VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čeští lékaři jsou mistři světa ve fotbale. Všichni nám to přáli, říká Neoral

Olomouc – Sundali bílé pláště, vzali si dovolenou a vyrazili do kalifornského Long Beach na světový šampionát lékařských týmů ve fotbale. Češi se ze Spojených států vraceli se zlatými medailemi a titulem mistrů světa. „Pocit je to krásný," usmívá se nejlepší střelec týmu Petr Neoral, který je na ortopedické klinice FN Olomouc specialistou na artroskopické operace a sportovní traumatologii.

9.7.2015 10
SDÍLEJ:

Ortoped Petr Neoral získal fotbalový titul mistra světa mezi lékařskými týmy.Foto: DENÍK/Miroslav Mazal

Před dvěma lety jste z Maďarska přivezli stříbro, které jste obhájili loni na šampionátu v Brazílii. Nyní jste dokonce získali titul mistrů světa. Čím to je, že to českým lékařům ve fotbale tak jde?

Je to asi tím, že jsme ta postkomunistická generace, která v mládí dělala všechny sporty. V týmu máme ročníky 1984 a starší, takže když jsme vyrůstali, tak jsme ve sportu zkoušeli různá odvětví. To je obrovský náskok oproti ostatním zemím, protože jsme všestranní. Navíc náš fotbalový systém, ve kterém je tolik soutěží, to nikde ve světě není. My máme v uvozovkách vesnické fotbaly, ale třeba v Americe mají jen univerzitní ligu, ale jinak tam nic takového není. Já se ale jen obávám, že to u nás do budoucna bude horší, protože nejsou lidi. Mladí nechtějí sportovat.

Na jak vysoké úrovni jste vy osobně hrával fotbal?

Hrával jsem první ligu do staršího dorostu. To bylo do maturity, pak jsem hrál chvíli za Holici a pak už jsem spíš dělal jiné sporty a hrál jen malou kopanou.

Na mistrovství světa v Kalifornii, které se hrálo na přelomu června a července, jste vyhráli všechny zápasy a ve finále si pak poradili s Maďarskem na penalty. Je to tedy zasloužený titul?

Bylo to z naší strany, dá se říct, suverénní. Měli jsme velice silné Iry ve čtvrtfinále, kdy to byl remízový zápas, ale dvě minuty před koncem jsme dali gól. Výborní byli i Švédi, Maďaři a standardně Němci. Všichni nám to zlato přáli, protože jsme po něm sahali strašně dlouho. Atmosféra tam byla přátelská.

Měli jste po dvou stříbrech velký hlad po zlatu?

Zní to jako klišé, ale po dvou stříbrech jsme už tento rok extrémně chtěli titul.

Pomohla i dobrá parta, která se za ty roky v českém týmu utvořila?

Parta je super. Důležité je i to, že všechno má v týmu svá pravidla. Máme trenéra, manažera, takže ti se starají o zázemí a věci kolem a my se můžeme soustředit na hru. Každý zná svoji roli v týmu a v tomhle vůbec nevznikají žádné rozepře. Každý dělá maximum. Po zápase se pak jde vždy někam společně na jídlo a nejsou tam žádné separé spolky. Je to super tým, který má našlápnuto.

Na mistrovství světa jste hráli prakticky každý den, což musela být velká fyzická zátěž. Soupeři navíc po fotbalové stránce asi nebyli žádná ořezávátka, že?

Po fotbalové stránce byly týmy nachystány zatím asi nejlépe v historii. Byli tam sice třeba nováčci z Mexika, které jsme porazili 8:1, ale myslím, že příští rok budou lepší. Hrálo osmnáct družstev z celého světa, což je nejvíc a tak vysoké číslo už asi nikdy nebude. Organizátoři se příští rok v Barceloně chtějí vrátit ke starému modelu šestnácti týmů. Letos se hrálo v sedmi dnech šest klasických zápasů, jedenáct na jedenáct. Může se střídat hokejově, ale i tak to bylo šest regulérních zápasů v sedmi dnech. Nafukovat se to mistrovství už moc nedá, protože si na to například musíme brát dovolené.

Byli jste po finále hodně fyzicky vyšťavení?

Únava byla obrovská a hlavně byla spousta zraněných. Já mám zkušenosti se sportovní traumatologií, protože jsem se staral o fotbalisty Sigmy, takže jsem si tam vzal nějaké věci a vypotřeboval jsem to do zbytku.

Zkušenosti, které jste nasbíral jako lékař fotbalistů Sigmy Olomouc, se vám tedy na šampionátu hodily?

Člověk se musí soustředit na sebe, ale před každým zápasem jsem měl hodně práce. V Olomouci dělám sportovní ortopedii a traumatologii, takže se starám o fotbalisty a hokejisty a jsem na to zvyklý. Každý ale pak ke konci chodil a chtěl zatejpovat nebo něco obstříknout. Pak jsem sice neměl moc času soustředit se na svůj výkon, ale povedlo se to (usmívá se).

