Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Jsem pověrčivý, pásku mi před každým zápasem upravuje náš vedoucí a vychází to,“ usmívá se vítězný kapitán Marek Kaščák. Sigma je čtyři kola před koncem čtvrtá, tedy v situaci, kdy má evropské poháry ve svých rukou. Kaščák ale optimismus krotí.

„Vždy se radujeme jen do úterka, pak je to už zase práce, práce a jenom práce. Přijde trenér a nabádá nás, ať jsme pokorní a neusneme na vavřínech,“ popisuje slovenský záložník pracovní týden olomouckých fotbalistů.

Rozhovor

Zvládli jste těžký zápas proti Teplicím. To utkání jste drželi pevně ve svých rukou, ale v závěru jste opět inkasovali. Nešlo to dohrát více v klidu?
V závěru jsme se dostali pod tlak, už nám docházeli síly. I díky tomu počasí, jaké bylo. Ale vedli jsme 2:0, chtěli jsme to vzadu uhrát na nulu. Oni vstřelili gól v devadesáté minutě, kdy bylo do konce dvě minuty. To už jsem věřil, že to nepustíme. Ale určitě to byl těžký zápas.

V čem jste byli lepší než Teplice?
Podle mě jsme chtěli víc. Viděl jsem u nás větší vůli po vítězství. Chtěli jsme vyhrát, Ordži (Michal Ordoš, pozn. red.) dal dva góly a povedlo se to. Ale rozhodující bylo to, že jsme hráli jako tým. V posledních deseti minutách nás sice zatlačili, ale předtím jsme osmdesát minut byli lepší my. Dřeli jsme a vyplatilo se to.

Vy jste znovu předvedl několik důležitých defenzivních zákroků, kdy jste skluzem obral čistě soupeře o míč. Je to vaše specialita?
To je tak nějak moje práce (smích). Já jsem rád za mančaft, že jsme vyhráli a že šlapeme tak, jak šlapeme. Doufám, že nám to vydrží.

Váš kamarád Michal Ordoš vstřelil dvě branky, co jste na to říkal?
Ordži mi to naznačil už v týdnu. Po tréninku jsme šli na kávu, a on říkal, že něco tuší. Hrál výborně, oba góly byly krásné. Klobouček dolů. Teď ho zase bude chvíli všude plno (smích). Ale zaslouženě, já mu to přeju.

Z posledních šesti zápasů jste získali šestnáct bodů. To je pěkná porce.
Je to pěkné, ale my jdeme pořád zápas od zápasu. Na nějaké série nehrajeme. Samozřejmě, když se vyhraje, tak se o to bavíme, radujeme se. Ale od úterý je to už zase práce, práce a jenom práce. Chystáme se na další zápas.

Jaká je atmosféra v kabině, když se takhle daří?
Je to takové uvolněnější. Člověk přijde na Sigmu a všichni se usmívají, tak to má být. Když se vyhrává, tak je atmosféra vždycky dobrá. Ale pak přijde trenér a nabádá nás, ať jsme pokorní, tvrdě pracujeme a neusneme někde na vavřínech.

Do konce ligy zbývají čtyři kola. V nich Příbram, Zlín, Ostrava a Bohemians, tedy týmy, které nepatří ke špičce. Může to být výhoda?
Na to se nedíváme. My víme, co tady s námi papírově horší týmy udělaly a jak to dopadlo. Připravujeme se jako na každý jiný normální zápas. Je ale fakt, že to bude zrádné. Příbram hraje o holý život, Zlín to samé. Vzadu se to teď hodně vyrovnalo a všichni bojují.

Vaše poslední výkony na hřištích soupeřů vás vyšvihly až na třetí místo ve venkovní tabulce. Teď jedete do Příbrami. Jak těžké to bude potvrdit?
Tam to bude hodně těžké. Příbram teď cítí, že se na ni ostatní mančafty dotáhly a my musíme zkusit využit té jejich nervozity. Zápas začne za stavu 0:0. Uvidíme, popereme se o to.

Ta vaše vítězná série začala v Brně. Shodou okolnosti zápasem, ve kterém jste si poprvé oblékl kapitánskou pásku.
No právě (smích). Zatím jsem s ní neprohrál. Jsem pověrčivý, pásku mi před každým zápasem upravuje náš vedoucí a vychází to.

Máte svoji, nebo je to erární?
Erární. Já jsem na to nikdy nebyl připravený, že bych se stal kapitánem.