Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V úterý večer měla začít nová. Nový kouč Michal Bílek poslal Baroše do úvodního utkání evropské kvalifikace proti Litvě, za útočného parťáka mu zvolil Martina Fenina. Jenže útočné snahy Čechů byly marné, porážka 0:1 byla až příliš krutá.

Nová éra odstartovala postaru.

V bojích o poslední mistrovství světa na sebe Baroš upozorňoval spíše pozápasovými eskapádami než v dresu ČR na hřišti. Teď sliboval změnu.

„Jediné, co potřebujeme, je to, abychom dobře vykročili,“ říkal před včerejším utkáním.

A sám mohl první krok správným směrem udělat už v 8. minutě, když si parádně naskočil na centr Pospěcha. Jeho dobře mířenou hlavu ale litevský gólman Žydrunas Karčemarskas vytěsnil mezi tři tyče.

„Kdybychom se do vedení dostali my, tak to bylo úplně něco jiného. Museli by to otevřít a hráli by víc dopředu. Bohužel to je všechno kdyby,“ vyprávěl smutně Baroš.

Češi do Litevců bušili, převaha byla evidentní, ale vyložené šance nepřicházely. Šok přišel v 26. minutě, kdy Šernas po brejku do otevřené obrany poslal Pobalťany do vedení.

Barošovi v úterý večer gól zřejmě nebyl souzen. V 39. minutě zavadil Fenin o Tadase Kijanskase a izraelský sudí Alon Yefet ukázal na penaltu. Míč si vzal právě Baroš, ale pokutový kop trestuhodně poslal přesně do míst, kde to litevský gólman očekával.

„Neproměnil jsem to a beru to dnes na sebe,“ zpytoval po utkání svědomí. „Kdybych to srovnal, tak ten zápas vypadá jinak.“

Dvě minuty nato pak nedosáhnul na prudký Plašilův centr a Češi šli do kabin za stavu 0:1.

Druhá půle přinesla očekáváný průběh. Hosté se při jistotě jednobrankového náskoku nikam nehnali, Češi obléhali jejich pokutové území, dovnitř šestnáctky se ale dostávali jen sporadicky.

„Soupeř dal z jediné vážnější akce gól a pak jen urputně bránil. My jsme se tam sice dostávali, ale ve finální fázi nám chyběl kousek štěstí,“ litoval Baroš.

V 58. minutě nahradil nevýrazného Fenina forvard CSKA Moskva Tomáš Necid a hra Čechů ožila. Když to Barošovi nešlo střelecky, zkoušel přihrávat. Jeho přiklepnutí Rosickému v 68. minutě ale vážnější ohrožení litevské svatyně rovněž nepřineslo.

Závěrečný tlak sice znamenal několik velkých šancí, ale skóre se už neměnilo a olomoucký Andrův stadion byl ve své reprezentační historii poprvé pokořen.

„Teď se musíme zkoncentrovat na to, abychom skončili druzí ve skupině. Porvat se o to,“ uzavřel bojovně.