Takže jste měl hodně práce, i když jste nebyl přímo na hřišti?

Během turnaje byl navíc ještě kongres, na kterém jsem měl přednášku, takže úplná dovolená to nebyla (směje se).

Říkal jste, že se může hokejově střídat. Jsou tam i další speciálně upravená pravidla?

Aby byl turnaj spravedlivý, tak má jediná dvě kritéria: na hřišti musejí být v jednu dobu dva hráči nad pětatřicet let a dva hráči nad čtyřicet let. Takže tam pořád musejí být čtyři hráči starší pětatřiceti let, kteří mají na sobě pásky. Hodně se to hlídá. Pokud na hřišti nejsou, je to automaticky gól pro soupeře. Právě tihle hráči rozhodují o kvalitě týmu a právě oni samozřejmě nejsou tak odolní jako ti mlaďoši.

Turnaje se mohou zúčastnit pouze lékaři a bez jakékoliv výjimky?

Na šampionát je celkem přísný výběr lidí. Musejí to být lékaři, nemohou to být třeba zubaři nebo zdravotní personál.

Jsou v tomhle směru organizátoři hodně pečliví?

Během turnaje jsou udíleny otázky. Když se někomu nějaký hráč nezdá, tak má možnost ho vyzkoušet. Stalo se nám to v semifinále, kdy jsme porazili Američany 4:1, tak dva naše kluky si vzali bokem a zkoušeli je z rentgenových traumatických snímků.

Zdáli se jim jako moc dobří fotbalisté, kteří by nemuseli mít v lékařské vědě úplně jasno?

Jeden že vypadal mlaději a druhý že je zase dobrý fotbalista. Tak je vzali na přezkoušení z medicíny. Ale uspěli, i když jeden byl rok po promoci, takže nevěděl samozřejmě všechno. Zkouškou ale v pohodě prošli oba dva.

Český tým má za poslední tři roky jedno zlato a dvě stříbra. V čem spatřujete největší sílu vašeho fotbalového kolektivu?

Máme tam šikovné kluky, kteří většinou hráli například třetí ligu. Navíc brankář Honza Vojáček chytal nejvyšší soutěž za Sigmu. Obrana byla taky výborná a vepředu byli šikovní útočníci.

Na jakém postu jste hrál vy?

Letos jsem nehrál zálohu, ale útok a musím říct, že to bylo docela dobré. Byl jsem se čtyřmi góly nejlepší střelec týmu. Ale dobrý byl výkon celého družstva, který byl okořeněn spoustou gólů, což bylo fajn.

Jak vám v Kalifornii vyšlo počasí a jaké jste měli na Long Beach fotbalové zázemí?

Počasí bylo dobré, 25 až 27 stupňů a dopoledne bylo většinou jemně pod mrakem. Pak se to po obědě vyjasnilo. Co se týká těch podmínek, tak v Americe je soccer pořád číslo šest a tomu odpovídá znalost fotbalů lidí, kteří byli okolo, a taky připravenost hřišť.

Fotbalové pažity nebyly na té ideální úrovni?

Byly ve velmi špatné kvalitě. Minulý rok jsme hráli v Brazílii na prvoligových hřištích. Tentokrát se hrálo v areálu Long Beach University of California a hřiště bylo namalované na tom, kde se hrává americký fotbal. Dvě hřiště byla jakž takž dobrá, ale na jedno bych se u nás bál vyhnat ovce na pastvu (směje se).

Vynahradili to Američané aspoň kvalitním ubytováním?

Ubytování bylo fajn, byli jsme v oficiálním hotelu šampionátu, kde byly všechny týmy. Po této stránce to bylo dobré a nic tam až tak úplně nevázlo. Je to ale Amerika, kde i ty zahajovací a zakončovací ceremoniály byly takové strohé.

Stihli jste po zisku titulu mistrů světa uspořádat oslavu?

V neděli se předávaly ceny a to zrovna Američané slavili Den nezávislosti, takže byl krásný ohňostroj (směje se). Dali jsme si nějaké tequily, ale bylo to takové po americku a oni nejsou na nějaké bujaré oslavy, dívají se pak na vás trochu skrz prsty. Už na hřišti jsme ale měli nějaká šampáňa a piva. Dost kluků si pak pobyt protáhlo, já už jsem v Kalifornii byl, tak jsem spěchal za rodinou.

Z lékařů, kteří působí na Olomoucku, byli v týmu kromě vás Radovan Žižka, David Krahulík, Jiří Kysučan a Jan Bialek. Měl náš kraj nejvýznamnější zastoupení?

Říkají nám olomoucká klika, myslím, že lokalitou jsme měli nejpočetnější zastoupení. Výběr je ale pestrý, během roku jsou kempy a kdo si na to troufá, se na ně může přihlásit. Hrají se přípravné zápasy a pak se udělá výběr pro šampionát. Byli jsme i pozvaní na přátelský turnaj do Uzbekistánu, kde jsme zkoušeli taky nové hráče. Tým si sedl do dobré kvality a výsledek se dostavil.

Ve své lékařské praxi ortopeda se setkáváte s velkými sportovními hvězdami?

Dá se říct, že sportovci k nám do Olomouce jezdí z celé republiky i ze Slovenska. Operoval jsem spoustu extraligových hokejistů i prvoligových fotbalistů, ale nějaká superstar typu Jágr u mě ještě nebyla. Ale nějaké hráče z KHL a NHL jsem už taky ošetřoval.

Chodíte se dívat na fotbal nebo na hokej?

Jo, mám rád sport a chodím se dívat. Pak vždycky po každém zápase se s hráči spíš bavím v ordinaci (směje se). Většinou to jsou všechno známí. Byl jsem se podívat i na fotbalovém Euru do jednadvaceti let, ale toho času je samozřejmě málo. Jsem rád, že si aspoň jednou týdně jdu zahrát fotbal a taky zaběhat, abych z toho úplně nevypadl.

Příští rok budete v týmu znovu a zkusíte dosáhnout na obhajobu titulu?

Obhajoba titulu se ještě nikomu nepovedla. Už to, že jsme hráli třikrát po sobě finále, je novinka v dvacetileté historii těchto šampionátů. To o kvalitě našeho týmu svědčí. Příští rok bude Barcelona a určitě bude hezké si zahrát v tak fotbalovém prostředí. Budou tam krásné trávníky a bude to takový fotbalový svátek. Myslím, že kdyby se to povedlo obhájit, tak by to pro mě byl asi takový závěr kariéry (usmívá se).

MUDr. Petr Neoral Ph.D. se narodil v Šumperku roku 1981. Lékařskou univerzitu absolvoval v Olomouci na Univerzitě Palackého a částečně v Portugalsku na Universidate NOVA de Lisboa. Roku 2006 nastoupil v Šumperské nemocnici a. s., kde působil do května 2007, kdy přestoupil na ortopedickou kliniku FN Olomouc, kde působí dodnes ve funkci zástupce vedoucího pro artroskopické operace a sportovní traumatologii. Od roku 2010 působil jako lékař SK Sigma Olomouc.

ČEŠI NA TURNAJI

Základní skupina:

Španělsko/Kata­lánsko – Česká republika 1:4, branky ČR: Josef Bartoš, Pavel Mencl, 2 x Petr Neoral

Česká republika – Švédsko 1:0, branka ČR: Zdeněk Zlámal

Česká republika – Mexiko 8:1, branky ČR: 2 x Petr Neoral, 2 x Lukáš Trejtnar, Ladislav Šindelář, Josef Bolen, Tomáš Engel, Josef Bartoš

Čtvrtfinále:

Česká republika – Irsko 1:0, branka ČR: Zdeněk Zlámal

Semifinále:

Česká republika – USA 4:1, branky ČR: Ladislav Šindelář, Jiří Kysučan, Josef Bolen, Jan Bialek

Finále:

Česká republika – Maďarsko 1:1 na pen. 4:2, branka ČR: Vasil Molnár, úspěšní exekutoři penalt: Pavel Mencl, Ladislav Šindelář, Jan Bechyně, Josef Bolen.

Olomoucký kraj reprezentovali:

Jan Vojáček, bývalý brankář Sigmy Olomouc, který působí na klinice v Praze jako ortoped.

Chirurg Radovan Žižka, neurolog David Krahulík, dětský chirurg Jiří Kysučan, ortoped Petr Neoral a chirurg Jan Bialek.

Autor: Miroslav Mazal

9.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Králíkáři se nákazy nebojí, je daleko

Ilustrační foto
1

V Drahanovicích havaroval motorkář s osobním autem

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Kam o víkendu? Na veterány, rekordy v zoo či ultralehká letadla

Pravidelná porce tipů na zajímavé víkendové akce na Olomoucku.

Kuki z Úsova se vrací domů. Chytili ho v Jihlavě

Tříměsíční pobyt ve volné přírodě klokanu Kukimu končí. Svému majiteli utekl v květnu z rodinné farmy v Úsově na Šumpersku. V pátek 18. srpna ráno se ho podařilo pracovníkům jihlavské zoologické zahrady, hasičům a městským policistům chytit ve Starých Horách u Jihlavy v lokalitě Červené domky.

Hrát proti AS Řím byl zážitek, říká Vasiljev. A vyhlíží ligový debut

Třiadvacetiletý fotbalista Tomáš Vasiljev zažívá turbulentní životní období. Ale v tom dobrém slova smyslu. Ještě v červnu proháněl třetiligové obránce v dresu Uničova, pak přebral pohár pro mistra MSFL, načež si zahrál přípravu proti italskému AS Řím a nyní očekává ligový debut. To vše už jako profesionální hráč prvoligového Slovácka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení