlasujte pro svou nejoblíbenější restauraci, hospodu, bar, pizzerii nebo bistro na střední Moravě.

Kabelkový veletrh bude poprvé na třech místech!

Jeden termín a tři města, kde se bude pomáhat prostřednictvím největší charitativní akce Deníku: Kabelkového veletrhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení