Kliknutím zvětšíte
V třetiligovém béčku před třemi lety v srpnu dvojnásobný mistr ligy a účastník Ligy mistrů svými zkušenostmi vyčníval.
V rezervním týmu se v pátek zesnulý Bystroň nachystal na starty za áčko, kterému pomohl k postupu do první ligy.
Pak už ale jeho profesionální kariéra pomalu mířila ke konci.
„Byl to hráč, kterého jsem měl velmi v oblibě. Když jsem slyšel, že se chytil ve Švýcarsku, a že tam pracuje a zároveň hraje, tak jsem si říkal, že to má asi ideální. Ale zřejmě to tak dokonalé nebylo,“ smutně pronesl čtyřiapadesátiletý kouč.
Včera zasáhla český fotbal smutná zpráva o sebevraždě Davida Bystroně. Jak na něj vzpomínáte?
Je to v krátké době už druhý případ. Myslím si, že Davida znám, byl to hrozně hodný kluk. Až takový introvert. Na fotbalistu s takovým jménem a postem, který hrál, to byl lidsky strašně pohodový kluk. Tito hráči to mají vždycky těžké, když jejich kariéra už nepokračuje tak, jak jsou zvyklí. Když už nemají obrovskou lukrativní smlouvu, jak jsou zvyklí a tak dále. Když jsem slyšel, že se chytil ve Švýcarsku, a že tam pracuje a zároveň hraje, tak jsem si říkal, že to má asi ideální. Ale zřejmě to tak dokonalé nebylo.
Konec kariéry je příliš složitý?
Tito kluci jsou zvyklí na velké peníze, jsou zvyklí, že se kolem nich pořád někdo motá. Dalo by se říct, že jsou pořád v roli malých dětí. Mají kolem sebe pořád lidi, kteří jim říkají, jak mají jíst, jak mají spát, kdy mají kam přijít. Najednou zjistí realitu života, do té doby žijí v takovém skleníku. Mají jenom fotbal, plní jen to, co jim okolí říká, co mají dělat.
Hlavně hrát skvěle fotbal.
Ano, to oni odvádí. David Bystroň byl určitě skvělý hráč. Ale potom přijde takový ten náraz reality a bohužel jsou pak různé smutné případy, promlouvá do toho alkohol a další věci. Je to pro mě každopádně strašně smutná zpráva. Byl to hráč, kterého jsem měl velmi v oblibě.
Do Olomouce přišel po dvouletém trestu za doping a potkalo ho dlouhodobé zranění. Zvládal to přesto s pozitivní myslí, že?
Samozřejmě. Byl úplně v pohodě, až mě to překvapilo. Znal jsem ho už z mládí. Uměl hrát fotbal, byl to ofenzivně naladěný stoper. Pamatuju si, když byl v mládežnických reprezentacích, kde hrával hrotového útočníka. Dával góly, rozhodoval kvalifikace. Nebo Baník Ostrava měl nacvičenou takovou věc, když hrával třeba s Bolfem, tak přečíslovali val soupeře tím, že dali míč do strany a on z postu stopera běžel až na hrot. Uměl to a z druhé vlny byl schopný zápas rozhodnout.
Mohl hrát na profesionální úrovni déle?
Byl to vynikající hráč a je škoda problémů s dopingem a zranění, které ho vyřadily. Už se do toho až tak nedostal, v tom věku už je to těžké, i když je ten kluk poctivý a dělá pro to všechno.
Snažil se vrátit do velkého fotbalu nejprve u vás v béčku Sigmy. Určitě předával také zkušenosti mladým hráčům…
Ano. Pamatuju si třeba na takovou zajímavou věc. Nacvičovali jsme presink a on se na mě jen tak usmál a naznačil, že míč dává na jednu stranu a naschvál ho dal na druhou. Tím těm mladým celou tu presinkovou situaci překonal. A já jsem mu říkal: Byzo toto mi ale nedělej! Samozřejmě, že se to takhle dá, ale já potřebuju, abychom se to naučili a ne abys jim hned ukazoval, jak se to překonává (směje se). Bylo to dobré, udělal to jen jako takový hec. Byl strašně fajn.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
